Elita nebo jelita? |

Sdílet článek:

JINDŘICH KAREL

Široká veřejnost je od roku 2020 konfrontovaná s důsledky malého zájmu o práci politiků, případně malého zájmu o fungování politických stran a hnutí.

Takové konfrontaci předcházelo usilovné snažení osob, navázaných na předlistopadový režim ve spolupráci s osobami stejného druhu na převzetí státu/moci, ke kterému došlo při policejním puči z roku 2013.

Od zmíněného roku 2020 pak můžeme sledovat, co všechno si česká “elita” dovoluje.

Nejprve si sami vymysleli pravidla, která si sami vykládají, sami rozhodují o tom, zda a jak budou porušení takto vykonstruovaných pravidel trestat.

V praxi se to projevuje tak, že když provládní jelito šíří nenávist, neděje se vůbec nic. Když se obdobného jednání dopustí protivládní aktivista, jde okamžitě do vazby, a na dlouhou dobu do kriminálu.

Když řídí pod vlivem návykové látky občan, tak následuje potrestání a minimálně společenská likvidace. Když řídí pod vlivem návykové látky garniturní jelito, postačí mu zaplatit pár desítek tisíc na kdoví jaké účely, a “vše je rázem zapomenuto”.

Tyto “drobnosti” jsou doplněné o falešnou solidaritu, rozdávání funkcí, atd..

V Plzeňském kraji došla situace dokonce tak daleko, že se jedno státní zastupitelství rozhodlo odmítnout přijetí podání, a vůbec nic se nedělo. Jinými slovy řečeno. Daný orgán veřejné moci neplnil svůj obecně závaznými právními předpisy stanovenou povinnost, a státu to bylo lhostejné.

Mezi přiznané “novinky” patří také to, že funkce ve strukturách státního zastupitelství ( konkrétně funkce vedoucích státních zástupců ) se jaksi přidělují bez výběrového řízení. To je ovšem mimořádně netransparentní či spíše prokorupční způsob spravování veřejného sektoru.

Z poslední doby vešlo ve známost, že současná “elita” má ve svých řadách různá jelita. Drogy, alkohol, sex, krádeže, korupce, a další špeky pouze dokreslují, v jakém stavu se Česká republika nachází.

Mimochodem, špek – ubalený joint marihuany. Nelze nepřipomenout kauzu zmizelé téměř půl tuny marihuany z policejního skladu. Téměř půl tuny uskladněné marihuany prý sežraly myši (!). Některá jelita možná prodávala myší kožíšky, a proto se mají mimořádně dobře, navzdory relativně nízkým platům.

Často se opakuje tvrzení o tom, že jsme si takovou či onakou reprezentaci zvolili ve svobodných volbách. O tom lze ale oprávněně pochybovat.

Jednak už v roce 2016 dala česká justice najevo, jakým způsobem mají nebo nemají politické subjekty mít či nemít přístup k politické soutěži – vše má ve zkratce řečeno fungovat tak, že veřejný prostor má být v politické soutěži poskytnutý politickému subjektu na základě jeho politické užitečnosti, která je prý určována průzkumy veřejného mínění. Průzkumy veřejného mínění se pak mají zajímat o preference vůči politickým subjektům, které jsou slyšet/vidět ve veřejném prostoru.

Druhak zejména po roce 2018 si zvykla česká justice a policie za vydatné spolupráce se státními institucemi a s podporou vlády šlapat po politicky nepohodlných občanech. A to v podobě vláčení trestním řízením, odpíráním nároků na ochranu zákona, vláčením po vazbách, po kriminálech, přičemž došlo i na psychiatrizaci jedné aktivistky, jejíž hospitalizace byla zdůvodňována různými ( pracovními/pravděpodobnými ) diagnozami, mezi kterými byla těžká schizofrenie, kombinace různých strašlivých dalších diagnoz včetně tvrzení, že je její nedobrovolná hospitalizace nutná z důvodu toho, že aktivistka je nebezpečná sama sobě, aby po téměř třech měsících bylo sděleno, že důvodem její nedobrovolné hospitalizace byl aktivistčin “pohled na Covid”. Tehdejší poslanec Mgr. Lubomír Volný jako jediný z poslanců nezůstal vůči bezpráví v podobě psychiatrizace aktivistky lhostejný, a konal.

V rámci mezinárodní obchodní arbitráže, vedené jistou obchodní společností proti České republice, vyšlo najevo, že Česká republika zneužila ( není důvod domnívat se, že i nadále nezneužila ) institut trestního řízení k tomu, aby se dostala k informacím o protistraně obchodního sporu, ke kterým by se jinak dostat nemohla.

V neposlední řadě nutno vzít v potaz, co nám vládlo v letech 2020, 2021, 2023, a co nám tady vládne dosud. To první tady patřilo Babišovi, pod kterým se zavedly pořádky z padesátých až šedesátých let. To co nám vládne nyní, to si hrálo pod Babišem na parlamentní opozici, a když občané zažívali “návrat do dob protektorátu” v podobě propustek mezi okresy, mlčelo to. Možná pro samé provozování neziskové organizace na podporu práv barmských žen, nezbyl čas na občany naší země. Podobnost s neblahou minulostí není náhodná. Je přímo výmluvná. Jen vraždy odpůrců se nekonaly, když zoufalí občané se sami zastřelili. V jednom případě před Ministerstvem zdravotnictví, a v druhém případě před Úřadem vlády, přičemž další páchali sebevraždy jinde.

Za nejzajímavější lze považovat vztah některých současných (j)elit k českému právnímu řádu a k institucionálnímu zřízení republiky.

Především dosud nebyla vyřešena otázka podnětu k rozpuštění ANO + ČSSD + KSČM. To jsou politické subjekty, za kterými jde odpovědnost za zavedení protiústavního pořádku v naší zemi, jehož důsledky konzumuje česká společnost dosud. Přitom je faktem, že KSČM následně nabrala poněkud jiný směr, a v tom ohledu je korektní možná přehodnotit směřování této strany po změně v jejím vedení.

Vůbec není překvapením, že současný prezident, coby politicky bezobratlá osoba nemá s fungováním zejména ANO a ČSSD žádný problém. Takovým osobám změny a odlišnosti v pořádcích nevadí. A sice z podstaty věci. Také proto asi nestáhl pan prezident nominaci komunistického soudce na funkci ústavního soudce. Komunistický soudce zlikvidoval nevinného člověka, vynesl také poslední rozsudek smrti, ale co. Hlavně, že umí převlékat kabáty – totiž taláry.

Elita se přeci navzájem vždycky uměla “podržet”, a sama uměla vytvářet nové pohledy na věc, byť často vnitřně rozporné pohledy.

Vrcholem pak je skutečnost, že jistý politik z ODS se rozhodl rozhodovat o tom, kteří lidé v naší zemi jsou či nejsou zbyteční, v jakých otázkách mají občané mlčet, a nově také vykonstruoval omlouvačnou teorii o tom, jaké “vždy” bylo Brno.

Možná se tedy bude říkat, že Ostrava je kraj razovity a Brno kraj fetkovity. Ovšem, Brno si to nezaslouží.

A k těm volbám. Volby v České republice minimálně po roce 2016 nelze považovat ani za demokratické, ani za legální, a to z různých důvodů.

Takže …. elita nebo jelita?