Francie hoří




Sdílet článek:

ŠIMON MIČA

O Francii jsem již pár článků napsal. Země, která dala světu mnohé, jejíž kulturu a gastronomii obdivuje celý svět se nám hroutí před očima.

Zaslouží si to vůbec? Země Voltaira, Dantona, Cézanna, generála de Gaulla, Jeana-Paula Belmonda a také slavné Tour de France, obrovského množství přírodních a technických krás a neméně známé a výtečné kuchyně, prožívá těžkou zkoušku. Pouliční násilní a nepokoje vyvolané smrtí sedmnáctiletého mladíka alžírského původu se podobají výtržnostem po smrti kriminálníka George Floyda v Americe roku 2020. Bez toho, aniž by znaly pozadí daného činu, se skupiny mladých lidí rozhodnou protestovat, a to vůbec ne mírumilovně. Zapalování aut, bitky s policií a rabování nemají vůbec nic společného s vyjádřením nějakého nesouhlasu. Francouzská předměstí jsou horkým bramborem již dlouho a vláda to nijak neřeší. Od osmdesátých let to bylo flikováno penězi. Nyní je však státní kasa prázdná a problémy bují. Tzv. no-go zón je ve Francii přes 750. Policie se tam bojí chodit, a vůbec neví, co se tam děje. Kriminalita lidí z předměstí je neustále omlouvána jejich sociálními problémy a špatně nastaveným systémem. Takto je to vysvětlováno v celém západním světě. Migrace se bohužel vymkla kontrole a evropské státy se potýkají s velkým množstvím lidí, které evropská kultura nezajímá a jde jim jen o štědrý přísun sociálních dávek. Při sebemenší nespokojenosti hledají záminky k vyvolávání konfliktů a násilí, jak nyní můžeme vidět ve Francii.

V minulosti to fungovalo tak, že jakýkoli migrant, který přišel do cizí země se musel přizpůsobit. Musel se naučit jazyk dané země, samozřejmě se musel sám živit, musel přijmout kulturu hostitelské země a musel se zkrátka plně začlenit do nové společnosti. Destruktivní politika Evropské unie, kdy je nám neustále vtloukáno do hlav, že masová migrace je ekonomická a kulturní nutnost, způsobuje pomalou smrt tisíciletých evropských národů. Evropa se začíná pomalu měnit v Afriku a Blízký východ.

Po vítězství Emmanuela Macrona v loňských prezidentských volbách jsem si kladl otázku, jestli ve Francii hrozí občanská válka. Po několikadenních nepokojích ve francouzských městech si myslím, že jsou Francouzi dané válce zase o krok blíže.

 

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (14 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

>> Podpora

Svobodný svět nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory na provoz. Pokud se Vám Svobodný svět líbí, budeme vděčni za Vaši pravidelnou pomoc. Děkujeme!

Číslo účtu: 4221012329 / 0800

 

>> Pravidla diskuze

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

>> Jak poslat článek?

Chcete-li také přispět svým článkem, zašlete jej na e-mail: redakce (zavináč) svobodny-svet.cz. Pravidla jsou uvedena zde.

Sdílet článek:

3 Comments

  1. Nejen Francie rezignovala na asimilaci a vyměnila ji za nefunkční integraci. Navíc jsou země Západu rozežírány progresivismem a tak Islám už nemusí s nepřáteli bojovat ve válečné vřavě. Postačí do zemí infiltrovat svoje soukmenovce a za pár generací je vše vyřešeno. A v podstatě mírovou cestou… Co Západ činilo tak konkurenceschopným byla schopnost kritického myšlení. To jsme vyměnili za dojmologii – “uvažováním” přes city a výsledek je hořící Francie… 🙁

  2. R.No a Evropa si za dobrotu na žebrotu vezme ponaućení.Sanci začit novy život v demokratickych svobodnych státech dostali.Zřejme lidé nejsou schopni žít bez biče nad sebou.

    • Můžete blíže osvětlit vaše slova? Kdo dostal šanci začít nový život?
      Zamlčený podmět jaksi nedává příliš smysl.

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*