Analýza zpráv: Česká televize „nahrává“ Bidenovi, přihoršuje Trumpovi, nepřesně cituje |

Sdílet článek:

Analýza zpravodajství

V uplynulých týdnech se v soudních síních ve Spojených státech projednávala obvinění dvou velmi známých osobností – bývalého prezidenta Donalda Trumpa a Huntera Bidena, syna současného prezidenta Joea Bidena.

Vzhledem k různým podnětům týkajícím se objektivity zpravodajství České televize (ČT) jsem se pokusil o analýzu několika jejích zpráv o:

obvinění Huntera Bidena z neplacení daní a držení zbraně v době, kdy užíval drogy (3 zpravodajské články);

obvinění Donalda Trumpa z pokusu o zvrácení voleb (3 zpravodajské články);

rozhodnutí federálního soudu v cenzurní žalobě Missouri v Biden (doplňkově – 1 zpravodajský článek).

Na úvod shrnu, že dle analýzy považuji informování ze strany české veřejnoprávní televize za ne zcela objektivní – mírně nakloněné ve prospěch Huntera Bidena a naopak v neprospěch Donalda Trumpa – což do značné míry pravděpodobně souvisí s odvoláváním se na levicově nakloněné zdroje. Jako podstatný nedostatek spatřuji u ČT chybějící hypertextové odkazy na citace (zdroje) a parafrázování citací.

Analýza ideové nakloněnosti amerických médií AllSides Media Bias Ratings: levicové, nakloněné vlevo, středové, nakloněné vpravo, pravicové. (zdroj AllSides)

Předmětem analýzy byly pouze zpravodajské články ČT s vnořenými videi, nikoli analýza kompletního televizního obsahu.

Hunter Biden

20. června 2023 oznámila federální prokuratura v Delaware, že s Hunterem Bidenem uzavřela dohodu ve věci úmyslného neplacení daní v letech 2017 a 2018 (přečiny), a trestného činu držení zbraně v době, kdy byl závislý na tzv. „kontrolovaných“ látkách (drogách). Vyšetřování daňových deliktů začalo již v roce 2018, vyšetřování prokuraturou pak dle whistleblowera z berňáku v lednu 2019.

Bidenův syn uzná vinu v případech neoprávněně držené zbraně a porušení daňových zákonů

V den, kdy byla dohoda oznámena, ČT o ní stručně v několika odstavcích (1 976 znaků) informovala a do článku žádnou vnořenou videoreportáž nevložila.

ČT v úvodu cituje levicově nakloněný mediální dům The New York Times „že Hunter Biden souhlasil s podmínečným trestem za to, že pozdě zaplatil své daně v letech 2017 a 2018“. V této citaci stojí za povšimnutí vazba „pozdě zaplatil své daně“, přestože v obvinění stojí, že Hunter „úmyslně“ nezaplatil dlužnou částku na daních do zákonem stanovené lhůty, a to dva po sobě jdoucí roky.

Dle magazínu Forbes Biden ml. v roce 2021 sdělil, že dlužnou částku již zaplatil. Zde ale z hlediska časové osy stojí za zmínku, že informace o vyšetřování obchodů a daňové aktivity Huntera Bidena se dostala na veřejnost jen několik týdnů po prezidentských volbách v roce 2020. Tvrzení o „pozdním zaplacení“ je tedy o to víc sporné.

Zpráva ČT nezmiňuje, že dohoda nabídnutá Hunterovi je na tamní poměry neobvykle příznivá.

Ministerstvo nás v kauze Huntera Bidena omezovalo, řekli vyšetřovatelé daňového úřadu

Tato zpráva z 20. července je již obsáhlejší (3 801 znaků), ale také neobsahuje žádnou videoreportáž.

Mezi uvedenými zdroji jsou pouze doleva nakloněné The New York Times, The Washington Post a agentura AP.

Právě od AP se v článku parafrázuje citace „Dění navazuje na roky trvající snahy republikánů vykreslit Huntera Bidena jako zločince a aktéra rozsáhlé korupční operace, do níž je zapleten i jeho otec, tedy představitel Demokratické strany“.

V tomto případě (podobně jako u dalších) není u parafráze vložen odkaz na původní citaci, takže je náročné si její přesnost ověřit. Dále pak zmíněné „vykreslování“ Huntera je názorovým zabarvením tvrzení (byť skutečností je, že republikáni Huntera skutečně vyšetřují a mají i důkazy). A nakonec, citace tohoto typu v článcích o Donaldu Trumpovi ČT neuvádí (že by demokraté „vykreslovali“ Trumpa jako zločince).

