Když je někde teplo, jinde je zima nebo dokonce třeskutá zima




Sdílet článek:

G. SITAŘ

V Sydney zažívají téměř rekordní šňůru podprůměrných teplot, na Sibiři je třeskutě mrazivo, v Kalifornii jsou zavaleni sněhem a v Grónsku ledu utěšeně přibývá.

Co psali v novinách v zemích, kde je chladnější počasí než obvykle. Celý zdrojový článek k dispozici na konci textu.

(1) Rekordní mrazy na Sibiři

Na Sibiři, pro kterou se někdy používá přezdívka lednička severní polokoule, spadla minulý týden teplota na nejnižší hodnoty za posledních dvacet let. Teploty jsou více než 25 stupňů pod průměrnými hodnotami a oblast s extrémně chladným vzduchem zasahuje až na kraj východní Evropy.

Na severní Sibiři v obci Žilinda naměřili také historicky nejnižší teplotu v lednu: minus 62 stupňů.

(2) V Sydney se neohřejou

Sydney je blízko překonání rekordu v počtu za sebou jdoucích dní, během kterých se teplota nedostala nad 30 stupňů.

Austrálie zažila jedno z nejchladnějších jar za poslední desítky let. A chladné počasí pokračuje. Čtvrtek minulého týdne byl v pořadí 325. den, během kterého teplota naměřená v centru města na stanici Observatory Hill zůstala pod 30 stupni Celsia. Naposledy naměřili tropickou třicítku 21. února 2022.

Je to rekordní počet dní bez teplot nad 30 stupni za poslední tři dekády a do překonání absolutního rekordu z roku 1882 chybělo minulý čtvrtek čtrnáct dní.

V roce 2022 zaznamenali meteorologé v Sydney také nejvyšší množství srážek, které spadly za jeden rok.

(3) Sezónní přírůstek ledové masy v Grónsku je nad průměrem

Od počátku září k dnešnímu dni přibylo v Grónsku množství ledové masy, které je nad průměrem posledních 40 let. Přírůstky v zimním období a úbytky ledové masy po jednotlivých letech měří dánská meteorologická služba od roku 1981.

Ještě na počátku prosince byl přírůstek ledové masy od počátku září na horní hranici historicky naměřených hodnot, ale poté nárůst zpomalil.

V minulém období, tedy za září 2021 až červen 2022, byl nárůst ledové masy zhruba na úrovni průměru za roky 1981 až 2010. Naopak úbytek ledu loni v létě byl na území Grónska výrazně menší než je historický průměr.

Přírůstek ledu na povrchu Grónska není totožný s celkovou změnou objemu ledu v oblasti, který zahrnuje i ledovce pod hladinou moře a jejich následné odtávání v moři. Údaje o celkovém objemu ledu dánská služba neposkytuje.

(4) V Kalifornii naměřili rekordní množství sněhu za posledních 40 let

Kalifornské úřady provedly v prvním lednovém týdnu měření tloušťky sněhové vrstvy. Nadprůměrné množství sněhových srážek v prosinci znamená, že aktuální sněhová pokrývka je o 74% vyšší než je průměr pro aktuální období roku a zároveň je to třetí nejvyšší hodnota za posledních dvacet let.

Ne-expert by se rád zeptal

Pozn. autora:

To oni lidé rádi dělají. Občas se prostě ptají.

Otázka první

Jak přesně lze určit průměrnou teplotu něčeho tak komplexního, jako je matička Země, a s jakou přesností byli schopni měřit průměrnou teplotu zeměkoule před sto nebo více lety, což jsou data, ze kterých vychází trend průměrných teplot?

Otázka druhá

Podle Wikipedie je Země stará 4,5 miliardy let. Lidstvo je schopno s nějakou přesností měřit teplotu na různých místech Země posledních zhruba 200 let. Příklad pro představu:

V kontejneru je 4,5 miliardy kuliček o různé velikosti a hmotnosti. Vědec chce zjistit průměrnou hmotnost kuliček. Z jednoho konce kontejneru vybere dvě stě kuliček. Nemůže vybrat kuličky z druhého konce kontejneru nebo z jeho prostředku, jenom z jednoho konce.

Zváží dvě stě vybraných kuliček. První část váží pouze na lékarnických vahách se závažíčky, protože nic lepšího nemá. Teprve poslední zhruba třetinu zváží přesně. Přitom přesnost je důležitá, protože rozdíly v hmotnosti jsou minimální.

Zamyslí se nad faktem, že kdyby řekl, že tenhle vzorek může být nedostatečný, přijde okamžitě o všechny granty, ale řekne si, že se tím nenechá ovlivnit.

Napíše studii, že takto stanovený průměr je dostatečně průkazný na to, aby mohla být zahájena destrukce ekonomiky, tedy za předpokladu, že zůstanou peníze na granty.

Otázka druhá zní, zda je tomuto možné věřit bez jakýchkoli pochybností?

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (20 votes, average: 4,95 out of 5)
Loading...

>> Podpora

Svobodný svět nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory na provoz. Pokud se Vám Svobodný svět líbí, budeme vděčni za Vaši pravidelnou pomoc. Děkujeme!

Číslo účtu: 4221012329 / 0800

 

>> Pravidla diskuze

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

>> Jak poslat článek?

Chcete-li také přispět svým článkem, zašlete jej na e-mail: redakce (zavináč) svobodny-svet.cz. Pravidla jsou uvedena zde.

Sdílet článek:

2 Comments

  1. Tak jestli to ti klima-alarmisti s tím ochlazováním trochu nepřepískli. Bude to chtít asi více CO2 a metanu do atmosféry, jinak tady pomrznem!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*