Je třeba zatnout zuby a vydržet! |

Sdílet článek:

PZ/VIDLÁK

Uplakaná Markéta a Fialův zvonec. Veřejný prostor se zaplnil debatou o „legalizaci“ manželství pro všechny. Proti tomuto se staví návrh novely Listiny základních práv a svobod, jehož cílem je zakotvit ochranu rodiny na úroveň Ústavního pořádku, který chrání „úplnou biologickou rodinu, jejímž základem je manželství muže a ženy“. Při projednávání ve Sněmovně rozvířil emoce poslanec za SPD Jan Síla, který požaduje, aby manželství zůstalo svazkem výhradně muže a ženy. Rodina podle poslance Síly představuje základní jednotku společnosti a plní funkce, bez níž by nebyla možná funkce společnosti. „Jsou to funkce reprodukční, socializační, sociálně-ekonomická, regenerační a podpůrná. Je posláním státu, aby rodině poskytoval ochranu, napomáhal jí v nesnázi, a přitom všestranně podporoval dosažení její podoby, která odpovídá osvědčenému a zažitému ideálu funkční rodiny,“ uvedl Síla s tím, že rodina vzniká manželským svazkem muže a ženy, v jehož prostředí jsou plozeny a vychovávány děti a jedině manželství muže a ženy má potenciál naplnit všechny funkce rodiny a dodal, že jakákoliv jiná forma rodinného soužití tento potenciál v takové míře již ze své podstaty mít nemůže.

Souhlasíte s tím, co pronesl poslanec Síla? A co pro Vás osobně znamená a představuje slovo“ rodina“?

V podstatě s panem Sílou souhlasím. Vidlácky bych si ale dovolil upozornit, že už dávno stát rodině nijak nepomáhá, aby byla základem státu. Vstup do manželství nijak nechrání před exekucemi. Pokud jeden z partnerů zblbne, jsou za jeho hříchy obráni oba i s případnými dětmi. Vstup do manželství rovněž nijak neulehčuje získání bydlení ani neupravuje daňovou sazbu. Mít děti, není pro budoucí důchod výhoda, ale nevýhoda, protože si prostě nenaspoříte.

V dnešní době jsou po všech stránkách zvýhodněni spárovaní jednotlivci, kteří žádné děti nemají. Snáze dosáhnou na hypotéku, zaměstnavatelé mnohem raději přijímají ženy, které nechtějí mít děti, pokud jeden partner upadne do dluhů, druhého se to nijak nedotkne.

Tento stav trvá v podstatě od roku 89 a kromě pár kosmetických úprav se na něm nic nezměnilo. Všechno to pimprlové divadýlko se slzami Markéty Pekarové Adamové je jen způsob, jak zařídit, aby se nic nezměnilo. Je totiž mnohem levnější uzákonit manželství pro všechny, než dělat skutečnou prorodinnou politiku.

Manželství pro všechny odmítá poslanec Síla i kvůli tomu, že institut manželství by měl podle něj ochraňovat především zájmy dětí. Podle empirických studí je dle jeho slov prokazatelné, že soužití muže a ženy je nejlepším prostředím pro řádnou výchovu a péči o děti a dodal, že stát by neměl preferovat uspokojování tužeb homosexuálních partnerů pro falešné prosazování humanity nadoktorované Evropskou unií, ale primárně prosazovat zájmy dětí, a ne emocionální vztah dvou dospělých osob, ať homo či heterosexuální. Má pan poslanec pravdu v tom, že se tu skutečně někdo snaží „páchat zločin na dětech“, protože jejich zájmy nikdo nechrání a neberou se v potaz?

Víte, co říkají opatrovnické soudy, které mají zájmy dětí prosazovat? Že zájem dítěte je obtížné definovat… Tím je řečeno vše. Dám jeden příklad. Ve filmu Vesničko má středisková vystupuje “poloviční blázen” Otík. Takové velké dítě. A jediný, kdo mu doopravdy pomáhá, je pan Pávek, který z toho ale nemá vůbec žádnou radost, protože je to nevděčná práce. Všichni ostatní se Otíka snaží nějak ožulit a využít jeho dobroty a poddajnosti pro svoje zájmy. Jeden se chce pelešit v jeho chalupě, druhý mu chce chalupu rovnou vzít… samozřejmě zcela podle zákona.

