Nassim Taleb: Černé labutě – rizika, která by mohla hravě překonat koronakrizi




Jedinou jistotou je nejistota: svět po koronakrizi už nebude stejný jako před ní. A hrozí další, daleko větší globální rizika. 21. století by se mohlo stát věkem katastrof. Co nyní máme dělat?

Koronakrize? O nic nejde. Lockdown, omezení základních práv, globální recese? Nic ve srovnání s tím, co přijde. Výzkumníci katastrof vykreslují pro nadcházející desetiletí děsivé scénáře. Teroristické útoky se stanou krutou součástí každodenního života, kybernetické útoky zase ochromí nemocnice a životně důležitou infrastrukturu. Několikadenní výpadky proudu způsobí kolaps zásobování, v ulicích se budou pohybovat rabující a zoufalí lidé. Zároveň nám vrátí úder příroda: usychají stromy v lesích, hynoucí hmyz a ptáci, vyprahlá pole. Přívaly bouří zaplavují pobřeží, stoupající hladina moří a oceánů pohlcuje celé ostrovy. Pandemie, jako je ta současná, se stanou normou, rozšíří se během několika týdnů a zabijí statisíce lidí. Ačkoli se může současná koronakrize zdát krutá a hrozivá, s přibližně 200 miliony nakažených a téměř 4 miliony mrtvých po celém světě by mohla být jen neškodnou předehrou nového věku. Věku globálních katastrof.

Takové scénáře nejsou žádnou novinkou. Odborníci již léta varují před rostoucími hrozbami, které představuje náš životní styl a globalizace. Nikdo je však neposlouchal. Epidemiologové, virologové, a dokonce i zakladatel Microsoftu Bill Gates již považovali SARS, ptačí a prasečí chřipku za předzvěst globálních epidemií. V roce 2012 nechala německá vláda vypracovat pandemický plán – a přesto nebylo Německo na nový koronavir dostatečně připraveno. Žádný národ nebyl dostatečně připraven. Lidstvo mohlo vidět, co se blíží, ale rozhodlo se nebezpečí vytěsnit. Naopak, stále více rozdmýchávalo plameny globálních krizí a nepřestalo s tím dodnes.

Chtěli jsme stále více a to jsme také dostávali. Levné cestování, jízdy zdarma, gigantické hory masa, konzum na jedno kliknutí. Zatímco nám v roce 2019 usychaly rostliny před očima, počet letů nadále rostl. A přestože byl v roce 2015 hacknut dokonce i Bundestag, stále se nám před kybernetickými útoky nedaří chránit životně důležité instituce, jako jsou například nemocnice. Člověk je mistrem vytěsňování. Dokud ho okolnosti nedonutí jednat, protože už je nelze ignorovat.

Nikdo nepředpokládal, že by černá labuť mohla existovat

Americký rizikový analytik Nassim Nicholas Taleb označuje drastické události, které lidstvo zcela zaskočí a změní běh světa, jako „černé labutě„. Teroristický útok na Světové obchodní centrum 11. září 2001 zničil pocit bezpečí po celém světě, finanční krize v roce 2008 otřásla globálním finančním systémem a její ekonomické a politické důsledky pociťujeme dodnes. Jak píše v eseji pro švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung, pro Taleba je koronakrize „bílou labutí“. Bílé labutě sice podle jeho definice mají stejný globální disrupční potenciál jako černé labutě – s tím rozdílem, že jsou předvídatelné.

Černá labuť je metaforou pro extrémně nepravděpodobnou událost. Proč v této souvislosti mluvíme o labuti, a ne například o kachně, má kořeny v koloniální historii Britů. Než totiž Angličané objevili a dobyli Austrálii, věřili, že všechny labutě jsou bílé. Nejpozději v Austrálii zjistili, že realita je jiná.

