K dění v kampusech amerických univerzit




Sdílet článek:

LUBOMÍR STEJSKAL

V reakci na antisemitské a protiizraelské nepokoje na amerických vysokých školách se v jedné internetové diskusi objevila otázka: „ Kde se ta rostoucí nenávist k Židům skoro po celém světě bere?“

A že bych o tom měl něco napsat. To je přesně to, co nedělám a dělat nechci. Publikovat na objednávku. Vždycky jsem s tím měl problém, vnímal jsem to jako určité ohraničení vlastní svobody. Jsem nezávislý bloger, a proto si budu vybírat témata podle svého uvážení, nikoli podle přání někoho jiného.

Z tohoto důvodu jsem na onu výzvu nereagoval. A kdyby protesty mezitím utichly a studenti se vrátili k tomu, proč na univerzitách jsou – včetně institucí elitních patřících do tzv. Břečťanové ligy -, patrně bych se tím tématem nezabýval. Vývoj posledních dnů šel ale jiným směrem a to, co se nyní na vysokých školách po celých Spojených státech, a částečně také v zahraničí, děje, mě přimělo k reakci.

Tou první bylo oprášení citátu klasika hovořícího o době, která se vymkla z kloubů a šílí. Hamletův výrok lze plně uplatnit i na to, čeho jsme na univerzitách svědky. Fanatického protiizraelského a antisemitského šílenství, které má nekonečně daleko k rozumnému protestu proti tomu, jak Izrael vede legitimní obrannou protiteroristickou operaci proti agresivní části Palestinskoarabské autonomie. To není pouhý nesouhlas s tím či oním aspektem vojenské operace. Studenti a aktivisté, z nichž mnozí nemají s příslušnou univerzitou nic společného, nejenže se postavili na stranu agresora (Hamas), ale mnozí volají po likvidaci Izraele a dávají nepokrytě najevo svoji zavilou protižidovskou nenávist. Samozřejmě se přitom odvolávají na svobodu slova.

Zde je nutné se zásadním způsobem ohradit. Svoboda slova nemůže a nesmí znamenat právo svobodně vyzývat k likvidaci kohokoli kromě zločinců. V rámci práva na svobodu vyjádření mohu hlásat, a já také hlásám, že šéfa Hamasu v Pásmu Gazy Sinwára je zapotřebí zajmout a v krajním případě zlikvidovat. Není ovšem přijatelné, ba je trestuhodné, když někdo volá po likvidaci Židů jenom proto, že jsou Židé, případně když někdo aplauduje tomu, co se stalo v Izraeli a požaduje opakování masakru (a to se v kampusech děje). Stejně tak je nepřijatelné a trestuhodné, když někdo volá po likvidací Arabů jenom proto, že jsou to Arabové – to abychom si rozuměli.

Řádění na kampusech má jedno společné: fanatický a ohavný antisemitismus. Zprávy o tom, jak se protestující chovají vůči židovským studentům jsou děsivé. Některým to připomíná hrůzy, které se děly v nacistickém Německu ve 30. letech, ještě před vypuknutím války a ďábelského holocaustu.

Někteří propalestinští aktivisté a jejich sympatizanti rádi tvrdí, že mezi antisionismus a antisemitismus nelze klást rovnítko. To je jen salónní akademické mudrování. V praxi tam to rovnítko až příliš často najdeme. Je přítomno i nyní v šílenství fanatiků na kampusech.

Zina Rakhamilová, provozní ředitelka organizace Social Lite Creative (působí v oblasti managementu sociálních médií a poskytuje strategické konzultace) publikovala 26. dubna 2024 na serveru listu The Jerusalem Post názorový článek „The masks have come off at Columbia: Students turning on Jewish peers“ [1], v němž zmiňuje několik postřehů z propalestinských univerzitních akcí. V kampusu Columbia University v New Yorku se konalo nenávistné shromáždění, na němž participovalo přes dvě stě studentů a učitelů sympatizujících s Hamasem. Demonstranti vytvářeli „osvobozené zóny“ (rozuměj: od Židů), skandovali antisemitské nadávky a židovské studenty všemožně obtěžovali. Toto jejich chování si vyžádalo policejní zásah, několik lidí bylo zatčeno.

Demonstranti křičeli: „Nikdy nezapomeňte na 7. říjen. Ten se nebude opakovat ještě jednou, ani pětkrát, ani desetkrát, ani stokrát, ani tisíckrát, ale desettisíckrát. Pro vás bude každý den sedmým říjnem.“ Spadá toto ještě pod právo na svobodu slova? V jednom okamžiku se studentka, jejíž obličej byl zakryt kefíjou, postavila před skupinu protidemonstrantů s izraelským a americkými vlajkami a v ruce držela nápis říkající: „Další cíl Al Kassámu*“, přičemž šipka mířila na zmíněné protestující.

