Mohlo by se zdát, že patálie s výrobou nových automobilů trvají tak dlouho a jsou tak rozsáhlé, že musí co nevidět skončit. Bohužel, není tomu tak. Žene se na nás ještě jiný problém a výrobu aut v Evropě může téměř zcela zastavit už v listopadu.
Brzy uběhne rok od chvíle, kdy jsme poprvé začali opatrně naznačovat, že automobilový průmysl může stihnout rozsáhlý problém s nedostatkem polovodičů. Bohužel to nebylo malování čerta na zeď – tento problém opravdu přišel a je tak rozsáhlý a obtížně řešitelný, že i nyní zastavuje výrobu nových Škod. Čipy jako takové sice jsou, ty, které potřebují automobilky, ale nikoli. Ostatně o podstatě problému jsme psali nejednou.
Může se zdát, že je tak špatně, že už nemůže být o moc hůř, však prodeje nových aut jsou nejnižší za čtvrtstoletí. Jenže může – na automobilky se žene další, úplně jiný problém a ani v jeho případě se nezdá, že by měl nějaké bezprostřední řešení. Pokud se tedy o zázraku nebudeme bavit jako o jedné z možností.
I když čipů bude dříve nebo později dost, automobilkám bude chybět jiná věc – hořčík. Pokud se o auta příliš nezajímáte, možná si říkáte, že hořčík není typickým materiálem používaným při výrobě aut, ale je jím. V různých formách se používá mimo jiné pro konstrukci částí karoserií, palivových nádrží, brzd, částí zavěšení, kol či především motorů. Takové BMW svého času vyrábělo celé hořčíkové bloky motorů, neboť jsou pevné a lehké.
Na všechno tohle teď nemusí být materiál a není přehnané tvrdit, že bez dostatku hořčíku žádné nové auto nevyrobíte. Amos Fletcher, analytik Barclays, k tomu říká stručně: „Pokud dodávky hořčíku ustanou, celá automobilová výroba bude muset být zastavena.” A přesně k tomu se schyluje.
Hlavní potíž je v podstatě obvyklá – 85 % hořčíku se vyrábí v Číně a zrovna ta nyní bojuje s energetickou krizí, které nutí zavírat továrny či omezovat jejich výstup. Hlavní město výroby hořčíku, Jü-lin, přikázal 35 z tamních 50 továren zcela zastavit výrobu a zbytku ji omezit. Hořčíku se teď prostě nevyrábí dost a pokud se situace rychle nezmění, zejména Evropě jednoduše dojde. Není jej totiž možné ani dlouho skladovat – rychle oxiduje a zásobit se jím lze cirka měsíc dopředu. Evropa by tak měla být na suchu už koncem listopadu a s tím i její automobilový průmysl.
Budeme samozřejmě rádi, když se to nestane, po všech dosavadních patáliích ale víra v takovou možnost není úplně na místě. Jsme v tomto ohledu doslova vydáni na pospas Číně. Pokud ta nevyřeší své problémy – nebo je nebude chtít vyřešit – dostane zejména evropský automobilový průmysl další těžkou ránu. Zbytek světa, zejména pak USA, je v tomto ohledu alespoň částečně soběstačný.
Buďte první kdo přidá komentář