Ve statistice a teorii pravděpodobnosti se vysoce nepravděpodobný výsledek nazývá také událost 5 sigma. Sigma je míra, která odráží směrodatnou odchylku. Zatímco pravidlo 3 sigma říká, že interval tří směrodatných odchylek nad a pod průměrem musí obsahovat 99,73 % všech charakteristických hodnot, pravidlo pěti sigma říká, že interval s pravděpodobností 99,99997 % obsahuje všechny charakteristické hodnoty. Pravděpodobnost 5 sigma události je tedy 0,00003 %, jinými slovy: 1 ku 3,3 milionu.

Černé labutě jsou však nejen velmi vzácné, ale často mají i extrémní důsledky, jako jsou politické otřesy, epidemieekologické katastrofy a hospodářské krize. Na základě těchto charakteristik lze tedy předpokládat, že COVID-19 je rovněž černou labutí.

Pohádka o černé labuti

Podle Nassima Nicolase Taleba, profesora analýzy rizik na Newyorské univerzitě, je však pandemie nemoci COVID-19 vším jiným než černou labutí. „Celosvětová pandemie je jednoznačně bílá labuť – událost, ke které určitě někdy dojde. Takové pandemie jsou nevyhnutelné, vyplývají ze struktury moderního světa a jejich ekonomické důsledky jsou ještě závažnější v důsledku rostoucí propojenosti a nadměrné optimalizace,“ uvádí Taleb ve svém eseji pro Neue Zürcher Zeitung.

Podle hodnocení rizikové analytika jsou proto pandemie, které se mohou v lidské historii opakovat, bílými labutěmi, na které se může každý připravit. Taleb v této souvislosti odkazuje na exponenciální šíření virů SARSeboly a chřipky, které si v posledních letech rovněž vyžádaly vysoký počet obětí a staly se tak předzvěstí globální epidemie.

„Pandemie jsou nevyhnutelné, vyplývají ze struktury moderního světa,“ analyzuje Taleb. Na začátku roku 2020 Banka pro mezinárodní vypořádání zapojila do hry zapojila také „zelenou labuť“: změnu klimatu a její důsledky, které ve vzájemné interakci mohou rozpoutat ničivou sílu, kterou zatím nikdo nedokáže odhadnout.

Katastrofy často zesilují stávající problémy

Všechny labutě mají společné to, že nutí svět měnit své chování. Nejdůležitější poučení: nic takového jako jistota neexistuje! V době globálních krizí vstupujeme do období, s nímž nemáme téměř žádné zkušenosti. Musíme žít s vědomím, že nás to jednou dostane – ale právě toto vědomí nás činí silnějšími a schopnějšími jednat. Taleb tomu říká „antifragilita„: společnost, která je připravena na narušení, je robustnější a vitálnější než společnost, která chřadne a skončí s nedostatečnými bezpečnostními systémy.

Věda nazývá schopnost předvídat příchod velkého úderu a tlumit ho „resiliencí“ – tedy odolností. Základem je, v tom jsou myslitelé a vědci zajedno, je sociální soudržnost. Vážně prožívaný pocit společenství. Na národní i mezinárodní úrovni. Cílem je pomoci slabším členům společnosti a rozdělit dostupné zdroje stejně spravedlivě jako břemena. Pokud se to nepodaří, hrozí kromě bezprostředních důsledků krize také sociální rozpad, sociální nepokoje, hladomor a masové vymírání.

Katastrofy často působí jako zesilovače existujících problémů – a výsledné dlouhodobé důsledky jsou často nebezpečnější než prvotní událost. Je docela dobře možné, že na COVID-19 zemřou další miliony lidí na celém světě. Na virus, ale také na následky nezaměstnanosti, chudoby nebo přetíženého zdravotnického systému. V době krize se zvyšuje počet depresí, alkoholismu a sebevražd a zkracuje se průměrná délka života.

