Divoký západ ve Vídni? Spíše divoký orient |

Sdílet článek:

BAWERK.EU

Johny bleskově tasil kolt a vypálil několik dobře mířených ran směrem ke svým protivníkům. Rozpoutala se divoká přestřelka. Vzduch byl cítit spáleným střelným prachem a plnil se dýmem…. Tak nějak si člověk představuje divoký západ. No, ve Vídni by se hlavní hrdina mohl jmenovat jinak. Třeba Ahmed nebo Mustafa. Místo koltu by se použila pistole anebo útočná puška, mačeta či dělbuchy. Vše ostatní by mohlo být v podstatě stejné. Poklidná atmosféra starosvětské Vídně je už pár let ta tam. Franz Josef I. by se asi nestačil divit, co se v jeho někdejším sídelním městě děje. Pokusil jsem se na následujících řádcích přiblížit některé významné pistolnické a jiné příběhy, které se odehrály ve městě na krásném modrém Dunaji.

Některé „slavné“ případy pronikly i do našich médií hlavního proudu. Třeba v adventním čase roku 2019 se u nás v tisku objevila tato znepokojivá zpráva: “Rakouská policie obvinila tři Čečence z plánování teroristického útoku. Cílem atentátu měly být vánoční trhy u vídeňské katedrály svatého Štěpána nebo u radnice. Útoky podle agentury naplánoval 24letý Čečenec, který už delší dobu pobývá ve vězení. Informovala o tom v pondělí agentura APA. Muži původem z Čečenska chtěli teroristický útok ve Vídni spáchat mezi Vánocemi a Novým rokem. Po bombovém atentátu na vánočních trzích v rakouském hlavním městě měli podezřelí v plánu další útoky také v Salcburku, v Německu, ve Francii a v Lucembursku.” (1). Jejich plán jim tehdy ovšem ještě nevyšel. O necelý rok později ve Vídni už k „úspěšnému“ teroristickému útoku došlo. Útok ze dne 2. listopadu 2020 si vyžádal čtyři nevinné oběti, 23 zraněných a vysloužil si i samostatné heslo na wikipedii (2). Krátká citace z této encyklopedie zde bude stačit: „Podle rakouských médií byl pachatelem útoku, kterého policie zastřelila, dvacetiletý Fejzulai Kujtim, potomek albánských přistěhovalců ze Severní Makedonie narozený v Mödlingu u Vídně. Pachatelův bývalý obhájce o něm po útoku uvedl, že kdyby nechodil do mešity, ale na box, stal by se z něj boxer. V dubnu 2019 byl vídeňským soudem odsouzen k trestu 22 měsíců vězení za teroristické spolčení (§ 278b StGB), protože se ve skupině jiných mladých muslimů v roce 2018 pokoušel vycestovat do Sýrie, kde se chtěl připojit k organizaci Islámský stát. Byl však zadržen v Turecku a vydán do Rakouska. Jako důvod sympatií k IS uvedl, že od Islámského státu očekával lepší život, vlastní byt a samostatný příjem. S verbíři do jednotek IS se prý setkal ve vídeňské mešitě v roce 2016.“ (3). V říjnu 2020 pak asi padesát mladíků tureckého původu vtrhlo jeden večer do kostela sv. Antonína Paduánského ve Vídni. Útočníci měli křičet „Alláhu Akbar“ („Bůh je veliký“) a mlátit do kostelních lavic a zpovědnic (4).

