Pět let dělali z Trumpa agenta Kremlu. Teď bublina praskla. Stopa vede do štábu Clintonové




Sdílet článek:

V roce 2018 dostali novináři z Washington Post s kolegy z New York Times slavnou Pulitzerovu cenu za rozkrývání ruského vlivu na Donalda Trumpa, v kauze nazývané jako „Russiagate“. Teď slavný washingtonský deník pokorně píše, že nové skutečnosti „zpochybňují některé minulé zprávy tisku včetně našich“. Tyto nové a značně senzační skutečnosti, zcela otáčející hlavní politickou aféru USA posledních pěti let, ukazují pozoruhodný příběh předvolebního hnojometu, který se svým tvůrcům vymknul z rukou.

 

V USA byl v pátek zatčen jistý Igor Dančenko. Ruský přistěhovalec s přezdívkou Iggy, někdejší zaměstnanec liberálního politologického ústavu Brookings Institution, který měl již předtím dost srážek se zákonem, obvykle v souvislosti s alkoholem.

Právě on měl mít klíčovou pozici ve skandálu spiknutí Donalda Trumpa s Rusy, které bylo po celé jeho prezidentství hlavním tématem politické opozice i médií, a vedlo dokonce ke zřízení zvláštní vyšetřovací komise pana Muellera. Teorie o tom, jak Kreml pomohl podivnými triky Donaldu Trumpovi vyhrát prezidentské volby 2016 nad favorizovanou demokratkou Hillary Clintonovou, vynášela novinářské ceny a mezinárodní slávu.

Teď se začíná ukazovat, jak to bylo. A klíčovou osobou je skutečně zadržený pan Dančenko. Ten se dostal ke štábu Hillary Clintonové, která si v roce 2016 před volbami, když už bylo zřejmé, že se jejím soupeřem stane Donald Trump, najala firmu Fusion-GPS, aby na soupeře „našla nějakou špínu“. Agentura si na to sjednala pána jménem Christopher Steele, což byl bývalý agent britské MI6, který se rád chlubil množstvím kontaktů a informací.

Jak už to ale ve světě zpravodajských služeb někdy bývá, zpravodajský veterán ohledně svého přehledu dost přeháněl. O Trumpovi a jeho konexích na Rusko žádné informace neměl, ani v Rusku již mnoho let nebyl. Oslovil proto právě Dančenka, v USA žijícího Rusa, od kterého očekával, že mu informace dodá.

Jenže ani Dančenko nevěděl nic, co by prokazovalo Trumpovy konexe na Kreml. Protože ho ale nabídka lákala, začal pracovat na jejich „obstarání“. To obstarání je s velkými uvozovkami, spočívalo totiž v náhodném oslovování ruských a amerických novinářů, přátel z mládí v Rusku a dokonce i své bývalé přítelkyně, a ve sbírání všech možných drbů na dané téma.

Při tomto sběru informací narazil i na pána jménem Chuck Dolan, zaměstnance štábu Hillary Clintonové. Tomu vykládal, že „pracuje na projektu proti Trumpovi“ a zda nemá nějaké nápady, drby nebo obvinění. A Dolan mu měl podstrčit informaci o tom, že Trump pořádal v moskevském hotelu Ritz-Carlton orgie s prostitutkami, což Rusové natočili a nyní ho mohou vydírat. Z toho se potom stal základ celé teorie o Trumpově napojení na Kreml.

Pan Dolan se tuto informaci měl dozvědět v Moskvě, když ho v Ritzu vzali na exkurzi do prezidentského apartmá. Jiný účastník této prohlídky ale popřel, že by od průvodce tato informace zazněla. Dolan k tomu pro Dančenka přidal legendu, že mu to nad skleničkou vyprávěl jeden politik z řad Trumpových Republikánů. Později při výslechu Dolan přiznal, že tuto story si vymyslel, a další informace, kterými Dančenka krmil, měl pouze z novin.

Celá věc má ještě pikantnější odbočku v podobě Dolanova vztahu k Moskvě. Ten byl totiž značně problematický. Osm let pracoval pro kampaň, která měla propagovat Rusko ve světě, a přitom byl v čilém styku s ruskou ambasádou ve Washingtonu. Je tedy otázkou, zda diplomaté nějak neovlivňovali naopak jeho.

Dančenko každopádně po jeho informacích nadšeně skočil a předal je panu Steelovi. Společně s dalšími bombami, jako bylo třeba tvrzení šéfa Rusko-americké obchodní komory, že Trump je zapleten s Putinem v „dobře propracovaném spiknutí spolupráce“. To si podle výslechů Dančenko úplně vymyslel, s šéfem komory o tom nikdy nehovořil. Zkušený zpravodajec Steele vše zabalil do špionážního kontextu a předal kampani Clintonové.