Expert na katastrofy Voss: „Je to solidarita, důvěra a cit pro spravedlnost, co nás dělá odolnějšími.“

Odborník na katastrofy Martin Voss ze Svobodné univerzity v Berlíně je přesvědčen, že: „Většina obětí katastrof umírá v důsledku ekonomické dislokace.“ V mnoha projektech Voss zkoumal, jak skupiny nejlépe procházejí kritickými fázemi. „Nakonec vždycky skončíte u moudrosti starých světových náboženství. Je to solidarita, důvěra a cit pro spravedlnost, které nás činí odolnějšími.“

Zní to triviálně, a přitom je to tak obtížné, jak právě ukázala celosvětová reakce na pandemii koronaviru SARS-CoV-2. Lidé čínského původu byli ostrakizováni, respirátory určené na vývoz byly zabaveny, hranice uzavřeny. Stejně tak nelze považovat za samozřejmé, že dodávky pomoci a finanční prostředky budou rozdělovány spravedlivě. „Velké společnosti často využívají krizi k dalšímu rozšíření svých podílů,“ říká Voss. „Například dobře fungující podniky čerpají podpory a daňové úlevy, aniž by je potřebovaly. To je fatální, protože to ničí důvěru.“

Špatné kompromisy a budoucnost nové ekonomiky

Taleb trvá na tom, že koncept kompromisů mezi ekonomikou a veřejným zdravím je špatný, de facto zcela hloupý. Nemáme dva různé paralelní vesmíry, říká a varuje, že by bylo nezodpovědné posílat lidi zpět do práce příliš brzy. Abychom ochránili ekonomiku, musíme ochránit především občany.

Podle Taleba má každá krize svého vítěze. Krize přinášejí příležitosti. Pokud prodáváte obleky, vyrábějte zdravotnické roušky, přizpůsobte se a zkuste na tom vydělat změnou oboru podnikání. Musíte se snažit fungovat. Přijde další virus, tento není zcela jistě poslední.

Po bitvě jsou všichni generálové

Zatímco většina západních vlád byla pandemií zaskočena, městský stát Singapur byl na COVID-19 připraven dobře. Jedním z důvodů, proč singapurská vláda jednala tak suverénně, mohl být její uvážlivý výpočet pravděpodobnosti zdánlivě nepravděpodobných událostí. „Singapurská vláda, která si nás tehdy pozvala jako konzultanty, byla na pandemii připravena již od roku 2010 a měla vypracovaný podrobný plán,“ uvádí Nassim Taleb ve svém článku v Neue Zürcher Zeitung.

Je v lidské povaze rozpoznat černou labuť, až když už je pozdě. Proto se na akciovém trhu také velmi často vyskytují tzv. chyby zpětného pohledu. Toto kognitivně-psychologické zkreslení popisuje systematickou chybu v úsudku, kdy se člověk domnívá, že něco uhodl nebo věděl, ačkoli to prokazatelně předem nevěděl. To také vysvětluje, proč jsou nyní důsledky pandemie COVID-19 zástupem údajných odborníků odmítány jako naprosto logické a předvídatelné.

Zdroje: gdv.definanzen.de a apo.org.

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (6 hodnocení, průměr: 2,33 z 5)


>> Podpora

Svobodný svět nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory na provoz. Pokud se Vám Svobodný svět líbí, budeme vděčni za Vaši pravidelnou pomoc. Děkujeme!

  • Číslo účtu: 2501976369 / 2010
  • BTC: 3ECjS5WDWwyjMtHU4ZJjMesEtmJ7eMz69N
  • ETH: 0x67B32F7DD7d084b83a28B59F3EBD2B6b2f837337

VYBRÁNO TENTO MĚSÍC: 2 500 Kč

>> Pravidla diskuze

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

>> Jak poslat článek?

Chcete-li také přispět svým článkem, zašlete jej na e-mail: redakce (zavináč) svobodny-svet.cz. Pravidla jsou uvedena zde.

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*