V posledním období se Ukrajinské armádě podařilo v některých oblastech zahájit úspěšnou protiofenzívu a zatlačit ruské jednotky zpět. Ale aby se dala situace objektivně posuzovat, chybí dostatek informací. Ukrajina zatlačila a na mnoha místech zvítězila, otázkou je, za jakou cenu.
Lze získat informace, kolik padlo Rusů. Kolik techniky ztratili, nebo kolik jí opustili. Ale chybí relevantní informace o tom, kolik zásob a potenciálu má ještě Ukrajina. V bojích jsou ztráty na obou stranách, na životech i na technice. A jistě ruský potenciál je vyšší než ukrajinský.
Rusko evidentně podcenilo situaci a rozdíl je i v psychologické pozici. Mnoho ruských vojáků říká, že neví, za co nebo proti čemu mají na Ukrajině bojovat, kdežto Ukrajinci brání svou vlast, takže je patrný rozdíl mezi útočníkem a obráncem. Obdobně to bylo v roce 1968 v ČSSR, kdy vojska Varšavské smlouvy jela bojovat proti ,,kontrarevoluci”, a na místě zjistila, že nic takového neexistuje.
Ukrajina má jistě psychologický potenciál a podporu ze Západu, ale zdroje nejsou neomezené. A jak již bylo řečeno, jsou dostupné údaje o ruských ztrátách, a ne o ukrajinských. Navíc nedošlo k plošnému přezbrojení ukrajinské armády, ale spíše ke kusovým dodávkám. A při délce bojové linie zhruba 1100 km dodávky čtyř nebo osmi raketometů válku nevyhraje.
Jednoznačně je to ukázka toho, že Putinovi byly předkládány špatné informace. Buď takové, jaké chtěl slyšet, nebo takové, jaké předkladatele stavěly do lepší pozice. Nicméně oboje vede ke špatným strategickým rozhodnutím, protože jsou falešné.
Rusko či SSSR mělo v historii vynikající vojenské velitele a stratégy. Zdá se, že v poslední době, jak se říká usnulo na vavřínech, nebo se rozvinul neprofesionální systém velení a řízení. Poukazovat na historii je možné, ale nejde najít akceptovatelnou hranici. Existovala Kyjevská Rus, měli jsme Rakouskou-Uhersko, byly kolonie a v Austrálii žili jen původní obyvatelé a taktéž na Tchaj-wanu, než tam po japonské anexi prchla po občanské válce jedna čínská politická strana – Kuomintang. I americký kontinent byl jiný. Kam tedy zajít nebo jak nastavit hranice vzájemného soužití.
I nyní se hrotí problémy, kulturní, náboženské a další. Vždy záleží na situaci. Za druhé světové války vstupovali někteří občané SSSR do jednotek SS, stejně jako bojovali Rusové, Ukrajinci, Bělorusové, Uzbeci, Kazaši a další bok po boku proti nacistům. Bez rozdílu národnosti nebo náboženství. Bylo to o obraně vlasti, nikoliv agresi na cizí území.
Ukrajina není primárně proti Rusům, protože jak již název říká, Ruská federace je soustavou mnoha národů a národností, ale moskevské vedení posunuje vše do nepochopitelné situace, a to jak na domácí, tak i mezinárodní scéně.
Pokud Ukrajina bude mít dostatek finančních prostředků, dalších zdrojů a dodávek od spojenců, bude schopna ofenzívu udržet a dobýt svá území. V opačném případě se brzy vyčerpá a kremelská propaganda toho využije jak proti Ukrajině, tak i proti EU/NATO. Otázkou je, jak skutečně silná je pozice prezidenta Putina na vnitropolitické scéně. Podle některých informací má podporu více než 80 % lidí, podle jiných se proti němu bouří gubernátoři a další politici.
Rusko a SSSR vždy fungovalo v podstatě v režimu „samoděržaví“, tedy diktatury. Cara nahradil generální tajemník. Ukrajina na druhou stranu, vždy na tuto vazbu doplatila, kdy například jsou zdokumentovány opakované hladomory.
sm
Autor asi neslyšel o Minských dohodách , které Ukrajina neplnila a vraždila na Donbasu ! Rusové ještě válčit nezačali .
Tak to treba mohlo byt tak,ze tajna sluzba Ruska poslala na Ukrajinu sve agenty,aby podnitili obcanskou nespokojenost,vyzbrojily je,a zacla obcanska valka a tim padem duvod tam zasahnout za zachranu ruskojazycnych obyvatel.Ale uzemni celistvost je nedotknutelna.Co na to rikas?
Moc hezká formulace, že “někteří občané SSSR” vstupovali do řad SS. Skutečnost je taková, že to byli především Ukrajinci. Takhle se manipuluje s pravdou.
Rusové mají podlé mého názoru celkem velkou motivaci v podobě obavy z toho, aby se Ukrajina nestala jednou velkou vojenskou základnou NATO (resp. USA) přímo na hranicích s Ruskem (pominu-li motivaci ochrany několika miliónové ruské mešiny ). Že Rusové chtěli Ukrajince potrestat hladomorem ve 30. letech minulého století je čirá dezinfomace. Dohledejte si k tomu stanovisko historika Jana Rychlíka, autora oficiálních Dějin Ukrajiny (Nakladatelství Lidových novin)