Duše člověka v totalitárním systému




Sdílet článek:

LIBOR ČÍHAL

V Junge Freiheit recenzují knihu belgického psychologa Mattiase Desmeta “Totalitarismus a duše člověka”, kde autor analyzuje totalitární předpoklady v zemích EU. Odkud pochází strukturní slepota, která se ohání obranou demokracie a současně požaduje omezení základních práv, která v boji proti údajnému fašismu, nasazuje fašistické prostředky? Kde se bere fanatická nenávist proti těm, kteří jsou kritičtí nebo mají jiný názor než je masmédii sugerované přesvědčení. Nastolení totalitárních kontrolních mechanismů v období koronavirové epidemie nespadla z nebe, ale padla na dobře připravenou půdu. V západních společnostech se po roce 2020 markantně rozšířil pocit bezvýchodnosti, nesmyslnosti, strachu a latentní agrese. Miliony lidí se octly v sociální izolaci. Tzv. sociální média, což je sám o sobě velmi cynický termín, nedovedou lidi k pocitu spojenectví a sounáležitosti, ale naopak k velmi negativním afektům. Desmet připomíná “atomizované subjekty” Hanah Arendtové, které jsou stavebním elementem totalitárních systémů.

Totalitarismus se podobá hypnóze. I když totalitární směr vývoje společnosti je dnes rozpoznán a tématizován, zdá se, že totalitarismus je již tak silný, že nelze tento směr zvrátit. Na tuto půdu padla údajná stoletá pandemie. Navzdory všem rozporům v narativě, velká část populace byla připravena spolknout objekt strachu a podstoupit “heroický boj” s pandemií. Strachem vybuzené pocity spolupatřičnosti a smyslu oslovily spousty lidí, předtím tyto pocity postrádali. Když se sejdou tyto předpoklady, může dojít k fenoménu vytváření masy. Mediálně řízené vytváření formace velkého množství lidí se neliší od hypnózy: vnímání se uměle zúží na jeden předmět, podobně jako hypnotizér zúží vidění hypnotizovaného např. pouze na kyvadlo.

Objekty strachu – terorismus, klimatické změny, covid, Rusko – jsou vzájemně zaměnitelné, probíhající mechanismy jsou strukturně podobné. Solidarita sbastlené masy spočívá v konformním chování ke kolektivu, kritici a nesouhlasící jsou považováni za hrozbu pro labilní kolektivní pocit a musí se s nimi tedy bojovat. To dokonce otevírá možnosti pro zadržované pudy a emoce. Právě tím je masová výchova velmi nebezpečná, v dnešní době to zažíváme často.

Rozhodujícím je tzv. vědeckost v přístupu k problémům. Od osvíceneckých dob mechanicko-materialistická přírodověda v myšlení lidí nahradila oltář náboženství a stala se ideologií. Fundamentální duchovní otevřenost, která je nezbytná pro opravdovou vědu, je ztracena.

Dnešní argumentace: “Smysl a účinnost určitých opatření jsou vědecky dokázány”, velmi mnoho lidí je připraveno z této fráze bez rozmyšlení vyvodit závěry. V období covidu se na zdánlivě objektivních datech a statistikách postavila “nevyvratitelná iluze objektivity.” V těchto případech je rozhodující, že řešení problému vychází z paradigmatu vědy. S odkazem na Hanah Arendtovou Desmet vyvozuje, že totalitarismus je “logickým rozšířením všeobecné posedlosti vědou, vírou v uměle vytvořený ráj.” Důvodem pro tento vývoj je mu zřídkavé zpochybňování dominance mechanicko-materialistického vidění světa, autor se podrobně zabývá nárokem tohoto vidění na pravdu. Může být překvapením, že Desmet spolu s Heisenbergem a Planckem poukazuje na to, že takový světonázor je vědecky zastaralý. Podle Heisenberga to nebyla až kvantová fyzika, která otřásla rigidním světonázorem, ale byla to teorie silového pole v 19. století. V první polovině 20. století došlo k vědecké revoluci, která lidstvo dovedla k zásadně jinému chápání reality. Na subatomární úrovni se elementární částice nechovají tak, jak by se dalo očekávat, že se bude chovat hmota. V přednášce v roce 2006 Dürr prohlásil, že 80 let nestačilo k tomu, aby se nový pohled na svět zprostředkoval veřejnosti.

Desmet se pokouší najít perspektivu, která by nás vyvedla z nastupující totality. Pouze průlom k novému myšlení a vědě, které nevidí lidi, přírodu a kosmos jako bezduché stroje bez duše, nás vyvede z řízeného šílenství mechanicko-materialistického chápání světa. Podle recenzentů je Desmetova kniha jedním z nejzajímavějších a nejneobvyklejších výkladů společenských jevů naší doby.

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (8 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

>> Podpora

Svobodný svět nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory na provoz. Pokud se Vám Svobodný svět líbí, budeme vděčni za Vaši pravidelnou pomoc. Děkujeme!

Číslo účtu: 4221012329 / 0800

 

>> Pravidla diskuze

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

>> Jak poslat článek?

Chcete-li také přispět svým článkem, zašlete jej na e-mail: redakce (zavináč) svobodny-svet.cz. Pravidla jsou uvedena zde.

Sdílet článek:

2 Comments

  1. “Rozhodujícím je tzv. vědeckost v přístupu k problémům. Od osvíceneckých dob mechanicko-materialistická přírodověda v myšlení lidí nahradila oltář náboženství a stala se ideologií. Fundamentální duchovní otevřenost, která je nezbytná pro opravdovou vědu, je ztracena.”

    Autor zapomněl, že dnešní vládci dávno ukradli a převrátili (stejně jako v Orwellovi) význam pojmů. Tak jako dnešní “liberální demokracie” není ani liberální, ani demokracie, dnešní “kapitalismus” nemá se svobodným trhem společného vůbec nic, tak ani to, co dnešní soudruzi označují za vědu (či “vědecký konsens”), tj. kovidismus, klimaalarmismus, woke-ismus, genderismus, je čistá ideologie založená na víře (lžích, propagandě). Na udržení poslušnosti je ještě doplněn militarismus.

    “Pouze průlom k novému myšlení a vědě, které nevidí lidi, přírodu a kosmos jako bezduché stroje bez duše, nás vyvede z řízeného šílenství mechanicko-materialistického chápání světa.”

    Autor tedy zřejmě touží po tom, aby se z vědy jako procesu poznávání reálného světa stal ideový nástroj rozvíjející lidskou duši. Pak teprve můžeme vybudovat socialistický humanismus, který je základem převýchovy a proměny našeho lidu v nového a dokonalejšího člověka, v novou, svobodnou a vyšší osobnost. Avšak nový člověk se těžce a nesnadno zbavuje bahna a kalu, do kterých uvrhl lidstvo kapitalismus.
    🙂

  2. V.Nějak jste v tom zápalu socialistického humanismu zapomněl na jednu podstatnou maličkost a to lidi.Ti totiž od něho utekli do bahna kalů kapitalismu.Jestli se Vám ale stýská po časech těchto experimentů,můžete zkusit třeba Kubu.Tam to pořád frčí.U nás lidi jsou až po uši zaboření v kalech všelijakých Kauflandů.A ten vyměnili za ten socialistický humanismus,tak je zkuste přemluvit.Jinak systèm všichni pro blaho všech není špatný.Ovšem zapomněl jste na lidské libůstky sobectvî,chamtivost,bezohlednost.A ty se to máte pravdu daly zkrotit bičem toho humanismu.Vyzkoušeno.

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*