Alternativa z vládnoucí kasty Nicolas Schmit |

Sdílet článek:

LIBOR ČÍHAL

Stávající komisař práce a sociálních záležitostí Nicolas Schmit je kandidátem evropských socialistů (PSE-S&D) na post příštího předsedy unijní Komise, novinám La Stampa prozradil své programové vize příštího vládnutí. V Evropě zažíváme přímo demokratické orgie, po ruských volbách sovětského typu, jak vysvětlil mainstream, je lucemburský socan úžasnou demokratickou alternativou Leyenové, přitom si nikdy nikdo žádného rozdílu mezi Leyenovou od lidovců a lucemburským socanem nevšiml. Frakce evropských socialistů v dnešním parlamentu čítá 144 poslanců ze 705, ve frakci jsou zastoupeny německá SPD, silná španělská PSOE, rakouská SPO atd. Předpokládá se, že váha socialistů v příštím parlamentu o něco málo klesne, ale spolu s lidovci a liberály s největší pravděpodobností budou Evropě dál diktovat. Pokud Schmit něco prozradil, pak to, že bída unijního vládnutí potrvá ještě další čtyři roky, a to budeme šťastni. V Lucembursku se nic nevyrábí, výroba čehokoliv se kvůli uchování environmentálních parametrů netoleruje, funkcionáři ministerstva zemědělství dávají na party po jednání unijních komisí občas k dobru, že čtyři ministerští úředníci připadají na jednoho zemědělce, a s touto zkušeností mají odvahu vést Evropskou unii.

Schmit v italských novinách mluvil o jakési kapilární imigraci do Evropy, což má mít centrální význam pro vylepšení evropské konkurenceschopnosti v průmyslu. Tvrdil, že Unie musí pokračovat v Green Dealu a investovat do osvěty. Podle Schmita se musí investovat i do výroby a do nových zařízení a čelit nekalé čínské konkurenci. V Evropě je třeba využít kvalit dobré pracovní síly, která sem přijde s ekonomickou imigrací, evropská populace stárne a dnes v Evropě není dost kvalifikovaných lidí. Hlavně neříkat, že Evropa nepotřebuje imigraci. Podle Schmita i Orbán se vyslovil pro ekonomickou imigraci z Asie. Schmit ignoruje rozdílné chápání pojmu, jiná je cílená imigrace malých skupin odborníků a jiná organizovaná masová imigrace, jak ji požaduje Schmit, která se v Evropě aplikuje už pětadvacet let a která dovedla Evropu do krizového stavu. Schmita znepokojuje představa, že by mohly v EP posílit pravicové strany, jak naznačují průzkumy. Schmit tvrdí, že euroskeptické politické síly nemají žádné dobré vize.

Evropský parlament zvolí jednou za čtyři roky evropskou vládu a to je asi jediné, co má nějaký význam. Politicky není Evropský parlament žádným článkem demokratického rozhodovacího procesu evropského lidu, protože v civilizačně variabilní Evropě je celá EU sama o sobě tautologií a nástrojem ujařmení a likvidace evropského člověka. Ovšem absurdně ani v samotném EP chápaném jako shromáždění 700 lidí není možná demokratická volba, protože procesní mechanismus ji rafinovaně znemožní. Na prvním místě zde platí parafráze Wittgensteinova výroku o liberalismu, demokratický proces je možný jen ve skupině lidí, kteří mají podobné politické zvyky, kromě jednoduché angličtiny a diet poslance EP nic nespojuje. V klíčovém aktu volby předsedy Komise prakticky rozhodují pouze čtyři největší země, které obsadí polovinu poslaneckých míst. Převodní mechanismus přes parlamentní frakce roli velkých zemí ještě umocní, např. v 140členné socialistické frakci mají téměř polovinu němečtí, italští a španělští socialisté, ostatních 23 stran je početně bez vlivu. Podobně u lidovců, daleko nejsilnější německá CDU s pár spojenci dominuje celou parlamentní frakci.

Nicolas Schmit se o post v příští Komisi nemusí obávat, něco se na něj určitě dostane, protože mediální mlha o pravicovém nebezpečí je propagandistickým manévrem vládnoucí kasty. Sice významné populistické strany si dost polepší, ale vládnoucí mainstream už stačil znormalizovat některé centristické pravicové strany. Francouzská RN Marine le Penové a německá AfD podle průzkumů významné navýší svoje mandáty, RN o deset mandátů, AfD o šest, Wildersova holandská pravice, která v dnešním parlamentu není zastoupena, by mohla dostat devět mandátů. Celá populistická frakce (ID) naroste z dnešních 59 mandátů na 81, je jasné, že tyto počty strukturu rozhodování v EP nezvrátí. U frakce konzervativců (EKR), kam patří Meloni a polští konzervativci PiS, se odhaduje, že si polepší ze 68 na 76 mandátů. Strana Giorgii Meloni FdI si polepší o deset poslanců, ovšem na úkor skutečně pravicové Salviniho Legy. Tedy obě tyto pravicové frakce, které se neshodnou v tom základním, což je míra euroskepse, si přijdou podle odhadů na 22% mandátů. Evropskounijní vládnoucí kasta určitě zvolí nejjednodušší řešení, které se jí nabízí, tj. pokračování dosavadního vládnutí bloku lidovců, socialistů a liberálů, tento blok v prognóze dostane 55% poslaneckých mandátů.