Jak zachránit planetu? Přilepte se… Někde. Aktivisti se lepí na různá místa, nejraději k rámům obrazů starých mistrů. O těchto událostech už bylo hodně napsáno. Proč se tedy k tomu vracet? Odpověď by snad mohla být na konci této glosy.
Někdy to aktivistům nevyjde tak zcela podle plánu. Jako když se přilepili v autosalónu Porsche k podlaze. Referoval o tom tisk celé planety, kterou přišli zachránit. No dobrá, skoro celé planety.
Po určité době jim došlo, že někde udělali chybu a dožadovali se od zaměstnanců, aby dostali misky na tělesné potřeby a další servis. Odpověď zaměstnanců autosalónu nepatřila k nejvstřícnějším. No nevím, je to podobné jako kdyby se někdo přilepil na schody před mým bytem, protože se mnou nesouhlasí, nemá mě rád, a chtěl abych mu donesl kafe. (A víte, co? Já bych mu ho donesl…možná.)
Skončila pracovní doba, zaměstnanci odešli, ochranka vypnula světla a ztlumila topení. Energiemi se musí šetřit.
Později si aktivisté ztěžovali: „Byli jsme přilepeni a nemohli se dostat z budovy.“ Kvalita lepidla předčila jejich očekávání. Ale všechno dobře dopadlo, jako v těch pohádkách.
Ráno je vysvobodila policie a pomocí speciálního prostředku došlo k jejich odlepení.
Vynechal jsem tzv. „chrstače.“ To jsou ti, co lijí na obrazy, přesněji řečeno na ochranná skla (blbuvzdorné opatření), různé druhy polévek. To už je věc ochranky.
S bandaskou vstup zakázán!
Jaké jsou asi vnitřní běsy těchto aktivistů? Prý tím upozorňují na chabou ochranu klimatu. Logiku v tom nehledejte.
Možná by akce měla smysl, kdyby se lepili k velvyslanectvím zemí, které nejvíce znečišťují planetu. Tam by jim pozornost věnoval někdo zcela jistě. Jen těžko říct, jestli by se jim zamlouvala. Však také jsou v tomto směru naši aktivisté opatrní, nepreferují okázalé projevy statečnosti.
To jejich předchůdci, kteří protestovali proti válce ve Vietnamu, nebo proti lovu velryb, to byla jiná váhová kategorie.
FRANTIŠEK KAŠPÁREK
přilepovat se na nádražích k nárazníkům vagónů proti přepravě uhlí.