EU: Krach při prosazování perfektní hospodářské soutěže




Sdílet článek:

Zákonodárci Evropské unie, kteří už dlouho zírají na to, jak s USA a s Čínou prohrávají v inovativní hře, tvrdí, že našli pachatele tohoto kontinentálního nezdaru: Americké technické giganty. Domnívají se, že společnosti technických gigantů v Evropě vytvořily neférové prostředí pro hospodářskou soutěž, když malým inovátorům brání, aby prorazili na trh. Aby obnovili „vyrovnané hřiště“, a tak EU podepsala Zákon o digitálním trhu (DMA), který nabude účinnosti 2. května 2023 a bude tvrdě regulovat deset amerických a evropských technologických obrů.

Jelikož se na seznam Top 20 nejinovativnějších firem světa zařadila jen jedna evropská společnost – Siemens – tak se Evropa musí dát dohromady. Ale otevřený útok na ty nejinovativnější společnosti je dost bizarní způsob k prosazení inovací.

Sepisovatelé DMA svůj plán ospravedlňují na základě konceptu „vrátného“. Při pohledu na digitální trh vidí ohromné pole výhod jako efekty síťování, vyhledávací enginy, operační systémy a obchody softwarových aplikací. Digitální platformy se z jejich hlediska „vynořily“ jako trollové vybírající tribut, když drží klíče od bran oddělujících uživatele od funkcí digitální ekonomiky. Politici žijí v představě, že působení jako „důležitá brána“ vede k neférovému chování, nedostatku „konkurenčnosti“, k vyšším cenám, k nižší kvalitě a k méně inovacím. Vymysleli, že zkrátí-li prsty „dveřníkům u takové brány“, tak tím spotřebitelům i business uživatelům umožní, aby „sklidili plný prospěch z ekonomiky těchto platforem.“

Politici tedy plánují těmto vrátným omezení přes různé cílové předpisy a regulace. Např. Apple bude muset dát vývojářům aplikací třetích stran přístup ke svému operačnímu systému a k hardwaru (např. k mikročipu Apple Pay), aniž by měli prověrku bezpečnosti nebo kvality. Tento zákon Amazonu zakáže privilegovat podniky, které jejich produkty dodávají s „Plněním od Amazonu,“ čímž tudíž rozšíří příležitosti pro prodejce, aby využili jiné dodavatelské služby. Google bude muset sdílet svá data z hledání i s jinými vyhledávacími eginy.

Jinými slovy se platformy pod hrozbou restrikcí a masivních pokut dosahujících až 10 procent ročních výnosů budou muset vzdát mnoha podnikatelských rozhodnutí nebo i celých business modelů. Spolu s tím dostanou menší konkurenti výhodu na regulatorním stříbrném obnosu.

Vytvoření více příležitostí pro malé podniky, tudíž zlepšení konkurence na trhu může znít neškodně. Jenže v DMA se projevuje ohromně pokřivené vnímání konkurence a inovativního procesu, které v praxi povede k opačným výsledkům, než se teoreticky prezentují.

Konkurence není sama o sobě konečným záměrem. Nejsou tu žádné cíle více konkurovat. Každý podnik má záměr odstrčit konkurenty inovacemi a přilákat více zákazníků nadřazenými produkty, službami a řešeními, zvláště v tak rychle se hýbajících oborech jako digitální technologie. Vítězové si zajistí „trvalou pozici“, z níž mohou sklízet odměny za své úsilí a vynalézavost, zatímco spotřebitelé se těší nejlepším možným službám. Jak se z Applu, Amazonu nebo Googlu stali takoví velikáni s takovou odolností? Tím, že vytvořili technologické brány, kterými se miliony uživatelů a podniků jinak roztroušených a odloučených teď mohou setkat a vzájemně interagovat. Tyto společnosti se staly „strážci bran“, protože přilákali značný tržní podíl vytvořením fenomenální hodnoty: digitální ekonomiky samotné, o níž zákonodárci EU předpokládají, že existuje „sama od sebe“ bez těchto společností.

DMA ignoruje, že bez úsilí a vynalézavosti Technických gigantů by žádné „brány“, které by se daly kontrolovat, neexistovaly. Ekonomika digitálních platforem v 21. století začala jako tažená inovacemi a dále s tím pokračuje, protože Techničtí giganti vytvořili prostředky, jak propojit svět.

Omezený výběr a přehnané zpoplatnění? Google většinu svých produktů rozdává zadarmo. Celý jeho business model spočívá na vytváření unikátních produktů a jejich rozdávání, čímž nalákají miliardy lidí, aby na tom vydělávali a získávali výnosy.