Také hrozný mačetový útok, který se odehrál v dubnu roku 2023 ve stanici Jägerstrasse ve čtvrti Brigittenau, kdy jednoho muže mačetami a tyčemi napadlo několik útočníků, nezůstal našimi médii hlavního proudu nepovšimnut. Oběť utrpěla vážná bodná i řezná zranění, kterým po převozu do nemocnice podlehla, informovala rakouská policie. Policie tehdy zadržela 24letého Alžířana (5). Hrůzné podrobnosti ale později přinesla už jen rakouská média. Třeba noviny „Heute“. Tyto podrobnosti odhalují, jak krutě pachatelé – útočníků mělo být údajně až deset – postupovali. Podle médií pachatelé napadli a zbili 31letou oběť před zraky cestujících v metru. Mladý muž se pak ze všech sil snažil utéct eskalátorem, ale útočníci byli příliš rychlí a dostihli ho. Pachatelé pak údajně 31letého muže přišpendlili k zemi a bili ho mačetami. Při tom byly muži ležícímu na zemi téměř úplně useknuty ruce a nohy. Mezitím další zúčastněné osoby údajně pokračovaly v bití 31letého muže. Další stopy pak naznačovaly, že někteří z pachatelů mohli přijet z Francie. Čtyřiadvacetiletý mladík, který je jako podezřelý pachatel držen ve vazbě až do soudního procesu, žil naposledy ve Francii a do Rakouska vstoupil nelegálně. Podle vydání deníku “Kronen Zeitung“ se dalším podezřelým podařilo uprchnout do Francie nebo do severní Afriky. Sám zavražděný jel dle všeho v drogovém byznysu (6). No, většina útoků není tak spektakulárních jako tyto tři případy.

Většinou jde o méně výrazné, ale i tak dost nepříjemné případy. Třeba případ z léta roku 2021, o kterém vyšla na OE24 tato decentní zpráva: „Neuvěřitelně brutální útok v centru Vídně v noci ze soboty na neděli kolem 2.45 hodin. Otec v sobotu na internetu zveřejnil šokující fotografie, na kterých je jeho syn (21) v nemocnici s těžkými zraněními v obličeji. ‘Můj syn byl včera v prvním okrese zmlácen špatně německy mluvícími chlapci,‘ napsal zděšeně. “Bezdůvodně byl zezadu napaden a sražen k zemi.“ (7). Podobně jako v Berlíně i ve Vídni byly oslavy Silvestra 2022 náročné, i když zde nedošlo k žádné eskalaci. Bylo nasazeno na 500 policistů a rozkaz policejního ředitelství na všechny policejní úřadovny byl, aby ihned a důsledně zakročily a při prvním trestném činu mu zabránily. Avšak i zde video šířící se sítěmi ukázalo, že mladí mužové s imigračním pozadím chtěli využít konec roku k násilnostem: „U stanice metra v Großfeldsiedlung ve Vídni-Floridsdorfu byl dělobuchem zničen kontejner na odpad a stojan na noviny zdarma, mezitím je pořád znova slyšet provolávání Allahu-akbar (‘Bůh je veliký‘). A co je obzvláště znepokojivé: Konec videa ukazuje jednoho z radikálu s pistolí, jak střílí přinejmenším šestkrát do vzduchu.“ (8). Holt asi ten kontejner nebo ten stojan na noviny byly nějak protinábožensky založené, či co. Ve Florisdorfu bylo každopádně na Silvestra řádně veselo. Až moc, tedy. 50 „mladých“ zde na Silvestra napadlo policii dělobuchy a zábavní pyrotechnikou. Teprve velké nasazení policie a zatýkán situaci zklidnilo. 260 osob bylo legitimováno a tři skončili s pouty na rukou. Menší incidenty se udály také ve středu města a ve čtvrti Ottakring (9). Ve Florisdorfu ještě zůstaneme. Nedávno tamní statistiky místní kriminality obohatili občané Bosny: Na ulici Floridusgasse ve Florisdorfu utrpěli zranění hned čtyři lidé při střelbě, která se tu odehrála pozdě večer. Pachatelé ujeli z místa auty, ale policie brzy zadržela čtyři podezřelé. Z nich hned tři jsou občané Bosny a i čtyři zranění mají bosenskou národnost (10). Takové případy se v této čtvrti odehrávaly již dříve. Viz třeba tento případ z roku 2014: https://svet.sme.sk/c/7440968/na-ulici-vo-viedni-sa-strielalo-traja-ludia-maju-vazne-zranenia.html. Jde zde zřejmě o války muslimských kriminálních gangů, ale i projevy náboženské nesnášenlivosti.