Tento příklad dávám proto, že stále méně věřím, že stát ochrání nějaký zájem kohokoliv. Naopak… od té doby, co jedeme agendu líbodémo, tak je smyslem státu zařídit, aby se žádný skutečný zájem ani nedefinoval, ani neprosadil. Jediný zájem, který je ochráněn absolutně, je zájem nadnárodních korporací. Ať už je jakýkoliv.

Emoce však jiskřily i na opačném pólu. Senát kupříkladu zaplavily slzy šéfky TOP 09 Markéty Pekarové Adamové, a to právě když horlivě podporovala uzákonění „manželství pro všechny“. Nechám tento teatrální výstup paní Pekarové raději bez dalšího komentáře, neboť špatného o ní již bylo napsáno hodně a dobrého mě nic nenapadá. Každopádně mě zarazil závěr jejího proslovu, kdy den před sněmovním hlasováním prohlásila, že věří, že při projednávání zákona bude většina poslanců hlasovat pro tak, jak si to už většina našeho národa dlouho přeje. Jsem asi z jiné planety, ale o které „většině“ paní Pekarová mluvila? Jestli ona si neplete tu „většinu našeho národa“ s tou pětikoaliční většinou ve Sněmovně…

Se nedivte… Stejná většina národa přece chce obrannou smlouvu s USA, chce na našem území americkou základnu, chce válčit s Rusem až do posledního Ukrajince a v poslední době i do posledního dezoláta… Většina národa chce platit digitálním eurem a vrcholem vlastenectví pro něj je vyvěšení ukrajinské vlajky… Takhle nám to říkají velká média, Markéta je těmito médii preferovaná, tak co jiného by říkala.

Jediné místo, kde to vypadalo jinak, byly setkání Jindry Rajchla s občany. Tam zněl přesný opak. Tam se mluvilo o právu na placení hotovostí, právu žít ofline, právu na vlastní měnu a právu nemít tady cizí vojáky, ať jsou z kterékoliv velmoci.

Bylo to slušně navštěvované a svět tam byl ještě v pořádku. Ale kolik je kterých, to se ukáže až nějakých dalších volbách…

Zazvonil zvonec, vyučování je konec. Studenti dostali vysvědčení a začaly prázdniny. Premiér Petr Fiala jim u této příležitosti vzkázal, že jej trápí vědomí, že české školství stále „není ideální“. Co soudíte o úrovni našeho školství Vy?

Hm, tak Petr Fiala nám soudí, že školství není ideální, jo? Něco na tom bude. Ještě pořád existují učitelé, kteří jsou na své žáky nároční, kteří po nich chtějí nějaké znalosti, kteří je především učí se učit a vedou své žáky ke kritickému myšlení. To je třeba co nejrychleji vymýtit. S učitelkou Bednářovou se to úplně nepovedlo, soud ji osovobodil… naštěstí se státní zástupce na místě odvolal, takže ještě pořád je šance, že naše školství bude už brzy dokonalé.

Bude produkovat dokonalé líbodémo vypatlance, kteří budou umět přemýšlet na úrovni twitterových výkřiků, budou vědět, že pro svou kariéru je třeba zaujmout postoj a vědět, jaký zastávat narativ. Jinak samozřejmě nebudou tušit vůbec nic.

Ale navzdory příšernému trendu chci říct, že ještě stále to není s naším školstvím tak strašné. Ano, dneska se dávají jedničky za to, za co by kdysi byla čtyřka, ale pokud má dítě trochu chuť se učit a nemá hloupé rodiče, co vedou se školou válku, tak se ještě vzdělat mohou. Ale rozhodně spíše navzdory vládě, než za jejího přispění.

Možná, že kdyby zazvonil zvonec a byl by to Fialův konec, ničím by se už trápit nemusel a mohlo by to být řešení ideální, po kterém by se snad přestala trápit i většina našich obyvatel. Jak to vidíte Vy?

Já budu jízlivý… Ono se to všechno asi fakt nejprve musí stát. Můj blog má sice slušnou čtenost, ale mimo okruh těchto čtenářů ještě stále jen straším. Ještě stále si nadkritické množství lidí nepřipouští, že vláda má úplně jiné úkoly, než o jakých mluví. Ještě stále je příliš mnoho lidí, kteří nevěří, že by to mohlo být tak špatné, jak tvrdíme.

Je prostě třeba zatnout zuby a vydržet, dokud to nebude nad slunce jasnější. Pokud nám vláda padne dřív, tak se zase nic nezmění. Líbodémo ustoupí o jeden krok, aby příště udělali zase tři dopředu. Někdy si říkám, že bychom jim snad měli v jejich plánech pomoci. Jen tak to všichni pochopí.