Glosa MM: Hudáček za Kladno hrát nebude

MIROSLAV MACEK

Hokejový brankář Hudáček za Kladno hrát nebude, protože ještě minulou sezónu hrál v kazachstánském Astanu KHL, což vadí.
Prezident Pavel sloužil bolševickému sovětskému impériu a záhy se stal přeběhlíkem, což nevadí.
Připomínám jen slova Karla Čapka:
Nikdo se nestává přeběhlíkem, kdo jím nebyl vždycky. Kdo mění víru, neměl žádnou. Člověka nepředěláš, jenom se Ti vybarví.

Jevhen Dykyj, bývalý velitel jednotky Ajdar, láká mladé Ukrajince do armády netradičním způsobem:
Pokud mám být zcela cynický, i kdybychom v tomto konfliktu prohráli kvůli tomu, že jste nenarukovali do armády, pak ti, kteří budou součástí ozbrojené jednotky, budou mít větší šanci na přežití. Ozbrojená jednotka bude moci organizovaně přejít hranice, vstoupit do EU a být tam internována.
Také Ukrajinská Povstalecká Armáda v roce 1947, dokonce i jednotky, které nebyly zcela sestaveny, organizovaně prošly Polsko a Slovensko, a pak žily v poklidu v diaspoře.

„Na mapě Afriky se možná objeví nový stát. Západu může pomoct.“
Tolik titulek článku, který mluví o uznání separatistické části Somálska – Somalilandu – Etiopií coby samostatného státu, a to za přístup k moři, k tamnímu přístavu Berbera.
Jak by to ovšem mohlo pomoci Západu, netuším. Etiopie se totiž stala členem BRICS, takže to spíše silně pomůže Číně a Rusku.
Ostatně USA a EU již apelují na dodržení celistvosti Somálska. Jenže, jak už jsem napsal před drahnou dobou: časy, kdy se svět bál amerických zbraní a sankcí, se rozplývá před očima.

Každý zřejmě ví, že Krym se 18. března 2014 připojil k Rusku. Málokdo však ví, že 3 dny před tím, 15. března 2014, OSN potvrdila ruská práva na kontinentální šelf v Ochotském moři.
Přitom plocha Krymu je 27 tisíc km2 a plocha šelfu v Ochotském moři (s bohatými zásobami ropy) je 52 tisíc km2, tedy 2krát víc.

Italská premiérka Giorgia Meloniová řekla, že cestou k diplomatickému urovnání na Ukrajině je udržení rovnováhy na bojišti, a tomu napomáhá pokračující posílání zbraní do Kyjeva.
Jinak řečeno, cestou k diplomatickému urovnání jsou zapotřebí ještě desetitisíce mrtvých.

Bezpečnostní analytik Jan Schneider, který není podporovatelem toho, že by podobným incidentům, jako byla střelba na Filosofické fakultě, zabraňovali ozbrojení občané:
„Když si k tomu všemu ještě představím, že různí pošuci typu ministryně Černochové budou běhat po světě se zbraní v kabelce s úmyslem něčemu zabránit, jde mi mráz po zádech.“

Daniel Sterzik alias Vidlák:
Slyšel jsem na euro spoustu chvály i spoustu varování. Slyšel jsem celou řadu lepších i horších argumentů, slyšel jsem celou řadu velmi složitých definicí, slyšel jsem o euru žvanit politiky, kteří vůbec nevědí, o čem vlastně mluví a skutečně vrcholem byl prezident, který prostě přečetl, co mu napsali. Zastánci eura si prostě na Hradě nainstalovali tlampač.
Skoro nikde jsem ovšem nezaznamenal tu nejjednodušší a vlastně i nejzákladnější otázku, kterou bychom my, občané, měli ohledně eura politikům pokládat. Je to otázka jednoduchá, je na ní stejně jednoduchá odpověď a buďte si jistí, že vám na ní žádný pětikoaličník neodpoví, což je v tomto případě také jasná odpověď.
Prostě se jich zeptejte, když mají na srdci blaho tohoto národa a chtějí toto blaho zvýšit přijetím společné ojroměny, v jakém kurzu ty eura dostaneme? Bude euro za pětadvacet korun anebo za devatenáct? Podle statistik eurostatu by euro mělo být skutečně kolem devatenácti korun. ČNB drží korunu spíše slabou, aby pomáhala české proexportní ekonomice.
Jakmile tuhle otázku položíte, uteče před vámi premiér, prezident, Vystrčil i Zastrčil, Markétka Pekarová, Tomáš Prouza, Jan Lipavský, i Prezidentuše Nerudová. Za kolik korun bude jedno euro… pokud odpoví, hned víte, jak moc dobře to s vámi myslí. A pokud neodpoví vůbec, tak jsou ohledně eura buď blbí nebo navedení, nebo obojí. Tohle je totiž úplně nejzákladnější parametr jakékoliv debaty o přijetí eura.

Náhodou jsem narazil v knize H. G. Wellse z roku 1908 „Válka ve vzduchu“ na zajímavý odstavec:
New York si hověl a usrkával z bohatství světadílu tak, jako kdysi Řím ustrkával z bohatství Středomoří a Babylon zase z bohatství Východu. V jeho ulicích jeden shledal rozkol mezi velkolepostí a bídou, civilizovaností a nepokojem. V jedné čtvrti paláce z mramoru, zdobené a korunované světlem a plamínky a květinami. V další temná a hrozivá populace mnoha řečí mřící v nepopsatelné tlačenici v zákrutech a prohlubních a zákopech podřízených moci a vědění vrchnosti. Jeho neřesti, jeho zločiny a rovněž jeho zákony vycházely z dravé a zlé energie.

MACEK Miroslav

(27 votes, average: 4,96 out of 5)

Loading...