Staromódní pravidla |

Sdílet článek:

Evropská unie by měla projít modernizací, nejoptimálnější by byl hromadný -exit, proč se o něčem takovém nesmí otevřít diskuze je záhadou, s proměnlivou intenzitou se vede konstantní boj proti tomuto názoru vydávanému za téměř fašismus. Radio France International emitované do Prahy začíná svůj dnešní bizarní scénář zpráv u protestujících Palestinců v “okupovaném” východním Jeruzalémě s přímými hovory Palestinek, které na Izraelity nahlíží jako německý ženský dozor v Ravensbrücku, k takové míře nenávisti už nelze nic přidat kromě medového souhlasného hlasu pařížské moderátorky. Dál v pořadí Eric Zemmour, za “rasistické” výroky dostal 10 000 pokuty, nezletilé Araby, kterých je bez doprovodu ve Francii kolem 50 000, nazval potenciálním kriminálním nebezpečím. Soudy a celý francouzský režim se domnívají, že jsou velkým potenciálem pro francouzskou vědu. V neděli večer to samé rádio v hovoru s profesorem UK a autorem knihy o Karlu IV., tento potrefený historik než přešel do historie sděloval světu, že český svět je prolezlý nacionalismem, podle pražského profesora Karel IV. téměř předjímal Evropskou unii, byl Evropanem, což dotyčný chápe v intencích EU, svědčí prý o tom panovníkova frankofonnost, zdá se, že čeští historici vymřeli a dorůstají politruci vyškolení agenturami EU. Karel IV. byl stejný Evropan jako každý jiný, kdo dva tisíce let žije v Evropě, byl velkým šiřitelem křesťanství, bojoval proti islámu, jeho syn Zikmund se tím stal velkým, bojoval o vliv v Itálii atd. Karel IV. byl až za hrob loajální zákonům země, jejímž byl králem, absolutně konformní evropské civilizaci, kterou profesor UK a francouzské rádio přímo negují.

Regenerace Evropy směrem k principům, o které usiloval velký český panovník, pokud je ještě možná, musí začít rozpadem dnešní Evropské unie. Posledních dvacet let stmelovala evropskounijní strukturu Angela Merkelová, i když se zdálo, že horší to být nemůže, s jejím odchodem nastupuje v EU ještě slabší garnitura než předchozí. Konec EU je nevyhnutelný, otázkou je, jak dlouho to potrvá. Důsledky dnešní přechodné fáze se nás mohou dotknout ve velmi citlivé oblasti, v ekonomice. Do popředí v EU se dostal Macron, který se ve Francii a třeba i v západní Africe ukázal mistrem v organizování bezohledného chaosu, na jehož vlnách je schopen plout. Ekonomické představy tento usměvavý účetní žádné nemá, všechno je otázkou politiky, marxisté tvrdili, že politika je koncentrovaná ekonomika, pro Macrona je ekonomika ne moc důležitým politickým přívažkem. Macronův ministr financí Bruno Le Maire, který tento půlrok předsedá unijní radě ministrů financí, v neděli v televizi tvrdil, že evropská ekonomická pravidla týkající se veřejného zadlužení členských zemí jsou zastaralá, státní dluh nesmí v eurozóně překročit 60% HDP a roční rozpočtový deficit musí být pod 3%. Podle ministra byl před pandemickou krizí rozdíl v zadluženosti jednotlivých zemí pod 40%, dnes to jde ke 100%. Ministr navrhuje několik receptů, každá země si stanoví svůj časový plán a ekonomickou politiku vedoucí k návratu do normálu ke zdravým státním financím. Ministr mluví o potřebě nalezení investiční stability ve výzvách 21. století. Podobné návody se neosvědčily při řešení řecké ekonomické krize, bez měnové suverenity a národní ekonomické politiky nemají země adekvátní nástroje, které by je vyvedly z problémů. Německý ministr financí Lindner včera v Bruselu na setkání ministrů financí naopak akcentoval význam dodržování fiskálních pravidel a o nějakých obstarožních pravidlech nechce nic slyšet. Žádné změkčování dluhů. Fiskální pravidla jsou podle německého ministra zcela zásadní. Nepřekonatelný rozpor mezi ekonomikami jižní a severní Evropy se odchodem Angely Merkelové a Wolfganga Schäubla ještě víc vyhrotí.