Hostující kazatel horlí v synagoze proti zlořádům světa.
“Kam chodí nejvíce lidí? Do synagogy? Ne. Do všelijakých krčem, barů a hospod. Kdo se vozí v nejdražších autech? Barmani, čéšníci, hoteliéři…”
Auditorium ani nedutá.
“Zač utrácejí lidé nejvíce peněz? Za alkohol. Čí akcie nejvíce vynášejí? Akcie lihovarů! “
Když skončilo kázání všichni přicházejí k řečníkovi, tisknou mu riuce a gratulují.
Přidal se i pan Bondy.
“Vaše kázání bylo skvělé, inspirující?”
“Zapůsobilo na vás? Chcete se stát abstinentem?”
” Ne, ale pořád jsem nevěděl, do čeho investovat.”
Za časů Klementa Gottwalda přijde na úřad pan Rubinstein a žádá o vystěhovalecký pas.
“Pročpak chcete opustit naši krásnou zem?” ptá se úředník.
“Mám k tomu, prosím, dva důvody.”
“Jaký je ten první?”
“Mám strach”, povídá Rubinstein, “že sem znovu přijdou Němci a budou nás Židy pronásledovat.”
Úředník se zasměje: “Zbytečné strachy, soudruhu. Sem už nacisti nikdy nepřijdou., protože jim to sociaistický tábor nedovolí. Je tu na věčné časy.”
“Právě”, špitne Rubinstein, ” to je ten druhý důvod.”
Pěstitelé konopí napříč celou republikou objevili, jak se vyhnout případnému pobytu ve vězení za pěstování konopí. Stačí preventivně někoho znásilnit. Pěstování konopí potom už nikdo neřeší a za znásilnění se dostávají jenom podmínky.
„Nemám z toho radost, ale lepší někoho znásilnit než jít potom za pár kytek do kriminálu. Pěstování konopí s sebou přináší rizika, a proto je lepší těmto rizikům preventivně předcházet,“ tvrdí pan Jarmil, pěstitel konopí z Brna.
„Já to nemám na kšeft. Mám to jenom pro osobní potřebu. Přesto je tento můj koníček kriminalizován a já jsem byl neustále ve strachu. Abych se vyhnul případnému vězení, raději jsem znásilnil sousedku. Je jí asi osmdesát, má vývod a celou dobu jsem plakal,“ přiznal pan Jarmil.
„Těch pár minut strachu za to ale stálo. Nyní jsem z obliga. Za znásilnění jsem dostal pokutu dvě stě korun a soudce mi kladl na srdce, ať už to příště nedělám, že ve vzduchu visí pokuta až pět tisíc. Teď si můžu v klidu pěstovat konopí a nic mi za to nehrozí,“ dodal pan Jarmil.
„Teď zrovna jsem byl zalít kytky, převléknu se a půjdu znásilnit do lesa nějakou ženu. Když nenajdu ženu, znásilním myslivce na číhané. Jistota je jistota,“ tvrdí další pěstitel konopí pan Michal z Broumova, který se stejně jako stovky a tisíce dalších pěstitelů konopí pouze snaží vyhnout případnému vězení.
Na rozmáhající se trend znásilnění upozorňují nejen postižené ženy, ale i Česká myslivecká obec.
„V lese to je teď dost o hubu. Chlapi se bojí chodit na číhanou, a když jdou, tak minimálně ve třech. Po lesech se nám toulají pěstitelé konopí odhodlaní znásilnit všechno, co jim přijde pod ruku. Vědí, že z toho vyváznou s mnohem mírnějším trestem než za pěstování konopí. Pokud to takhle půjde dál, myslivost jako taková u nás skončí,“ stěžuje si Eduard Vlahý, tajemník České myslivecké obce.
Za stávajícího stavu nemá tento problém řešení, neboť dokud se nezmění legislativa, bude řádění pěstitelů konopí nejen v lesích pokračovat.
„Můj kamarád pěstoval čtyři kytky pro vlastní potřebu. Přišli mu na to a u soudu dostal tři roky na tvrdo. Jiný kamarád zprznil kamarádku a dostal roční podmínku. Nemusím být lumen, abych si spočítal, že bezpečnější bude někoho znásilnit. A raději znásilnit preventivně, protože člověk nikdy neví, kdy na jeho kytky přijdou, a potom už na znásilnění může být pozdě,“ domnívá se Karel Molnár, který si doma pěstuje konopí, z něhož vyrábí mastičku.
Buďte první kdo přidá komentář