Ladikovy glosy (15.5.2024) |

Sdílet článek:

LADISLAV VĚTVIČKA

15. květen v dějinách:

v roce 1773 se narodil Klemens Wenzel Nepomuk Lothar kníže z Metternich-Winneburgu, vévoda z Portelly a hrabě z Kynžvartu, rakouský šlechtic, politik a diplomat. Jeho nejkrásnějším výrokem jest: „Diplomat si nemusí myslet, to co říká, ale musí myslet na to, co říká.“
v roce 1969 vyšlo první číslo komiksu Čtyřlístek, pro české děti takřka kultovní záležitost. Žádná jiná událost tohoto dne nepřekoná zrození této legendární čtveřice…

Jiří Medula: Položíte-li obdivovatelům tzv. hodnotové politiky s plnými ústy humanity a lidských práv, kterým tak velmi leží na srdci osud Ukrajiny jednoduchý dotaz, zda si před únorem 2022 povšimli tisíců mrtvých Ukrajinců na východě Ukrajiny, nikdy nedostanete odpověď. Zeptáte-li se, zda po každém ozbrojeném protivládním puči musí nutně obyvatelstvo bez výhrad souhlasit s novými pořádky nebo má právo vyjadřovat svůj nesouhlas, odpovědi se taktéž nedočkáte, protože tito „hodnotoví lidé“ dobře ví, že přesně o tohle na východě Ukrajiny od začátku šlo. Část ukrajinského obyvatelstva prostě nesouhlasila s majdanskými událostmi a především s pomajdanskými novými pořádky. Zkuste se zeptat, jak je to tedy s tím právem na sebeurčení. Platí pro všechny nebo pouze tam, kde se nám to hodí, např. v případě kosovských Albánců? Odpovědí bude opět ticho nebo bezobsažné bláboly o ruské propagandě.

Snažíte-li se zjistit, jak by ti dobráci, kteří přesvědčují sami sebe, že Ukrajina se musí vrátit do původních hranic, tedy včetně Krymu, postupovali následně vůči tamnímu obyvatelstvu, které se už jednoznačně v referendech vyslovilo, opět se odpovědi nedočkáte. Netuším, zda by zvolili jejich odsun nebo oděskou variantu likvidace trestními komandy.

Zajímá-li vás názor na masakr v Oděse, teroristický útok na Kerčský most, atentát na novinářku Darju Duginovou, masakr v obchodním centru a podobné zvěrstva vůči ruským civilistům, žádný jednoznačný odsudek nečekejte… Jen mlžení a relativizaci…

Na otázku, co říkají na přiznání představitelů tzv. kolektivního Západu, vyslovené ústy Frau Merkel, že Minské dohody byl pouze trik a podvod na Rusko a zda se tedy diví nedůvěře Ruska vůči Západu, žádnou odpověď taktéž nečekejte.

Gruzie: Opoziční politici se setkávají se svými evropskými kolegy na návštěvě Tbilisi, zejména s předsedy zahraničního výboru několika členských zemí EU. Mezi nimi jsou v hlavním městě Gruzie předsedové Výboru pro zahraniční vztahy Německa, Polska, České republiky, Litvy a Estonska. Delegace se také sejde s občanskou společností. Neříkalo se takovémuto jednání kdysi “vměšování se do vnitřních záležitostí…”?

Gruzínský parlament schválil zákon o zahraničním vlivu, poslanci se poprali. Zákon vyžaduje, aby organizace, která dostává více než pětinu svého rozpočtu ze zahraničí, se zaregistrovala jako „organizace nesoucí zájmy cizí moci“. Jinak jim hrozí vysoké pokuty. Na tyto firmy bude rovněž dohlížet ministerstvo spravedlnosti a může si od nich vyžádat veškeré informace o jejich chodu.