* Al Kassám jsou ozbrojené formace teroristické ho hnutí Hamas; používají také stejnojmenné rakety.

Demonstranti se netajili svým antisemitismem („Nechceme tady žádné sionisty“) a někteří otevřeně skandovali „My jsme Hamas“. Studenti Columbia University zastávající proizraelské postoje uvedli, že prostředí kampusu se pro ně stalo natolik nepřátelské, že mnoho z nich se rozhodlo přerušit studium a někteří se báli fyzicky do areálu vstoupit. Má snad svoboda projevu zahrnovat i takového chování? Z. Rakhamilová došla k závěru, že dění na Columbia University nemá nic společného s tím, co je nazýváno osvobozením Palestiny; vše se zvrhlo do obtěžování členů židovské komunity a volání po likvidaci židovského státu.

Takovéto ohavné činy nejsou omezeny jen na „Kolumbii“. Během prohamasovského shromáždění na Ohio State University přítomní skandovali „Sionisté musí pryč!“ Na chicagské Loyola University studenti zase přerušili přednášku, na níž hovořil izraelský voják, obtěžovali židovské studenty a s antisemitským pokřikem je vyzvali „Vypadněte odtud, vy hnusní malí Židé!“ A zvedli nad hlavu ruce zbarvené do ruda. Na University of Southern California měli židovští studenti na zárubni dveří mezuzy**, ty byly propalestiskými aktivisty strženy. Vrcholem idiocie bylo, když ze stožáru kampusu na Yale University byla odstraněna vlajka Spojených států, načež účastníci proteroristického shromáždění provoláívali „Smrt Americe!“.

** Malé schránky obsahující svitek s napsanými pasážemi z Bible; v židovství se připevňují na rám dveří.

V úvodu jsem citoval otázku čtenáře, kde se prakticky celosvětová nenávist vůči Židům vlastně vzala. Musím říci, že tím se zabývat nebudu. Antisemitismus je starý „jako lidstvo samo“ a tudíž vměstnat do jednoho článku tak široké téma nepovažuji za smysluplné, už proto, že této odvěké hanebnosti se věnuje celá řada studií a pojednání (i v češtině). Považuji za důležitější položit důraz na to, že antisemitismus je na Západě na vzestupu a že je nutné ho odsoudit a veřejně proti němu vystupovat. To je posláním i tohoto textu.

Závěrem tři citáty, které byly zaznamenány na Columbia University; na svém účtu na síti X je publikoval 21. dubna 2024 izraelský diplomat David Saranga. Uvedeny jsou v angličtině a rýmují se; proto k originálu přidávám vlastní volné přebásnění.

(1) „Al-Qassam, you make us proud, take another soldier out.“

Naplňuješ nás hrdostí, Kassáme.

Sejmi dalšího vojáka, po tom tu voláme.

(2) „We say justice, you say how? Burn Tel Aviv to the ground“.

My mluvíme o spravedlnosti – ptáš se, jak jí dosáhnout?

Tel Aviv do základů sežehnout?

(3) „Hamas, we love you. We support your rockets too.“

Milujeme Hamas,

s šahádou*** na praporu kráčíme mu v ústrety.

Ať spolehne se na nás

a naši podporu pro jeho rakety.

*** Islámské vyznání víry napsané arabsky na vlajce teroristického hnutí Hamas.

I takové důsledky může mít bezbřehá svoboda slova. V tomto případě vyústila v neskrývanou podporu nejhorší formy zla naší doby. Není pochyb o tom, že kdyby zfanatizovaní propalestinští aktivisté a s nimi vystupující židovští užiteční idioti tu možnost měli, ochotně přejdou od slov k činům. A to musí vážně znepokojovat každého normálně uvažujícího člověka ve svobodném světě. A ani nemusí být oddaným příznivcem Izraele.

[1]

https://www.jpost.com/opinion/article-798508

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (9 votes, average: 3,78 out of 5)
Loading...

>> Podpora

Svobodný svět nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory na provoz. Pokud se Vám Svobodný svět líbí, budeme vděčni za Vaši pravidelnou pomoc. Děkujeme!

Číslo účtu: 4221012329 / 0800

 

>> Pravidla diskuze

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

>> Jak poslat článek?

Chcete-li také přispět svým článkem, zašlete jej na e-mail: redakce (zavináč) svobodny-svet.cz. Pravidla jsou uvedena zde.

Sdílet článek:

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*