LUBOŠ MOTL
Všechna auta na elektřinu? Nesmysl!
Za prvé, jaderná energie je v pořádku, ale ve srovnání s uhlím to není žádný „zázrak.“ Každá funkční nuceně odstavená elektrárna – ať už na uhlí nebo uran – je obrovským plýtváním penězi. Neméně důležité je, že pro uhlíkovou nulu výměna elektráren stejně nestačí.
Například nahrazení automobilů elektrickými vozidly je v nadcházejících desetiletích v podstatě nemožné. Trh již ukazuje, že poptávka po elektromobilech se téměř vypařila. Místo slibovaného exponenciálního růstu se výrobci elektromobilů potýkají s dramatickým poklesem. Není se čemu divit.
20 bilionů dolarů každých 7 let – jen za auta
Lze říci, že elektromobil je srovnatelný s vozem se spalovacím motorem (ICE), když je v provozu, ale abyste si ho mohli koupit, musíte si připlatit o 15 000 dolarů nad cenu srovnatelného vozu se spalovacím motorem.
Navíc takový elektromobil musí být vyměněn minimálně každých 7 let, protože baterie je problematická a v tu chvíli je technologie zastaralá, takže nový elektromobil je lepší než starý s novou baterií. Jednoduše máte 15 000 dolarů navíc za auto na 7 let. A na světě je 1,5 miliardy aut.
To už je 20 bilionů dolarů navíc za 7 let – pouze za tento typ aut. Těchto 20 bilionů dolarů za 7 let, neboli 3 biliony dolarů každý rok, stále nezahrnuje nabíjecí infrastrukturu plus další baterie, které by musely být umístěny do sítě, aby se vypořádaly s nerovnoměrným načasováním nabíjení elektromobilů.
A výše uvedené náklady jsou stále ještě podhodnocené, protože nám dojdou některé komodity, které jsou potřeba – i když najdeme obrovské nové zásoby lithia, jejichž těžba bude dražší, protože musíme kopat hlouběji, a může nám dojít měď, kadmium a něco jiného. A to stále mluvíme jen o autech. Pak tu máme ony známé krávy s metanem atd. Můžeme je nahradit technickou opravou?
Do očí bijící nesmysl
Neexistuje žádná přijatelná technologická cesta, malé zázračné řešení, jako jsou jaderné elektrárny, které může proměnit konečný sen o čisté nule ve skutečnost. Je to tak zjevné, jako že dvě a dvě jsou čtyři. Klimatická krize je termín politický, s vědou a realitoiu nemá nic společného. Jenže vědecká racionální argumentace je potřebná k tomu, abychom zjistili, že nulová uhlíková stopa je šílený nípad – s jadernými elektrárnami nebo bez nich.
Přivlastnění si vědy – značky „věda“ – klimatickými alarmistickými pomatenci bylo pro naši tak dlouho racionálníá civilizaci obrovskou ranou. Před 30 lety bych nevěřil, že se něco takového stane (svět vypadal, jako by se stal kapitalistickou utopií ve stylu USA 80. let) – ale prostě se to stalo.
Bitva se šílenci
Nacházíme se v novém světě, který bojuje různé bitvy. Snaha šílenců vnutit svou idiocii a lži hospodářské politice je nyní pravděpodobně nejdůležitější součástí konfrontací souvisejících s klimatem. Možná je tedy důležitější než kdy jindy, aby se k těmto politikám vyjadřovali alespoň trochu rozumní lidé, kteří hovoří dostatečně racionálně.
Je absolutně nesmyslné, že CO2 stojí za špatnými občasnými povětrnostními jevy nebo extrémy. Každý, kdo se nezbláznil (nebo není zaplacený), chápe, že 1-2 °C (rovnoměrného) oteplení za století není samo o sobě problémem. Bez ohledu na příčiny této hypotetické změny (je vůbec sporné, zda CO2 přidal méně než 1 °C za století, ale myslím, že to není důležitá otázka).
Pseudovědecký blud
Hrozné je, že CO2 je iracionálně obviňován z bouří a dalších věcí, které na Zemi existují miliardy let, v podstatě se stejným rozložením (jen jsou dnes globálně mnohem medializovanější, než bývaly). Je to čirá propaganda mainstreaMU.
Zatímco to, že klimatická propaganda „obviňuje“ CO2 z oteplování (mimochodem pro lidi mimořádně prospěšného, pokud by to byla pravda), se zdá být nezvratným faktem, je tu něco jiného. Totiž hypotetický okamžik, kdy se oteplování změní v ochlazování. To se skutečně stát může – i když si stále myslím, že mírné oteplení v příštích desetiletích je o něco pravděpodobnější.
Představa, že za všemi druhy chytlavých povětrnostních jevů stojí čarodějnice CO2, je zcela idiotský pseudovědecký blud, který by mohl být v očích veřejnosti a politiků smadmo vyvrácen – pokud by zmasírovanou veřejnost zajímala skutečná vědecká data.
Sebevražedná politika
Skleníkový efekt, i když je důležitý, působí téměř rovnoměrně po celé zeměkouli, napříč ročními obdobími a denními cykly. Nemůže tedy skutečně zvýšit tlakové rozdíly a další proměnné, které podněcují dramatické lokální jevy, jako jsou hurikány. K tomu je potřeba vnutit lidem představu, že dva zcela samostatné jevy – klima a počasí – jsou totéž. Přitom spolu vůbec nesouvisejí.
Představa, že zákazy automobilů se spalovacími motory nebo třeba i stavby rodinných domů v Evropě a Severní Americe (a desítky dalších zbytečných technologických řešení dotovaných z daní poplatníků do soukromých kapes výrobců) sníží počet ničivých povětrnostních jevů, jsou zcela nevědecké a mylné.
Proto je velmi důležité, abychom se spojili se všemi, kteří ještě stále chápou, že tato na lži postavená politika je špatná, bláznivá a sebevražedná.
Buďte první kdo přidá komentář