Nehledejme viníky |

Sdílet článek:

JIŘÍ FIALA

Volá vždy ten hlavní viník…

Neměl jsem původně v úmyslu novoroční presidentský projev vůbec sledovat – s tím, že jsem si byl jist, že o nic nemůžu přijít a že nic zásadního se z něj nelze dozvědět – až teprve množství komentářů – co k němu říká ten, a co onen – mě přimělo si jej poslechnout, abych věděl, o čem je řeč – a nemohu než konstatovat, že pokud to někdo vykládá jako apel na mladou generaci, ke které se president obrátil a od které si hodně slibuje – tak zjevně nepochopil jeho podstatu.

Ostatně, zkreslení, či rovnou převrácení smyslu projevů je hlavní výrobní program mainstreamu.

Při poslechu tohoto projevu mne nemálo šokovalo hned první téma, a zejména pak jeho rozsah : Střelba na Filosofické fakultě – a apel : nehledejme viníky ! Viník je jen jeden…

Já osobně jsem to měl za uzavřenou kapitolu, kde sice bude dál probíhat šetření, ale na politický život země už to nemá vliv – a je to prostě nevratná minulost.

Pokud si však presidentův projev poslechnete – s tím, že jste měli předem zcela neutrální očekávání standardního projevu k Novému roku – dojde Vám, co je jeho hlavním smyslem : Hledání si alibi – a pozdní omluva mladé generaci, která se objektem masakru stala především, a to nejen za něj.

V kombinaci s dřívějšími apely presidenta, těsně po masakru, aby nikdo nezneužíval situace k útokům na policii, se nutně musíte zamyslet : Je tenhle president ochráncem veřejnosti, nota bene mladé generace – jak by se sám rád presentoval – anebo policajtů ??

A proč se je tak vehementně snaží chránit ?? To je tak přesvědčen o jejich neodpustitelné vině ?

Ostatně – nemusíme mít zrovna presidentské informace, stačí ty veřejně dostupné – abychom se snadno dobrali toho, že masakru BYLO LZE zcela jistě předejít a zabránit zcela, tak, že by vůbec žádné oběti nebyly – to bychom ovšem museli mít profesionálně vyspělou policii, a ne bandu amatérů, zabývající se převážně tím, co o nich kdo kde napsal nebo řekl, namísto policejní práce samé.

Pro snazší rekapitulaci :

Policie 4 hodiny předem (!!!) věděla, že dotyčný se vydal na cestu – s tím, že jede spáchat sebevraždu.

I když připustíme, že policajti ještě nevěděli – podle své vlastní verze – o zastřelení otce pachatele a původci obou vražd v Klánovicích, tak jen z toho, že museli vědět, že dotyčný je držitelem celé řady střelných zbraní – a že sebevraždu jede spáchat do Prahy (a nespáchal ji v tichosti doma) – jim muselo být jasné, že nebezpečí tady hrozí maximální.

Přesto NEINFORMOVALI ŠKOLU, ani nikoho dalšího – a sami vyjeli jenom tam, kde měl mít dotyčný seminář – ač každému je jasné, že tam vůbec nemusel jít – a také nešel. Mohl jít do knihovny, do jiné třídy, na jiný seminář, prostě – kamkoliv jinam. Policajti neučinili fakticky nic nejen aby dotyčné ochránili, ale ani aby alespoň někoho dalšího informovali.

A když už střelba začala – a na místo se dostavily první hlídky – je naprosto neomluvitelné, že nebyly vyzbrojeny dalekonosnými ostřelovacími puškami, když věděly, k čemu jedou – a v podstatě bezcenně tam poskakovaly s pistolemi.

Je neomluvitelné, že střelce se ani nepokusily zasáhnout v době, kdy běhal po střeše, ač ho – i podle vlastních videí – měly docela dobře na dostřel i na dohled – i když je pravda, že tou dobou už byla asi většina obětí mrtvá nebo zraněná, takže šlo vlastně už jen o závěr akce.

To jsou tak hrubé a neodpustitelné chyby, že chápu, že president Pavel se za ně cítí být odpovědný, protože je odpovědný za celý státní aparát, nota bene, když ho chce obhajovat, namísto místné a adresné kritiky.

Troufám si předpovědět, že kdyby těchto chyb nebylo, nebyly by ani oběti, nebo by jich bylo mnohem méně.

Ale masakr na FF UK není jediné, za co by se měl president Pavel omlouvat.

Zmínil např. že pro mladou generaci je v současnosti nedostupné vlastní bydlení. To má pravdu.

Taky je pravdou, že vlastní bydlení nebylo snadnou záležitostí nikdy, ani za našeho mládí, ani kdykoliv předtím.

Bez výrazné pomoci rodičů či v širším slova smyslu – rodiny – by se na vlastní bydlení drtivá většina nevzmohla ani v padesáti, natož kdy dřív. Přičemž za vlastní bydlení lze sotva označit přidělený kotec v králíkárně, jako tomu – někdy a u někoho – bývalo za komunistů.

Ale jeden výrazný rozdíl, za který by se měl Pavel, případně každý, kdo se cítí souznít s tímto oficiálním režimem, hluboce omlouvat tady rozhodně je :

Za našeho mládí totiž nebyla generace našich rodičů ožebračena nesmyslným exekučním byznysem, kdy ne že jde o “vrácení dluhu”, jak tvrdí Marek Benda, ale o vytvoření záminky k celoživotnímu, nikdy nekončícímu vydírání – jež zavedl, zorganizoval, zlegalizoval a donekonečna praktikuje – tento režim, tedy především dnes vládnoucí ODS (ovšem beze změny zůstal i za ostatních vlád) – a to čistě za účelem bezuzdného a rovněž nikdy nekončícího obohacování privilegované kasty soudců a exekutorů, kteří doslova z krve a slz ostatních bezostyšně nahrabali stamiliony na vily a jachty v Karibiku a kdekoliv jinde po světě – a je zřejmé, že při nedostupnosti dnešního bydlení takto ožebračení rodiče asi sotva svým potomkům pomohou, i kdyby stokrát chtěli.

Ano, za to by se měl Pavel – a všichni ostatní zodpovědní – omlouvat donekonečna a pořád dokola, to má bezesporu pravdu.

V konečném důsledku je to horší než nějaká střelba na fakultě se 14-ti mrtvými, protože tohle celoživotní ožebračení se týká statisíců.

Takže – ne že se Pavel obrací ve svém projevu k mladé generaci, ve které vidí naději – to je hrubá dezinterpretace toho, co řekl a zejména toho, co neřekl – ale president se mladé generaci omlouvá za ten – jím spoluvytvořený – neskutečný bordel a chlív, ve kterém se nikdy nevzmohou na to, aby se postavili na vlastní nohy – a navíc ještě, jak se ukázalo, 40-ti tisícová armáda policajtů jim není schopná zaručit ani holý život, a to ani tehdy, když má zásadní informace o tom, že tyto životy jsou vážně ohroženy.

A pokud president Pavel říká, že není možné, aby na každém kroku stál policajt – tak dodejme jenom “Zaplaťpánbůh”.

Při znalosti, co je to často za paka, by to v konečném důsledku znamenalo ohrožení daleko horšího a obecnějšího formátu nežli jediným šílencem, který se rozhodl skoncovat se sebou, i se světem.