Nižší kvalita a méně inovací? Lidé se nemohou dočkat, až dostanou do ruky nejnovější model iPhonu, iPadu, Mackbooku, Apple Watch nebo AirPodu, protože jsou to fantastické vše vylepšující produkty.

Co se týče konkurečnosti, DMA předpokládá, že největší společnosti se nepotýkají s nátlakem, aby vylepšily své služby a nabízely nejlepší možné produkty bez hrozby, že je četní konkurenti vytlačí do kouta. Ve skutečnosti je však potenciální konkurence relevantní obavou, jelikož existuje. Nikdo např. nemohl předpovědět, že Thomas Edison svou žárovkou skoncuje s dominancí Johna D. Rockefellera nad domácím osvětlením. Podobně Nokia, která kontrolovala skoro padesát procent trhu mobilních telefonů, byla náhle zastíněna Applem a Samsungem. Úchop sociálních médií Facebookem nezabránil TikToku, aby se stal dominantní platformou mezi mládeží.

I ti nejprominentnější a zjevně neodsunutelní průmysloví obři se vždy musí poohlížet po existujících a potenciálních konkurentech, kteří je mohou svrhnout z trůnu. Společnosti jako Apple, Alphabet, Amazon a Microsoft to chápou, proto jsou dále těmi nejinovativnějšími podniky na světě (zaujímajícími v tomto pořadí první až čtvrtou pozici), a ne žádnými stagnujícími monopoly. To, že digitálnímu průmyslu v současnosti dominuje několik gigantů, nedokazuje, jak si myslí zákonodárci EU, že tyto společnosti své pozice drží neférově.

Zákonodárci se systematicky vyhýbají poskytnutí důkazu, že Techničtí giganti v Evropě brání inovativním tvořivým schopnostem. Místo toho vedou nájezd negativních přístupů k velkým společnostem na podporu politické agendy maskované jako osvobození inovativního potenciálu Evropy. Když ale sebereme konkurenční výhodu úspěšným společnostem a předáme ji nešikovným plagiátorům, tak pomocí DMA zbavíme pobídky k inovacím obě strany. Dnešní giganti s tím přestanou, protože jim jejich inovace stejně seberou, zatímco malí hráči budou čekat zákonnou možnost svézt se s těmi, co budou ve vývoji pokračovat.

Bohužel to pod evropským sluncem není nic nového. Matt Ridley tvrdí, že Evropa už svým ohromným protekcionisticky regulačním aparátem zadusila tvůrce v oborech, jako jsou lékařská zařízení a technologie editace genů. Takže DMA bude zase další regulační ranou, kterou si Evropa sama uštědřila. Bohužel to to bude mít dopad i na schopnost gigantů ze Silicon Valley, aby v pokroku pokračovali i v USA a po celém světě.

Robertas Bakula

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (5 votes, average: 4,40 out of 5)
Loading...

>> Podpora

Svobodný svět nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory na provoz. Pokud se Vám Svobodný svět líbí, budeme vděčni za Vaši pravidelnou pomoc. Děkujeme!

Číslo účtu: 4221012329 / 0800

 

>> Pravidla diskuze

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

>> Jak poslat článek?

Chcete-li také přispět svým článkem, zašlete jej na e-mail: redakce (zavináč) svobodny-svet.cz. Pravidla jsou uvedena zde.

Sdílet článek:

1 Comment

  1. Bidenova administrativa zakázala schvalování nových telekomunikačních zařízení od čínských společností Huawei Technologies a ZTE, protože představují “nepřijatelné riziko” pro národní bezpečnost USA.
    Americká Federální komise pro komunikace v pátek uvedla, že přijala konečná pravidla, která rovněž zakazují prodej nebo dovoz zařízení vyrobených čínským výrobcem sledovacích zařízení Dahua Technology, společností Hangzhou Hikvision Digital Technology a telekomunikační společností Hytera Communications.
    Tento krok představuje nejnovější zásah Washingtonu proti čínským technologickým gigantům v obavách, že by Peking mohl využívat čínské technologické společnosti ke špehování Američanů.
    “Tato nová pravidla jsou důležitou součástí našich pokračujících opatření na ochranu amerického lidu před hrozbami pro národní bezpečnost, které se týkají telekomunikací,” uvedla v prohlášení předsedkyně FCC Jessica Rosenworcelová.

    https://edition.cnn.com/2022/11/26/us/us-washington-huawei-zte-ban-security-risk-intl-hnk/index.html

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*