V lednu 2023 došlo v bujné a neklidné čtvrti Praterstern k pobodání nožem a střelbě mezi dvěma skupinami mužů. Jedna osoba byla nalezena těžce zraněná v bezvědomí a s bodnými ranami v horní části těla. Bylo zatčeno pět mužů afgánského případně nejasného státního původu. Při své potyčce před místním nádražím nebrali tito ohled na své okolí. Bojovalo se plynovými pistolemi a noži a účastníci byli ve věku od 15 do 27 let věku. Pobodány byly ještě dvě další osoby (11). Praterstern je neklidný už dlouho. Už roku 2017 se o něm psalo: „Přepadení a fyzické útoky se v historickém centru hlavního města stávají běžnou záležitostí, kolemjdoucí jsou napadáni téměř každý den…. Oblast nádraží Vídeň Praterstern, ležící kousek od centra Vídně, je nyní pod kontrolou Severoafričanů a je považována za nejnebezpečnější oblast ve městě. Navzdory tomu, že zde policie posílila své hlídky, je v této oblasti kriminalita na denním pořádku. Afghánci plnící přední stránky novin svými kriminálními činy zase ovládli nádraží Vídeň Westbahnhof ležící na druhé straně města…. Kriminalita páchaná migranty v Rakousku za poslední rok rapidně vzrostla, díky tomu, že do země přicházejí další a další migranti. V roce 2016 bylo na migranty podáno celkem 22 000 trestních oznámení, oproti 14 000 v roce 2015, uvedlo rakouské ministerstvo vnitra.“ (12). Nebezpečné bandy mladistvých ve Vídni nejsou nic nového. Třeba v červenci 2022 došlo v centru města k této události: „Noční můra pro dva mladé Vídeňáky (17 a 18): Několik členná banda mladých migrantů měla oba přepadnout a pomocí nožů je oloupit. Byl zajištěn jeden Syřan (19) a jeho komplic (13) byli zajištěni policií. Mladší byl předán své matce.“ (13).

Vážným problémem se v Rakousku staly sexuální útoky, přičemž za poslední rok od vypuknutí migrační krize vzrostl počet sexuálních útoků migrantů o 133 procent. Sexuální útoky se nejčastěji odehrávají v bazénech a na dalších veřejných místech (14). Uvedu zde pár příkladů. V lednu 2023 byla na vídeňské ulici Landstrasse sledována mužem 26letá žena, která se kolem páté hodiny ranní vracela domů. Muž ji pak neočekávaně násilím chytil v rozkroku. Poté, co žena zakřičela se odtáhl, ale pak ji opět pronásledoval, do té doby, něž žena zavolala policii. Ukázalo se, že povedeným sexuálním „misionářem“ byl 24letý Afgánec (15). Případ z konce října roku 2022: „V úterý byl ve Vídni-Ottakringu zadržen muž afghánského původu, který je podezřelý ze znásilnění. Měl minulý týden v noci na čtvrtek v parku ve Vídni-Liesingu zbít, ohrožovat a znásilnit osmnáctiletou ženu. Policejním vyšetřovatelům se podařilo identifikovat Afghánce jako údajného pachatele. V úterý ráno byl s podporou Kobry zadržen před obytným domem v Ottakringu. Údajný pachatel se k obvinění zatím nevyjádřil, informovala ve středu policie. Muž je již delší dobu známý pro ublížení na těle a krádeže. Oběť pachatel poprvé sexuálně obtěžoval 27. října krátce po půlnoci v autobuse. Později muž ženu pronásledoval až do parku Fridtjofa Nansena ve Vídni-Liesingu. Tam ji uchopil, bil a vyhrožoval jí. Nakonec ji obtěžoval.“ (16). Zajímavé je, že tuto známou firmu raději zadržela speciální zásahová jednotka! Jen o pár dní dříve došlo ke znásilnění na záchodě nádraží Praterstern, kde byla znásilněna a oloupena 18letá žena. Pravděpodobným pachatelem byl (údajně) 12letý syrský uprchlík (17). Otázkou je, zda šlo skutečně o 12letého chlapce? A tak by se dalo pokračovat.

