Přichází nový prezident Argentiny. Držte si klobouky, bude to jízda!

Volební heslo Javiera Mileiho zní: „Nepřišel jsem vést ovce, ale probudit lvy.”

Nebo takové opravdu úderné: „Ať žije svoboda, kurva!”

Pozn. autora: Společnost, která oslavuje veřejnou demonstraci sexuality v ulicích měst za přítomnosti dětí a zároveň v textu vytečkovává vulgární slovo, je směšně pokrytecká. V originále zní jeho heslo „Viva la libertad, carajo!”

Javier Milei hrál fotbal a zpíval v rockové kapele. Vystudoval ekonomiku a dlouhou dobu působil na univerzitě v Buenos Aires. Poté byl ekonomem v různých institucích včetně například banky HSBC. Hluboce jej ovlivnila rakouská ekonomická škola Friedricha Hayeka a Murray Rothbarda. Proto se také jeden z jeho pěti psů jmenuje Murray a strana, kterou založil, „La Libertad Avanza!” neboli svoboda vpřed.

Argentina na kolenou

Zvítězil v zemi, která ještě před sto lety patřila k nejrozvinutějším ekonomikám světa a její domácí produkt na jednoho obyvatele byl srovnatelný s Francií nebo Německem. Od té doby musela kvůli inflaci pětkrát měnit národní měnu a od roku 1980 pětkrát pozastavila splácení zahraničního dluhu.

Potácející se ekonomiku dorazila pandemie nemoci Covid-19, kterou tehdejší vláda řešila tištěním peněz, jehož následkem překonala inflace v letošním roce hravě hranici 100 %.

Javier Milei ve svém ekonomickém programu navrhuje, že bude dělat „přesný opak toho, co se dělo posledních sto let” během kterých se Argentina stala zemí, ve které žije 40 % obyvatel na hranici chudoby.

Mistr úderných hlášek

Javier Milei do povědomí veřejnosti vstoupil zhruba před deseti lety. V restauraci se seznámil s populárním televizním moderátorem Alejandrem Fantinem, na kterého svými ekonomickými postřehy udělal takový dojem, že jej vzal do svého diskuzního pořadu. Netradiční zjev Javiera Mileiho a jeho schopnost hovořit o ekonomických otázkách jako nikdo jiný zapůsobila. Sledovanost pořadu stoupla. Pozvali ho znovu a sledovanost šla zase nahoru.

Kromě toho, že se stal fenoménem televizních debat, začal publikovat i názorové sloupky v argentinských novinách. Navíc bylo každé jeho vystoupení v televizi znásobeno šířením krátkých videí na sociálních sítích, na nichž byly různé úryvky z jeho debat. A že jsou poměrně ostré. Například:

Moderátorka: „Můžete definovat ty podle vás zasrané levičáky?” (Pozn. autora: v originále „mierda”.)

Javier: „Všichni, kterým říkáme kolektivisté.”

Moderátorka: „Proč je nazýváte zasranými?”

Javier: „Protože jsou zasraní.”

Nebo:

Javier: „V jakém šílenství to žijeme? Stupidní politická korektnost znamená, že když neříkáte, že socialismus je cool, pokud nejste woke, jste násilníci a jste nebezpečím pro demokracii. No tak chlapi! Pokračujme s tímto šílenstvím a budeme nejchudší dírou na světě.

Masakr motorovou pilou

Na veřejných vystoupeních také vystupuje s motorovou pilou, která má naznačit, jak bude přistupovat ke státním výdajům. Výňatek z jednoho vystoupení zde.

Svoji druhou tvář představil Javier Milei v rozhovoru s bývalým moderátorem televize Fox News Tuckerem Carlsonem. Během půlhodinového rozhovoru velice pečlivě vážil slova a snažil se představit svoji vizi společnosti. V rozhovoru mimo jiné uvedl:

„Argentina je země, která před více než sto lety začala uplatňovat socialistické myšlenky. Metafora o žábě v nádobě s vodou je příhodná. Žába nepozná, že se voda ohřívá pomalu, a když přijde okamžik, kdy už by měla vyskočit, je pozdě. Argentina začala zavádět socialismus s jednou ideou, která je velmi atraktivní, ale pro fungování ekonomického systému je hrozivá. Tou myšlenkou je přesvědčení, že tam, kde je potřeba, vzniká právo. To je problém, protože potřeby jsou nekonečné, ale někdo za ty práva musí zaplatit. A problémem je, že zdroje jsou omezené. Mezi nekonečnými potřebami a omezenými zdroji je konflikt.”

„My liberálové tento konflikt řešíme snadno za pomoci svobodně stanovených cen a soukromého majetku. Ale socialisté nemají rádi neviditelnou ruku trhu, dávají přednost státnímu pařátu. A schovávají se za myšlenku sociální spravedlnosti. Celý tenhle socialistický altruismus způsobí kontaminaci systému motivace, který pak produkuje chudobu. Socialismus je vždy a všude jev násilnický, vražedný a zbídačující.”

Pozn. autora: Murray Rothbard z australské ekonomické školy napsal kdysi esej, ve kterém argumentuje, že v době, kdy jsou média kontrolována levičáky, má největší šanci na záchranu občanských svobod demagog, který je schopen oslovit masy svojí neotřelostí napřímo. Zdá se pravděpodobné, že Javier Milei jeho esej četl.