Válka na Ukrajině pokračuje a americký Kongres chce poslat do Evropy více vojáků. Na evropské spojence spoléhat nechce

Ruská agrese proti Ukrajině pokračuje již pátým měsícem. Americký Kongres ve svém návrhu zákona o obranné politice na rok 2023 prosazuje více amerických vojáků v Evropě. Krok je v souladu s vystoupením prezidenta Joe Bidena z 29. června na summitu NATO ve španělském Madridu, kde uvedl, že USA zřídí stálou základnu v Polsku a vyšlou také další dvě perutě letounů F-35 do Velké Británie, a kromě toho i více prostředků protivzdušné obrany do Itálie a do Německa.

Nedávno zveřejněná zpráva předsedy Výboru pro ozbrojené služby (HASC) Sněmovny reprezentantů k zákonu o obraně pro rok 23 uvádí, že “další invaze na Ukrajinu představuje zásadní změnu bezpečnostního prostředí v Evropě, která vyžaduje dlouhodobou změnu v rozmístění sil Spojených států a jejich spojenců, aby bylo zajištěno zachování kolektivního odstrašení (…) Je nezbytné, aby USA zřídily další stálé posádky a udržovaly podél východního křídla Evropy nepřetržitě rotující síly.“

Podle zákonodárců by se USA neměly spoléhat na to, že spojenecké síly budou v budoucnu v Evropě významně posilovat pozice, a neměly by plánovat návrat k úrovni a rozmístění sil, které byly platné před ruskou invazí. Ruský útok proti Ukrajině byl v podstatě jen silným impulzem pro evropské členy NATO, kteří dlouhodobě obranu zanedbávali, aby přistoupili k zásadnímu posílení, obnově výzbroje a rozvoji schopností – pokud současná vůle vydrží, efekt se projeví v řádu let.

Před ruskou anexí Krymu v roce 2014 začala americká armáda v souladu se změnou v přístupu stahovat z Evropy vojáky a vybavení. Poté ale USA poslaly vojáky a vybavení zpět. Jde o úplný obrněný brigádní bojového týmu a bojovou leteckou brigádu. USA také aktivovaly V. sbor s předsunutým velitelstvím v Polsku, které řídí konkrétní operace, činnosti a iniciativy, a zřídila Multidoménovou operační skupinu a nové Oblastní velitelství pro palby (Theater Fires Command).

Spojené státy v rámci reakce na ruskou invazi rozmístily v Polsku i jinde ve východní Evropě velké množství vojáků, jak uvedl na pařížském Eurosatory začátkem června generálporučík Kevin Marcus, zástupce náčelníka štábu a ředitel pro strategii, plány a politiku US Army Europe and Africa.

Řekl také, že USA musejí pokračovat v projekci síly v rámci celého evropského prostoru a rozšiřovat svůj vliv do oblastí, jako je západní Balkán. Legislativa HASC poukazuje na západní Balkán jako na oblast vyžadující další pozornost. Vyzývá k zachování plného financování Evropské iniciativy pro odstrašení (EDI, European Deterrence Initiative), což je fond peněz vytvořený po ruské anexi v roce 2014. Obamova administrativa poprvé požádala o 3,4 miliardy dolarů pro tento fond v roce 2015. Přibližně 2 miliardy dolarů financovaly rotaci první obrněné brigády v Evropě, a to nad rámec brigády Stryker a pěší brigády, které tam již působí, a dalších 1,8 miliardy dolarů na vybavení celé obrněné brigády.

Financování tohoto se dostalo až na 6,5 miliardy dolarů v roce 2019. Po poklesu, který byl přičítán jednorázovým výdajům, jako jsou infrastrukturní projekty, činil fond v roce 2021 4,5 miliardy dolarů, včetně 250 milionů dolarů na vojenskou pomoc Ukrajině. Generál Tod Wolters z evropského velitelství USA uvedl, že investice EDI umožnily USA reagovat na ukrajinskou krizi během pěti dnů; bez předchozích investic by podle něj nasazení jednotek mohlo trvat až 21 dní.

Také legislativa Sněmovny reprezentantů uvádí, že minulá “rozhodnutí Ministerstva obrany a Kongresu o předsunutých zásobách, mobilitě a financování EDI přímo vedla ke schopnosti rychle posílit oblast operací v této krizi. Investice do EDI budou mít zásadní význam pro přizpůsobení se novému evropskému bezpečnostnímu prostředí,” pokračuje návrh zákona. Vzniknout mají také další programy EDI, a to v Černém moři, Pobaltí, Arktidě a střední Evropě. Cílem je udržet důvěryhodnost závazku bránit “každý centimetr” území NATO.

Ministerstvo obrany žádá na rok 2023 o financování EDI ve výši 4,2 miliardy dolarů. Zpráva předsedy HASC rovněž oceňuje rostoucí odhodlání spojenců v NATO vynakládat více prostředků na obranyschopnost v Evropě: “Spojené státy by měly pokračovat ve spolupráci se spojenci na doplňkových investicích s cílem vytvořit v Evropě vyspělou, plně integrovanou platformu odstrašení schopnou reagovat na rozšířenou hrozbu ruské agrese a podpořit pokračující úsilí spojenců v NATO kolektivně čelit přímým a hybridním hrozbám pro společné hodnoty, zájmy a ideály.”

USA by měly spolupracovat se spojenci NATO ve východní Evropě na posílení vojenských schopností v regionu pomocí moderních dělostřeleckých systémů, salvových raketových systémů, přenosných systémů protivzdušné obrany, systémů protivzdušné obrany a dalších schopností. Marcus uvedl, že spojenci by měli přispět budováním plnohodnotnějších brigád; zatímco mnoho zemí disponuje pěšími brigádami s taženými dělostřeleckými systémy, aliance potřebuje větší mobilitu a stupeň ochrany. Aliance podle něj musí také vyvážit strukturu manévrových sil s podporou a údržbou. Dodal, že v budoucnu se americká armáda nemůže spoléhat na posily z kontinentálních Spojených států: “Nemůžeme již zajistit, že toto posilování bude nepřerušené, že můžeme bezpečně nasadit síly ze Spojených států. Rovněž nemůžeme zaručit, že budeme mít včas politická rozhodnutí, která toto nasazení řídí, a to vzhledem k obavám z eskalace.”

HASC ve svém politickém návrhu zákona ukládá ministru obrany, aby nejpozději do 22. března 2023 předložil všem kongresovým výborům pro obranu “komplexní strategii a plán zdrojů”, který by posílil pozice na východním křídle Evropy a zahrnoval trvalejší a komplexní rotační nasazení. Prozatímní strategie s možnými variantami by měla být předložena HASC do 15. srpna 2022.

Výbor žádá, aby mu ministr obrany do března 2023 předložil komplexní strategii a plán zdrojů k posílení pozic na východním křídle NATO. Měla by mj. zahrnovat plány Pentagonu na obranu černomořského regionu.

defensenews.com

(No Ratings Yet)

Loading...