Vídeň není rozhodně jediným rakouským městem, kde se takovéto scény odehrávají. Třeba i v mnohem menším a turisty hodně navštěvovaném Salcburku (Solnohradě) došlo už také k různým útokům. Třeba koncem zimy roku 2023 zde ohrožoval 33letý Afgánec v osm hodin ráno vícero spolupracovníků kuchyňským nožem. Důvodem mělo být to, že mu nebyla vyplacena jeho mzda, kterou si nárokoval. Spolupracovníci na něj zavolali policii, se kterou Afgánec odmítl spolupracovat, „ruply mu nervy“ a během svého zatčení zaútočil dokonce i na policistku, kterou vážně zranil na rameni tak, že tato skončila ve špitále (18). Možná se takhle řeší pracovně právní spory v Afganistánu? Ale Vídni se dříve tak neřešily. Případ z Lince z ledna roku 2023: „Nyní se objevilo nové video z velkolepého zatýkání Iráčana (41), který údajně v Linci pobodal svou partnerku (42) a poté se dal v amoku na útěk. Jak bylo oznámeno, uprchlík se zmocnil policejní útočné pušky a ohrožoval s ní několik motoristů, aby mohl ukrást jejich vozidla. Záběry vypadají jako z krimi-thrilleru: nebezpečný Iráčan, který nemohl být dosud deportován, přestože má záznam v trestním rejstříku, protože má dceru s občankou EU, leží na zemi a policisté ho svazují. Přijíždí další hlídka, nutně potřebuje posily. Iráčan klade značný odpor.“ Při zatýkání byli tři policisté zraněni, z toho jeden vážně (19). Tak to byla skutečně akční scéna jako vystřižená z dobré kovbojky. No, hádám, že v televizi ji uvidíte radši než v realitě. Ti, co mají realitu to mají ale dobré. Linec je přece tak blízko, mnohem blíže než severoamerické prérie. Inu, pokrok se nedá zastavit. Před Vánoci roku 2022 došlo k tragédii ve spolkové zemi Burgenlandsko, po verbální přestřelce zde došlo k následujícímu: „Tragický konec vánočního večírku v Burgenlandsku: Syřan (18) měl srazit k zemi dva muže údery pěstí. Otec dvou dětí Jürgen Trimmel (42) byl nyní prohlášen za mozkově mrtvého. Uprchlík je ve vazbě.“ (20). A to je řeč o vysloveně venkovské spolkové zemi. Ve štýrském venkovském městě Bruck an der Mur mohli mít také veselo. Před krajským soudem v Leobenu (Lubno) tam dne 16. července 2023 stanuli dva chlapci ve věku 15 a 16 let. Plánovali, že během útoku na střední školu, na které studoval 15letý mladík, zmasakrují co nejvíce lidí. Když byli oba výtečníci, jejichž minulost je plná násilí a kriminality, vyslýcháni u soudu, tak řekli: „Chtěli jsme postřílet všechny křesťany ve třídě!“ Na otázku, jak by reagovali, kdyby policie zasáhla, odpověděli: „Vzdali bychom se.“ Poté dodali, že „Alláh by jim toto provinění odpustil“, protože „Zabíjení křesťanů nás přivede do ráje.“ (21). Oba dva výtečníci se už v Rakousku měli narodit. Alláh by měl radost. Nicméně je i tak hlavním místem problémů Vídeň respektive (prozatím) některé její čtvrti.

Asi nepřekvapí, že nálada v Rakousku se stává méně imigrace-friendly. Navíc imigranti stojí velmi mnoho peněz. Nejde zde totiž primárně o imigraci lidí, kteří by chtěli pracovat anebo by byli v dohledné době uplatnitelní na trhu práce, jak někteří lidé chybně předpokládají. Náklady nesou daňoví poplatníci: „100 000 žádostí o azyl v roce 2022, stravování a ubytování migrantů bude jen v tomto roce stát daňové poplatníky jednu miliardu eur. Nový průzkum INSA ukazuje: 62 % Rakušanů si přeje okamžité referendum o účinné ochraně hranic.“ Konkrétně zmíněný výzkum ukázal následující: „Experti známého institutu pro výzkum veřejného mínění INSA se nyní pro Exxpress ptali, zda Rakušané skutečně chtějí hlasovat o ‘řádné‘ ochraně hranic: 62 % – tedy velká většina – je jednoznačně pro, pouze 25 % je proti, 14 % nemá názor.“ Je otázkou, zda takové hlasování skutečně nastane, protože tentýž článek končí tímto pochybovačným závěrem: „Jedinou otázkou je, zda má spolková vláda odvahu tento krok uskutečnit, aby ochránila své vlastní obyvatelstvo – navzdory vlně rozhořčení, která se jistě zvedne ze strany domácí azylové lobby, a určitým výhružným gestům z Bruselu.“ (22).