Sociolog Martin Potůček: Český stát nefunguje tak, jak by měl. Počet zemřelých pravidelně převyšuje počet nově narozených, nůžky mezi bohatými a chudými se rozevírají, je potřeba řešit bezpečnost země, zdravotnictví je plíživě stále méně dostupné… Západní Evropa je pro nás poučením. Když v 60. letech minulého století jejich fabriky narazily na nedostatek pracovních sil, tyto země vítaly Turky, zaměstnávaly lidi z bývalých kolonií… Mysleli si, že je přizpůsobí společenským, zdravotním, kulturním a právním zvyklostem hostitelské země, ale to se nestalo. Oni si pozvali příbuzné, vychovali děti ve svém náboženství a svůj způsob života moc nezměnili. Podívejte se třeba na to, jaké má Francie obrovské problémy jen na předměstí Paříže. Především proto, že tam žije už třetí generace, která není přizpůsobená evropské majoritě. Přitom z hlediska ekonomického se migranti krátkodobě určitě osvědčili a přínosem byli i z hlediska kulturního či třeba kulinářského. Máme svým způsobem štěstí, že k nám přicházejí hlavně Slováci a Ukrajinci, kteří jsou nám národnostně a kulturně blízcí. A Vietnamci? Je zajímavé, že ti přišli z daleka, ale docela dobře se přizpůsobili.

iDNES: Brutální střet gangů na ulici v Lipsku. Na jedné z hlavních ulic Lipska v Německu se v neděli za bílého dne střetly gangy. V abnormálně brutálním souboji jeden z účastníků použil mačetu a zasáhl s ní jiného muže tureckého původu. Mohli byste se někdo z vás, kteří hovoříte východoněmecky, zeptat Angely, jestli to už je ta živoucí multikulturní společnost bez xenobobů, anebo se to má ještě zlepšovat? A ty nožíky bez čepele od Viktorinoxu budou jen pro původní obyvatele, anebo budou Dederoni moci tak jako obohacovači používat i tu makroverzi s mačetou?

Maria Zacharovová: Eurovize 2024 překonala jakoukoli orgii, sabat nebo rituální svatokrádež, napsal představitelka ruského ministerstva zahraničí ve svém kanálu Telegram. Zveřejnila útržky videozáznamů nejotřesnějších a nejskandálnějších vystoupení umělců na mezinárodní soutěži písní . Zejména ze zemí jako Irsko, Finsko, San Marino, Ukrajina, Nizozemsko, Velká Británie, Slovinsko, Španělsko, Švýcarsko, Estonsko a Chorvatsko. Chudák holka. A to ještě neviděla skladbu “Olda je přítel můj” v Hitšarádě roku 1982. Z Kocába a spol by ji asi trefil šlak…

Petra Salingerová: Když budu parafrázovat Vlastimila Vondrušku, pak státní systémy se postupem času stávají složitějšími a nákladnějšími. A pak se jednoho dne zhroutí. Buď jsou tak složité, že už se v nich nikdo nevyzná, nebo jsou tak nákladné, že výhody, plynoucí z takového systému pro jeho sponzory už nedostačují nákladům, které je třeba vynaložit pro každodenní chod takového systému.

Sledovat to můžeme i u našeho, relativně malého systému, zvaného „Česká republika“. V době svého vzniku v roce 1994 byl systém relativně jednoduchý, s nevelkým počtem obsluhujícího personálu. Postupem času se z něj stal moloch, absorbující desetitisíce a desetitisíce nových úředníků, prý nezbytných pro chod systému. Neuplynul snad ani rok, kdy by nedošlo ke změně daňových sazeb, systému výpočtu slev, sebevražedných systémů typu EET apod.

Častokrát se divím, jak malý počet pracujících živí obrovskou masu neefektivních parazitů (ne, nemyslím to hanlivě, ani rasově). Stačí si položit otázku, kam se přesunuli všichni ti EET úředníci poté, co EET neslavně skončilo, nebo kolik bylo ze služeb státu propuštěno celníků, poté, co jsme se v Schengenu obklopili bezcelním prostorem…