Den daňové svobody |

Sdílet článek:

Včera jsme oslavili den daňové svobody 2021. Liberální institut vypočítává tento den od roku 2000. Rozděluje rok na dvě části – část daňové nesvobody, kdy pomyslně odvádíme celý svůj plat na provoz státu, a část daňové svobody, kdy nám naopak celý plat zůstává, abychom si za něj koupili zboží a služby, které chceme.

Daňová nesvoboda skončila letos 25. června, což je 48 procent roku. Dalo by se tak říci, že bez práce sice nejsou koláče, ale z tohoto koláče nám zbude pouze 52 procent, zbytek si vezme stát a přerozdělí jej jednak na silnice, nemocnice a sociální dávky, jednak na plýtvavou byrokracii a projekty předražené a nesmyslné. Kdyby aspoň vládní odpověď na pandemii koronaviru byla smysluplná, jenže kvartet ministrů zdravotnictví se raději střílel do nohy.

Zatímco za první republiky byl den daňové svobody zhruba v polovině února, dnes jsme rádi za to, že je ještě v první polovině roku, 175 dní jsme si na něj počkali i loni. Vláda Andreje Babiše kuriózně v prvních dvou letech zažila roky nejkratší daňové nesvobody, v letech 2018 a 2019 jsme oslavili Den daňové svobody poprvé od roku 2000 už v květnu.

V letech 2020 a 2021 se pak Den daňové svobody posunul o více než měsíc, až na konec června. Je to způsobeno tím, že ačkoliv nominální daně se měnily málo (a některé, např. DPFO, se dokonce snižovaly), v metodice Liberálního institutu jsou důležité vládní výdaje. „Dívejte se na jednu věc a pouze na jednu věc: jak velké jsou vládní výdaje, protože to je skutečná daň,“ říkal totiž Milton Friedman.

Nevadilo by nám, pokud se v takto výjimečné situaci zvedají vládní výdaje. Výpočet Dne daňové svobody není v první řadě míněn kriticky – primárně je nosičem informace, kolik nás v tom kterém roce stál stát. Že stát navýšené výdaje na boj s koronavirem nevyužil účelně, např. na rychlejší očkování, na široké testování a trasování apod., to už je věc jiná, hodná kritiky.

Varovným signálem je, že návrh rozpočtu na příští, post-pandemický rok počítá s deficitem 390 mld. Kč. To je číslo, které bylo ještě před dvěma lety zcela nemyslitelné. Tak se ocitáme v novém normálu, kdy vláda rezignuje na jakoukoliv snahu o vyrovnaný rozpočet a Den daňové svobody tak zřejmě i nadále zůstane v druhé polovině června.

Doufejme, že si politici tento postoj do budoucna rozmyslí a o svých penězích budeme smět více rozhodovat my sami.