Další sporná informace je v prvním odstavci, kde ČT cituje Washington Post v souvislosti se stížnostmi whistleblowerů na kongresním slyšení vůči vyšetřování ze strany prokuratury: „Klíčová otázka ohledně pravomocí hlavního prokurátora kauzy ale zůstala nevyjasněná.“ S tímto tvrzením se dá polemizovat, neboť whistleblower Shapley předložil kopii e-mailu pozitivně potvrzenou dalším speciálním agentem, v níž jsou shrnuty zápisky ze schůzky s prokurátorem Weissem, který případ vede, a který měl na oné schůzce říci (s. 178), že on není tím, kdo rozhoduje o vznesení obvinění, a že se setkal při pokusu o vznesení obvinění vůči Hunterovi s problémy jak na ministerstvu spravedlnosti, tak v Kalifornii.

Právě tato část je v protikladu s tvrzením Bidenova ministra spravedlnosti Garlanda, že Weiss měl volnou ruku. ČT dále v článku zmiňuje pouze „tvrzení Shapleyho“, „že prokurátor Weiss byl loni odmítnut, když požádal o možnost vznášet obvinění mimo stát Delaware, kde působí“ – nezmiňuje tedy důkazní materiál, ale pouze tvrzení, resp. jeho část. Dodává k tomu citaci Washington Post: „V zásadě je to jeden velký případ tvrzení proti tvrzení. A navzdory středečnímu slyšení to v této rovině zůstává.“

Dohoda s prokurátorem ztroskotala, Bidenův syn u soudu odmítl vinu

Třetí zpráva ČT týkající se samotného soudního stání ve věci obsahuje jedno dvouminutové vnořené video a má celkem 3 851 znaků.

Citují se opět pouze média nakloněná vlevo NYT, CNN, AP, přičemž ČT opět přebírá citaci NYT o tom, že Hunter daně „zaplatil pozdě“, byť prokuratura konstatovala, že je v řádné době nezaplatil úmyslně.

Citovaný analytik CNN označil za „velmi, velmi vzácné“, aby dohoda o vině a trestu před soudem takto narazila. Nezmiňuje však „vzácnou velkorysost“ dohody ze strany prokuratury.

Ani v jedné ze tří zpráv se ČT nezmiňuje o informaci, že velmi dobrý známý Bidenových, Alexander Mackler, pracoval v kanceláři prokurátora v Delaware do května 2019. Zopakuji dřívější zmínku, že dle tvrzení whistleblowera v Kongresu (tj. přísežného tvrzení) začala tato prokuratura vyšetřovat Huntera v lednu 2019.

Donald Trump

Analýza se v tomto případě týká článků ČT o obvinění Donalda Trumpa z pokusu o zvrácení voleb 2020, jejichž základem jsou události z 6. ledna 2021, kdy část davu protestujících vnikla do Kapitolu a během kterých došlo k násilnostem a ztrátám na životech. Trump je obviněn ze čtyř bodů obžaloby – spiknutí s cílem podvést Spojené státy, spiknutí s cílem mařit úřední řízení, maření a pokus o maření úředního řízení, a spiknutí s cílem připravit občany o „svobodný výkon“ ústavních práv.

„Chtěl podvrátit základní demokratické principy.“ Velká porota obvinila Trumpa ze spiknutí

Tato zpráva byla vydaná den poté, co velká porotaobvinila Trumpa ze spiknutí. Ve srovnání s články o Hunteru Bidenovi má značný rozsah – až 14 950 znaků a obsahuje šest funkčních vnořených videí s celkovou délkou přes 32 minut.

Zpravodaj ČT ve videích mává vytištěným 45stránkovým obviněním vůči Trumpovi a klade na něj neobvyklý důraz, což se v případě Huntera Bidena či 155stránkové cenzurní žaloby vůči Bidenově administrativě nedělo.

V prvním videu je citován bývalý Trumpův viceprezident Mike Pence, jak kritizuje v této věci Trumpa a je tak dáván za příklad rozdělených republikánů. ČT ale nedodalo, že Pence je momentálně protikandidátem Trumpa v nadcházejících volbách.

Další vnořené video konstatuje, že Trump vyzval voliče, aby zamířili na Kapitol. Nepadla ale zmínka o tom, že Trump také několikrát vyzval dav k mírumilovnému protestu (i před násilnými událostmi).

Dále pak ve videu ČT dostal prostor napadený policista z Kapitolu, který obvinil Trumpa z terorismu, ale reportáž už nezmínila výpověď tehdejšího šéfa policie Kapitolu, dle kterého na jeho žádost o pomoc nereagovali zodpovědní podřízení za obě komory Kongresu či Národní garda. Nedávno se rovněž objevila nahrávka, ve které říká, že „vše vypadalo jako zástěrka“, a že „kdybych mohl dělat svou práci jako šéf, nebyli bychom tady, tohle se nemuselo stát“.