Ta celou věc vypustila a podle všeho ji původně brala jako obyčejné předvolební bahno a nenapadlo ji, jak se aféra vyvine. Proto se příliš nedbalo na ozdrojování a ověřování informací.

Následně byla celá věc předhozena FBI, tehdy ovládané lidmi končícího prezidenta Obamy, která okamžitě zahájila vyšetřování a začala odposlouchávat Trumpovu kampaň. Společně s tím informace pronikaly do spřátelených liberálních médií, s odkazem na „věrohodný zdroj s oceňovanou pověstí muže dodávajícího americké vládě citlivé a důležité informace“ (míněn britský agent Steele).

Když Hillary Clintonová na počátku listopadu 2016 s Trumpem prohrála, byl to pro Demokraty, sebevědomé po osmileté prezidentuře Baracka Obamy, velký šok. Včetně samotné kandidátky. Ale šok utrpěli i mnozí novináři a i na liberálních univerzitách docházelo k nervovým kolapsům studentů.

A v této atmosféře frustrace si začala šířit legenda o tom, jak Trump s pomocí Kremlu ukradl volby. A tato legenda se neplánovaně sitila předvolební špínou z dílny agenta Steela. Spojilo se to se všemi teoriemi o ruské hybridní válce, kterých po ukrajinské anabázi bylo všude plno. Opoziční média divoce informovala o tom, kterak Trumpa vyšetřují tajné služby.

Všechny výmysly dua Steele – Dančenko se tak staly v liberálních kruzích všeobecně respektovanými fakty a legenda o vlivu Kremlu na sebe nabalovala další a další více či méně kuriózní epizody a příběhy. Do kauzy vstoupily vedle médií, nenávidících Donalda Trumpa ze stovek jiných důvodů, i americké tajné služby a různé špionážní hry.

Role FBI v celé kauze nejspíš ještě bude předmětem zkoumání. Hochštapler Dančenko jim totiž již v roce 2017 prozradil jak to bylo s jeho zdroji, ale vyšetřovatelé přiznání příliš nereflektovali a kauza jela dál. Liberální média šířila nejdivočejší spekulace a v roce 2018 za to autoři z Washington Post a z New York Times dostali slavnou Pulitzerovu cenu.

Nakonec byla zřízena Muellerova komise, která měla vyšetřit vliv Ruska na kampaň prezidenta Trumpa. Ta byla široce medializována, každý výslech před ní byl prvotřídní senzací.

V roce 2019 závěrečná Muellerova zpráva konstatovala, že nebyl zjištěn žádný důkaz o spolupráci prezidenta Trumpa s Rusy. Média si z ní ale vybírala spíše podružné marginálie, jako konstatování, že Trump měl usilovat o odvolání Roberta Muellera z čela týmu.

I po Muellerově zprávě ale v řadách médií a politických odpůrců prezidenta Trumpa dál pokračovaly historky o tom, jak si rozumí s Putinem a že jde politicky na ruku Kremlu, k čemuž byly obratně připomínány různé podivné informace z dřívějška.

Prezident Donald Trump v souvislosti s Russiagate dokonce čelil v Kongresu pokusu o odvolání. Hlavní iniciátorkou akce byla Nancy Pelosiová, demokratická předsedkyně Sněmovny reprezentantů. Řada jeho spolupracovníků zaplatila za aféru zničenou kariérou a někteří dokonce vězením (za nesouvisející skutky, kterými se je ale snažili po obviněních v souvislosti s Russiagate vyšetřovatelé „rozezpívat“ proti Trumpovi).

Nyní Washington Post zklamaně píše, že „Obvinění pravděpodobně podpoří tvrzení republikánů, že demokraté a FBI záměrně nebo omylem proměnili laciné pomluvy ve vyšetřování úřadujícího prezidenta ve věci národní bezpečnosti“.

PL

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (13 hodnocení, průměr: 5,00 z 5)


>> Podpora

Svobodný svět nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory na provoz. Pokud se Vám Svobodný svět líbí, budeme vděčni za Vaši pravidelnou pomoc. Děkujeme!

  • Číslo účtu: 2501976369 / 2010
  • BTC: 3ECjS5WDWwyjMtHU4ZJjMesEtmJ7eMz69N
  • ETH: 0x67B32F7DD7d084b83a28B59F3EBD2B6b2f837337

VYBRÁNO TENTO MĚSÍC: 1700 Kč

>> Pravidla diskuze

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

>> Jak poslat článek?

Chcete-li také přispět svým článkem, zašlete jej na e-mail: redakce (zavináč) svobodny-svet.cz. Pravidla jsou uvedena zde.

Sdílet článek:

1 Comment

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*