Občane sbal si nejnutnější |

Sdílet článek:

LIBOR ČÍHAL

V německé politické kombinační hře, kterou naivní nazývají demokracií, je i bez voleb jasné, že příští kancléřský žolík padne do rukou předsedovi lidovců (CDU) Merzovi, pokud se v této straně nezvrávorají zdravé síly a ještě před únorovými volbami ho nesvrhnou. S kým bude vládnout, protože je jasné, že lidovci nedostanou parlamentní většinu? Kromě ksindlu AfD, jak tuto stranu nazývá, povládne s kýmkoliv to bude numericky možné, partajní programová hatmatilka se nebude zkoumat. Pokud by byla ještě ve hře nějaká pravicová politika a skutečný politický boj, pak po odstoupení liberálů FDP z vládní koalice by pravice mohla pohodlně rok pokračovat ve vládnutí, Merz by ovšem musel novou vládu dojednat s AfD, tento údajný pravičák dává přednost handlům se Zelenými a dědici SED. Merz by s podporou AfD mohl rychle vyřešit velmi tíživý problém ilegální imigrace do země, místo toho dojednává v zákulisí obrysy příští koalice s SPD ještě před konáním nových voleb.

Před lety byl Merz považován za zázračné dítě německé politiky, naštěstí mu Merkelová na šestnáct let kariéru zablokovala. Merz je tvrdým byrokratem bez fantazie a politického instinktu, evidentně vůbec netuší, čím populace žije. Předpokládá, že v únoru se stane kancléřem a až na pár kosmetických nuancí, všechno zůstane při starém. Merz má problém s verbální synchronizací, jeho gesta působí příliš nuceně a nacvičeně, není schopen spojit špatný obsah v pravou chvíli s patřičným gestem, Baerbocková a Scholz to zvládají mnohem lépe. Merzovi chybí autenticita a zdání empatie, něco říká, ale není to přesvědčivé. Merzova logika – co jsem slíbil není možné, protože politická strana AfD usiluje o přesně totéž – proto se Merz raději přikloní na stranu levicového oponenta. Zachránit Německo nelze, protože to chce i AfD. Merkelová asi důvodně Merze ostentativně ignorovala

Anna Gleichmannová píše v Ansage, že po zoufalém vládnutí Scholzovy koalice se spousta koaličních voličů obracela k CDU, ovšem Merzovy proklamace to úplně zvrátily. Téma migrace, které je pro drtivou většinu Němců obzvlášť významné, ho nezajímá, podpoří i tisíce z Pákistánu dovážených Afghánců, za které tak tvrdě horuje Baerbocková. Donedávna se stavěl za dluhové brzdy, nyní prohlašuje, že v určitých momentech nejsou nutné. Ve většině bodů bude pokračovat téměř doslovně ve stopách dnešní vlády, aby jednu záležitost zvrátil do nejhorší polohy, bude podporovat přenesení války do Ruska a bez limit Ukrajinu vojensky i ekonomicky podporovat. Pokud Donald Trump rychle nepřijde s mírovou iniciativou, je velmi pravděpodobně, že Německo a v důsledku jeho vlivu celá Unie budou vtaženi do přímé účasti v ukrajinské válce.

Merz je zárukou, že nejhorší krizové aspekty posledního dvacetiletí se budou jenom prohlubovat. Etnické Německo devastující zákony o občanství, zákaz spalovacích motorů, právo na sebeurčení, paragrafy o potratech atd., nic z toho nebude revidováno, což by bylo možné pouze ve vládnutí s AfD. V předvolební kampani se AfD moc snažit nemusí, protože lidem je jasné, že je to jediná síla, které jde o politickou změnu. Německá média se v analýzách dlouhodobě mýlí, nepovažovala za možné, že zvítězí Meloni, Wilders v Holandsku nebo Trump v USA, a pravděpodobně se blíží doba, kdy AfD zvítězí v Německu, pokud ji ovšem mainstreamové partaje nezruší.

I když Ukrajina nikdy nemůže vyhrát válku s atomovou velmocí a v poli je Zelenského režim v dezolátním stavu, Merz, Roderich Kiesewetter (CDU), Marie-Agnes Strack-Zimmermannová (FDP), strana zelených a většina unijních politiků hledají stále nové cesty, jak válku eskalovat. Ruský znalec Thomas Röper se na svém portálu „Anti-Spiegel“ zamýšlí nad tím, proč tomu tak je? Kromě dnes už evidentního faktu, kterým je hloupost a nekompetentnost velké části evropských politiků, je to též způsobeno tím, že nenesou žádnou zodpovědnost za to, co páchají. Vědí, že jejich činy pro ně osobně nejsou s žádným postihem spojeny. Leyenová rychle proměnila EU v nástroj, který slepě reaguje na pokyny z Washingtonu, bez jakékoliv důsledku pro její politickou kariéru, i když tato rozhodnutí poškozují zájmy členských zemí. Röper píše, že zájmy USA jsou pro Leyenovou hlavní prioritou a proto navzdory ekonomické síle EU, nikdo ve světě ji nebere vážně ani v ekonomických záležitostech. Pokud se o všem rozhoduje ve Washingtonu, nemusíte se zabývat tím, co říkáte. Unijní politici by minimálně neměli dělat nic, co nedělají USA, Biden se za žádných okolností nechce zapojit do přímé války s Ruskem, když se to nedotkne USA, Washington dovolí evropským státům, aby se přidaly do války.

Od kancléře Merze a koalice, kterou navrhuje s SPD (nebo Zelenými) se dá očekávat pokračování ponuré renezance NDR, kterou zahájila Merkelová. Umlčení občanů a kontrola voličů byrokracií. Josef Thoma v Ansage: “Občane teple se obleč, protože nebude na topení, kromě akutně potřebných cyklostezek v Peru se musí zaplatit nové domy a hotely pro ilegály, musí se financovat válka s Ruskem, a pokud hodláš vyjádřit svůj názor, rychle si sbal vše nejnutnější…”