V dalších videích, kde mluví řada „amerikanistů“, je několik nepřesných, nepravdivých či dokonce útočných tvrzení vůči Trumpovi. Např.:

že Biden „jasně vyhrál“ v Michiganu a Nevadě – ve skutečnosti šlo o rozdíl pouhých desítek tisíc hlasů v Nevadě z celkové skoro 1,4milionové účasti, a cca 150 000 hlasů v Michiganu z celkových skoro 5,5 milionu hlasů,
tvrzení, že Trump byl při samotném útoku zdrženlivý v tom, aby podporovatele vyzval ke stažení – byť se řečník opírá o selektivně vybraný výrok „fight like hell“, Trump vyzval podporovatele několikrát před tímto výrokem k poklidnému protestu a také potom. První potyčky u Kapitolu začaly kolem 13:00, ve 14:38 Trump apeloval na dav, aby spolupracoval s policii a byl mírumilovný, obdobně pak o hodinu později i jeho mluvčí. V 16:17 pak Trump zveřejnil video, ve kterém znovu vyzval lidi, aby byli klidní a aby šli domů – toto video Twitter krátce po zveřejnění smazal,
do videa ČT jsou bez komentáře zařazovány záběry dokumentů z Mar-a-Lago – jiného obvinění Trumpa, které s volbami nesouvisí,
útočné názorově zaujaté video amerikanisty, který v podstatě označuje voličské jádro Trumpa za hlupáky podvedené vlastním přesvědčením a Fox News za propagandistickou televizi; tvrdí, že Trump nepředložil žádný důkaz o politickém pronásledování ze strany Bidenovy administrativy (ne úplně šťastně formulovaný dotaz), a že jeho výroky se není vůbec potřeba zabývat, protože se snaží rozdmychávat politické vášně.
Pokud jde o důkazy, Trumpovo tvrzení o „honu na čarodějnice“ je třeba vzít ze širšího hlediska než jen z pozice Bidenovy administrativy. Již byla vyvrácena kauza proti Trumpovi z voleb 2016 (RussiaGate), která se spustila na objednávku Clintonové a kterou podpořila Obamova administrativa. Demokraté proti němu také vedli dva neúspěšné impeachmenty. A dle mnoha indicií je také patrné, že demokratům naklonění představitelé federálního justičního systému či jiných vládních agentur intervenovali v kauze notebooku Huntera Bidena a cenzurních aktivit na sociálních sítích, které měly významný dopad na volby 2020. Mezi další indicie patří načasování obvinění Trumpa. To vše dokresluje význam Trumpova prohlášení o „honu na čarodějnice“.

Trump u soudu odmítl obvinění ze spiknutí. „Smutný den pro Ameriku,“ prohlásil

Další zpráva ČT v řadě čítá 8 394 znaků a 4 videa o celkové délce téměř 34 minut.

V samotném článku se citují opět jen vlevo nakloněná média 3x NYT a 1x CNN.

Moderátor v prvním videu podsouvá hostovi svůj (nepodložený) názor: „Není to, co se teď děje okolo útoku ze 6. ledna, asi nejlepším důkazem, jaký důsledek můžou mít opakované lži a buzení emocí?“

V posledním videu nazvaném „Události: Trumpova kauza rozdělila republikánské špičky“ zpravodaj ČT opět tvrdí, že situace rozděluje republikánské špičky. Uvádí však opět pouze Mikea Pence, ale tentokrát alespoň letmo zmínil, že kandiduje také na prezidenta 2024.

Proti Trumpovi bude stát neúprosný zvláštní vyšetřovatel Smith

Poslední analyzovaná zpráva o Trumpovi obsahuje „pouze“ 5 859 znaků a dvě videa o celkové délce přes 58 minut.

První část článku i prvního videa popisuje zvláštního vyšetřovatele Smithe, který vede proti Trumpovi už druhý případ (vč. prezidentských záznamů).

Druhá polovina článku, prvního videa a druhé video jsou už jen názorové části, které již analyzovat nebudu.

Cenzura na sociálních sítích

Posledním dodatečným analyzovaným výstupem ČT je informování o kauze, která se přímo týká jak Huntera Bidena, tak Donalda Trumpa a představuje jednu z nejdůležitějších kauz (pokud ne nejdůležitější) týkající se zasahování do svobody projevu Američanů.

Jde o 155stránkovou žalobu vůči Bidenově administrativě a federálním úřadům, která je obviňuje z cenzurních aktivit a spolčením se v této věci se společnostmi provozujícími sociální média. Součástí žaloby je potlačení zpráv o notebooku Huntera Bidena jen několik týdnů před volbami 2020.

