Tak vláda se prý cítí být vydírána

Přirovnávat ji ke hnoji („nyní máme hnůj nejen uvnitř Strakovy akademie, ale i venku“, jak kdosi vtipně poznamenal) je urážkou toho hnoje. Tak to zase cítím já.

A pak je to, co necítím, ale vím. Vím, že jsem touto vládou ne vydírán, ale odírán. Čím? Cenou energií, cenou základních potravin, přebujelou byrokracií. Také jsem touto vládou strašen a nasírán, a ne každý to unese a je mu to šumák, jako mně.

Neberu to osobně a vláda je mi v podstatě ukradená. Jen je škoda, že nám ji nemůže nějaký zloděj reálně ukrást. Myslím si, že by ji málokdo hledal a málokomu by chyběla. A asi by ji také nikdo nevyplatil ze zastavárny.

Tato vláda je svým způsobem naše požehnání. Vláda dokáže lidi probouzet z hypnózy tím, že se je snaží v té hypnóze udržet a neustále používá stále stejná zaklínadla a postupy. To už je ale nudné, dokonce směšné a trapné, takže se to u stále více lidí už míjí účinkem.

Navíc je to vláda plná neumětelů. Obávám se, že Horymír, který na Šemíkovi cválal k Neumětelům, by dnes nejspíš doběhl do Strakovky. A to je naše další šance. Třeba se jim nepovede ani ta destrukce, nebo se jim naopak povede, aniž by to skutečně zamýšleli.

S hutníky z Ostravska, skláři z hor a sedláky z jižní Moravy si vláda, zdá se, nějak poradila a přímo ji neohrožují, pokud za nimi není absolutní většina veřejnosti a pokud jsou slušní.

Pokud se ale vládě podaří z Mladé Boleslavi udělat Detroit, rozhněvaných Škodováků by se bát asi měla. Nebo si vytiskne dost peněz na jejich uplácení?

Nechme se překvapit. Doba je turbulentní a těhotná změnou.