Stínový stát. Kdo to ve skutečnosti ovládá? |

Sdílet článek:

NESPOKOJENY

Odhalte globální alianci, která ovládá a ovlivňuje způsob života každého člověka na planetě, v dokumentu Stínový stát: Kdo stojí v pozadí ESG. Kdo ve skutečnosti ovládá produkci potravin, pohonných hmot, peněz až po svobodu slova? Multibilionový průmysl ESG (Environmental Social and Governance), který spojuje vlády a korporace. S potenciálem ovládat naše životy způsobem, o kterém se totalitářům 20. století jen zdálo.

Ponořte se do pavučiny vztahů a odpovědí na otázky: kdo je konečným vlastníkem firem, kdo drží rozhodující množství akcií a tedy kdo ovládá výrobu i média, a kdo ovlivňuje politiky všech zemí světa. Nespokojený doporučuje. video 81 min, *****

Kevin Stocklin představuje výsledky svého pátrání v dokumentu o ESG. Jako ekonomický redaktor deníku The Epoch Times, který o problematice ESG již publikoval řadu článků, v tomto originálním snímku odhaluje překvapivou pravdu, která se skrývá za hnací silou této globální aliance.

Celovečerní film „Stínový stát: Kdo stojí v pozadí ESG?“ ukazuje, jak vznikla mocenská struktura v hodnotě mnoha bilionů dolarů, která spojuje vlády a korporace, jak funguje, jaké jsou její cíle a kdo ji řídí. Nenechte si ujít tento originální dokument, který vám otevře oči.

Pravděpodobně jste se už setkali se zkratkou ESG. Pokud ne, vězte, že jde o vládami podporované tzv. environmentální, sociální a správní skóre, kterým se hodnotí především firmy a organizace, ale ve svém důsledku má dopad i na jednotlivce ve společnosti. Někdo jej označuje za ideologii, někdo za nutnou doktrínu či přístup, jak udělat svět lepším.

Na povrchu líbivá myšlenka postrčit organizace k vyšší morální odpovědnosti, například s ohledem na „znečišťování planety“ oxidem uhličitým či dbaní na různorodost zastoupení pohlaví a ras ve firmách, však v sobě skýtá různá úskalí… a také (pro někoho) zajímavé investiční příležitosti.

Pociťujeme jej už i v České republice, kdy některé mezinárodní finanční skupiny ztěžují podmínky podnikání společnostem v uhelném průmyslu, či paradoxně i jejich dceřiným podnikům, které se orientují na obnovitelné zdroje. A jelikož je uhlí (spolu s jádrem) naším nejvýznamnějším zdrojem elektřiny a tepla, není potřeba dlouho přemýšlet, jaký dopad mohou mít ráznější zásahy do tohoto sektoru na naše peněženky.

Několik let fungování ESG ukazuje, že takovéto partnerství vlád s korporacemi, obzvláště s bankovními a technologickými giganty, má dopad na prosperitu a svobodu, a má potenciál ovládat naše životy způsobem, o kterém se totalitářům 20. století jen zdálo.

I proto ve Spojených státech, kde jej současná vláda podporuje, řada svobodomyslnějších států začala v posledních zhruba dvou letech proti ESG brojit a přijímat vůči němu různá opatření.

Z Evropské unie k nám momentálně míří čtyřletý plán na implementaci ESG v podobě balíčku dodatečné administrativní zátěže pro firmy (pro začátek…).

Tato nová mocenská struktura, poháněná miliardou dolarů, prosazuje agendu klimatické politiky, která se zaměřuje na ochranu klimatu a sociální spravedlnosti.

Pod záštitou environmentálního, sociálního a podnikového řízení (ESG) jsou nyní firmy hodnoceny podle řady otázek, včetně emisí uhlíku a rozmanitosti zaměstnávání.

Tato zvláštní zpráva Epoch Insight zkoumá toto nové globální hnutí a zda kombinovaná síla federálních vlád a soukromého sektoru činí naše životy čistší, klidnější a spravedlivější, nebo zda to povede k nedostatku, chudobě a politické nestabilitě.