Materiály v notebooku, o němž se v tu dobu spekulovalo, zda opravdu patřil Hunterovi (byť FBI v tu dobu věděla, že ano), obsahoval řadu kompromitujících materiálů na Huntera, a také vyvracel tvrzení Joea Bidena, že nikdy se svým synem o jeho zahraničních obchodech nemluvil. A tedy potlačení zprávy mohlo mít zásadní vliv na volby, což potvrzuje i průzkum veřejného mínění Tipp Insights.

Česká televize informovala 4. července o rozhodnutí federálního soudu, který dal za pravdu Missouri a Lousianě, které žalobu iniciovaly, a nařídil administrativě výrazně omezit komunikaci s představiteli sociálních sítí. Zpravodajský článek má pouze 3 290 znaků a neobsahuje žádné video.

Ve zprávě ČT cituje a parafrázuje pouze Washington Post. Jedna z parafrází mi přišla zvláštní, tak jsem si dal tu práci s dohledáním původně citovaného textu. Jde o část, ve které ČT píše: „Soudce, jehož do funkce jmenoval republikánský exprezident Donald Trump, uvedl, že Landy a Bailey předložili materiály, které mají prokazovat, že Bílý dům a vládní úřady se podílely na potlačování svobody projevu na základě obsahu, píše WP.“

Dejme stranou zkomolené jméno Landryho, to se může stát. Daleko důležitější je přesná citace WP a potažmo soudce: „[Soudce] napsal, že vrchní st. zástupci [Landry a Bailey] ‚předložili důkazy o rozsáhlé snaze žalovaných, od Bílého domu až po federální agentury, potlačit projev na základě jeho obsahu.‘“ Takže ČT cituje „mají prokazovat“ zatímco originální citace uvádí „předložili důkazy o rozsáhlé snaze“.

Ve zpravodajském článku ČT také chybí zásadní informace – že žaloba se týkala nejen cenzury covidových témat, ale právě i notebooku Huntera Bidena – informací, které souvisely s jeho obchody v zahraničí (a daněmi, které z těchto obchodů včas nezaplatil, za což byl vyšetřován a obviněn), a které měly vliv na volby 2020.

Shrnutí

ČT se ve svém zpravodajství opírá primárně o levicově nakloněné zdroje.
Výstupy týkající se Huntera Bidena situaci „zjemňují“. Naopak u Donalda Trumpa se informování z objektivní roviny vychyluje proti němu.
U parafrází citací nebo i u samotných citací by měla ČT odkazovat na zdroj kvůli ověřitelnosti. Po analýze jedné z nich, která byla zavádějící, bychom ocenili možnost rychlého ověření, protože důvěryhodnost byla tímto zpochybněna.
Zprávy o Donaldu Trumpovi jsou mnohem rozsáhlejší (vč. videí) než články o Hunteru Bidenovi či o cenzurní žalobě. Argument jedinečnosti Trumpova procesu z mého subjektivního hlediska neobstojí, protože kauza s Hunterem Bidenem odráží politizaci federálních úřadů a při hlubším zkoumání indikuje možné ovlivňování otcem nebo jemu nakloněných lidí (navíc vyšetřování obchodů Huntera může ještě prokázat zapojení, a tedy zneužití vlivu Joea Bidena); a nakonec, související cenzurní žaloba poukazuje na bezprecedentní zásahy federálních úřadů do 1. dodatku ústavy USA – svobody projevu.
V žádném článku či videu o Donaldu Trumpovi nepadla zmínka o kauze RussiaGate, která prokazuje, že v roce 2016 (s pokračováním několika následujících let) se politické pronásledování Donalda Trumpa opravdu dělo.
V žádném článku o Trumpovi se nepíše o proslovech Trumpa, ve kterých 6. ledna vyzývá voliče k poklidnému protestu (kromě jedné pochybovačné zmínky bývalého korespondenta ve videu), ani o tom, že Twitter smazal jeho výzvu davu, aby se pokojně rozešli a šli domů.
V žádném článku či videu o Trumpovi nejsou zmíněny pochybnosti či pochybení ohledně postupů bezpečnostních složek během 6. ledna.
V žádném článku či videu o Trumpovi Česká televize neuvedla žádná prokázaná pochybení u voleb či podezření na pochybení, nebo žaloby. Jde o zásadní bod, protože v mezičase mezi volbami a 6. lednem existovalo mnoho takových případů (ať už byly později potvrzeny či vyvráceny). Dokonce se některé žaloby vůči volebním výsledkům táhly časově za 6. leden – z čehož lze usuzovat, že Trumpovo zpochybňování výsledků voleb mělo nějaký základ a nemuselo být nutně „vědomou lží“. Zde je několik příkladů zpráv, které se v daném období objevily: