LIBOR ČÍHAL
V evropskounijním zatuchlém ráji se jakýmsi podivným způsobem mění smysl i chápání politiky, pokud jsme se před dvaceti lety domnívali, a ve školách se to učilo, že hlasujeme a volíme alternativu v ekonomice a politických řešeních, dnes tento primární demokratický pocit mainstream v celé Unii považuje za fašistický, populistický apod. Všem kromě kolaborantských médií je dnes jasné, že strana, která má v programu, že přitáhne z Bruselu víc peněz nebo bude Rusko via Ukrajina o poznání méně bombardovat než Lipavský, Fiala a Černochová, není žádnou alternativou. V evropských volbách se naštěstí vyjevilo, že národ není až tak zbabělý a nemá přímo strach zvolit si alternativu, možná tento obrodný proces v naší národní duši spustili na podzim Slováci, kteří si alternativu odvážně vybrali. Nejlepším řešením samozřejmě bude když tuto válku s unijním monstrem vybojují jinde. Zdá se, že tep historie se opět po dlouhé době přesunul do Francie a ta zůstane věrná reputaci a zvolí pokračování své velké historie a definitivně skoncuje s Evropskou unií.
V úterý se v televizi poprvé setkali lídři soupeřících bloků Attal, Bardella a Bombard, střetli se kolem imigrantů, daně z přidané hodnoty a penzijního věku, něco podobného se opakuje desetiletí a je to asi totéž jako když variantní ministr bude Rusko špinit o kapku méně a méně zesměšňovat a ruinovat vlastní stát než Lipavský. Francouze už tato mediálně velmi komentovaná televizní hra na alternativu málo zajímá, zdá se, že už se pro ni rozhodli a je to RN Marine Le Penové (MLP). Televizní vykladači už nemají sílu, aby někomu vsugerovali, že macronista Attal může nejlépe vést francouzskou ekonomiku, Francouzům je jasné, že stát musí vést skutečná alternativa. Pokud se RN nezmelonizuje, je momentálně jedinou reálnou alternativou v Evropě, je to strana menhir v politickém systému (menhir nazývají zakladatele strany J-M Le Pena).
Po evropských volbách se RN neproměnila v černou můrou jenom ve Francii, ale straší i bruselské byrokraty a planetární liberální oligarchii. Jednoduše proto, že i když Marine Le Penová sebevíc obrušovala svou národní rétoriku, dokonce vyloučila i otce menhira a Floriana Philippa, ví se, že od principiálních zásad nikdy neustupuje. Občas ji tvrdí národní teoretici vyčítají, že by akceptovala i islám ve Francii, MLP se domnívá, že pokud se věřící ztotožní s francouzskými tradičními hodnotami, není důvod ho odmítat, navíc MLP je ateistka a náboženství velkou váhu nepřikládá. MLP se snaží posunout stranu k politickému středu, ale nesplynout s ním, v RN je silná pozice vůdce strany, ale nemůže jít proti členské základně, která je názorově konzervativní a ne moc otevřená politickým posunům. MLP je velmi kategorická v principiálních záležitostech, politické harakiri typu Meloni, která mluvila o námořní blokádě Itálie proti imigrantům, ale velmi rychle opustila tento klíčový bod programu, MLP není vlastní. Meloni se rychle ztotožnila s protiruským postojem amerických jestřábů, i v tomto bodě mainstream MLP moc nedůvěřuje. V případě MLP je všem jasné, že tyto posuny nejsou představitelné a to z ní dělá úhlavního nepřítele unijních struktur.
Liberální média vyjadřují velké obavy o osud francouzské ekonomiky v případě vítězství RN, přitom Macronovo vládnutí dovedlo zemi na pokraj ekonomického krachu. Případné vládnutí RN nebude snadné, nejen kvůli dimenzi problémů, ale kvůli tomu, že státní funkcionáři ve velké většině jsou spíš loajální EU než Francii. Francouzská vládnoucí kasta každodenně karikaturním způsobem bije na poplach proti RN, do nenávistné kampaně se zapojili fotbalisté, herečky, tzv. influenceři, většina podnikatelů atd. 170 diplomatů překročilo hranici předepsané neutrality a vystoupilo proti RN, argumentují, že Bardellovo vládnutí ohrozí geopolitickou stabilitu. Je to docela zábavné, Macron chce poslat francouzské vojáky na Ukrajinu, jako jediný na světě vyhrožuje, že proti Rusům použije atomové zbraně a srazí ruskou ekonomiku na kolena, na to státní funkcionáři nereagovali.
V prohlášení diplomatů se praví: “ Vítězství RN budou naši nepřátelé chápat jako oslabení Francie a jako pozvání vměšovat se do vnitřních záležitostí, povede to k vazalizaci Francie.“ Prohlášení dobré pro satirický týdeník, Leyenová a USA vtáhly Francii do války s Ruskem, Francie je vazalizovaná bruselskými byrokraty a USA, země už nemůže být víc nesuverenní, o důležitých a geopolitických otázkách se nerozhoduje v Paříži, ale v Bruselu. Francouzská politická historie posledních desetiletí je historií odevzdávání národních pravomocí do Bruselu, francouzská vládnoucí kasta nevsází na lid, ale domnívá se, že moc si udrží v kombinaci s politickými manipulacemi unijními centra, v této situaci není jasné, je-li vůbec možné nenásilným způsobem zemi osvobodit.
Buďte první kdo přidá komentář