Srovnání s předcházejícími roky ukazuje, že imigrace do vídeňského systému sociálního zabezpečení roste: V roce 2018 mělo rakouské občanství ještě 50,4 % osob pobírajících dávku sociálního minima, v prosinci předchozího roku to bylo pouze 41,8 %. Radní pro sociální záležitosti Peter Hacker k tomu napsal: “V prosinci 2021 pobíralo dávku sociálního minima 128 454 osob. Z nich 44 880 mělo nárok na azyl, 6748 na doplňkovou ochranu. Rakouské občanství má 53 730 osob.” Pro srovnání: v roce 2019 mělo rakouské občanství ještě 61 617 příjemců minimálních dávek. K tomu je nutné říci, že ve Vídni mělo roku 2020 rakouské státní občanství 1 322 tisíc lidí. Tj. nějakých 69 % obyvatel (z 1 911 tisíce obyvatel). Z nich tedy pobíralo dávku sociálního minima nějakých 4 % osob. Ze skupiny rakouských „neobčanů“ to bylo skoro 13 %. Tedy více jak třikrát tolik. Na dávku sociálního minima museli daňoví poplatníci vynaložit v roce 2010 290 milionů eur, v roce 2015 již 543 milionů a v roce 2020 více než 640 milionů eur. Vídeňská městská správa vyplácí měsíčně až 977,67 eur osobám s nárokem na azyl (23). A to ještě mezi rakouskými občany, kteří pobírají dávku sociálního minima budou velmi pravděpodobně mít mnohem větší zastoupení lidé s migračním pozadím mimo EU.

Problém s kriminalitou migrantů je velký. Takto psaly internetové noviny Exxpress o situaci v azylových centrech za rok 2022: “Znásilnění, podvody, ublížení na zdraví, drogové delikty – a dokonce i vraždy: poslanecká otázka FPÖ ministru vnitra Gerhardu Karnerovi nyní odhalila, že jen v minulém roce došlo v rakouských azylových domech k 1183 trestným činům. A výsledek je všechno, jen ne uklidňující: počet trestných činů spáchaných přistěhovalci žijícími v těchto azylových čtvrtích vzrostl o 57,5 % – v tomto období však výrazně vzrostl i počet žádostí o azyl.” Hannes Amesbauer, mluvčí FPÖ pro bezpečnost, to komentoval takto: “K výraznému nárůstu došlo v sedmi spolkových zemích, přičemž smutným prvenstvím v této neslavné statistice je Štýrsko s nárůstem o 220 procent. Tato odpověď na otázku opět vyvrací běžné vyprávění o tom, že by sem kvůli napjatému rakouskému pracovnímu trhu přicházeli ve velkém kvalifikovaní pracovníci. Je třeba poznamenat, že se jedná pouze o trestné činy, které se odehrály přímo v lokalitě azylu a ubytování cizinců. To je pro policii velkou výzvou a pro obyvatele zátěží. Tento kriminální potenciál je samozřejmě také bezpečnostním rizikem pro obyvatelstvo.“ (24). Inu, Rakousko čekají velmi pravděpodobně veselé kovbojské časy. Pro nás je to dost nepříjemné, protože Rakousko je sousední stát a zvýšená kriminalita se z něho může lehce přenést k nám. Od roku 1990 jezdím do Vídně téměř každý rok a někdy i několikrát ročně (více než do Prahy, která je více z ruky z mého bydliště), ale člověk si není jistý, že tomu tak bude napořád. Možná ne.