Dezinformační test nejen pro vědecké pracovníky

Je to test. Která z těchto studií je výmyslem redakce? Protože se jedná o test pro pokročilé konzumenty dezinformací, může být správná odpověď v intervalu 0 až 4. Výsledek na konci článku.

(1) Vědci našli vztah mezi vlky a extrémně pravicovými stranami

Víceoborový vědecký časopis známý pod zkratkou PNAS zveřejnil v roce 2022 studii, která našla vztah mezi vlky a extrémně pravicovými politiky. Ochrana životního prostředí umožnila vlčí populaci velkolepý návrat do částí střední Evropy. Přestože je návrat vlků ochránci přírody přijímán s povděkem, místní obyvatelé mohou vlka vnímat jako ohrožení jejich živobytí, zejména jedná-li se o farmáře.

Protože se populistické strany snaží těchto pocitů využít, je výskyt vlků možným důvodem pro vyšší počet hlasů pro extrémně pravicové strany.

Pro otestování této hypotézy využili autoři studie data o útocích vlků a volební údaje na úrovni volebních okrsků v části Německa. Za použití statistických modelů dospěli k závěru, že útoky vlků jsou doprovázeny významným nárůstem počtu hlasů pro extrémní pravici.

(2) Rasismus ovlivňuje genetickou diverzitu v přírodě

Rasově segregované městské čtvrti mají vliv na divoká zvířata žijící v městském prostředí. Dosud nebylo známo nakolik rasová segregace a jí způsobený rozdíl v okolním prostředí ovlivňuje parametry a vývoj populace divoké zvěře.

Autoři zkoumali data o zhruba 8 tisících kusů divoké zvěře, která žila ve 268 městských čtvrtích v různých částech USA.

Studie zjistila, že v komunitách, ve kterých žije méně bílých lidí, existuje nižší genetická diverzita divoké zvěře. Korelace mezi rasovým složením měststké čtvrti a genetickou diverzitou je nízká, ale konzistentnost zjištěných závislostí ukazuje, že systémový rasismus snižuje šance divoké zvěře na přežití v městském prostředí.

(3) Výskyt duhy při změně klimatu

Studii zveřejnil časopis ScienceDirect. Výskyt duhy příspívá k dobrému pocitu člověka, neboť mu poskytuje inspirující spojení s přírodou. Protože duha je optický jev, který vzniká průchodem slunečního paprsku kapkami deště, bude její výskyt v budoucnosti ovlivněn klimatickými změnami.

Pro posouzení, jak se bude výskyt duhy měnit, vypracovali autoři studie globální databázi výskytu duhy a připravili model jejího vzniku v závislosti na třech scénářích vývoje klimatu. Výsledky ukazují, že průměrné místo na Zemi má 117 plus/mínus 71 dní, ve kterých panují příznivé podmínky pro vznik duhy.

Do roku 2100 naroste z důvodu změny počasí počet dní s příznivými podmínkami pro vznik duhy o 4,0 až 4,9 %.

(4) Neexistuje rasově neutrální politika

Bostonská univerzita založila centrum antirasistického výzkumu v roce 2020. Profesor, který ji vede, dospěl při svém výzkumu k následujícímu závěru:

„Neexistuje nic takového jako nerasistická nebo rasově neutrální politika. Každé opatření v každé instituci v každé komunitě v každém národě vytváří nebo podporuje buď rasovou nerovnost, nebo rovnost mezi rasovými skupinami.”

Výsledek níže.