Mají větší strach z demokracie než o demokracii … zákaz AfD směřuje do německého parlamentu |

Sdílet článek:

REMIX NEWS STAFF

Pokud se jim nepovede zákaz strany AfD, tak chtějí této straně úplně odříznout financování.

Německo směřuje blíže k otevřenému fašismu, jelikož režimní strany usilují o naprostý zákaz strany rivalů Alternativa pro Německo (AfD), tj. v současnosti podle průzkumů druhé nejsilnější strany v zemi. Nyní po 10 poslancích ze čtyř stran, takže dohromady 40 poslanců od Křesťanských demokratů (CDU), Strany levice, Zelených a Sociálních demokratů (SPD) předloží návrh na řízení k zákazu této strany, protože ta je „hrozbou demokracii.“

Návrh koncipoval saský poslanec za CDU Marco Wanderwitz, který osobně prohrál svou židli v místních volbách ve prospěch politika AfD, ale v parlamentu je jen proto, že byl také zahrnut na volebním seznamu CDU. Jak už Remix News psaly, pracoval nejméně rok na tom, aby shromáždil dost podpory od poslanců ke schválení zákazu AfD.

Ač měl Wanderwitz problémy, aby získal požadovaných 37 podpisů k předložení tohoto návrhu, tak teď spousta stran z vládního režimu přišla o ohromný podíl na hlasech ve východních zemích Durynsko, Braniborsko a Sasko, což mu práci usnadnilo.

Ale ne všechny strany se k tomu zatím připojily, ani levicová BSW ani Svobodní demokraté (FDP). V BSW však už jsou politici, kteří se nechali slyšet, že zákaz chtějí, včetně vrcholného kandidáta Braniborska Roberta Crumbacha, který k jejich zákazu vyzýval už během své kampaně.

Nyní už je jen otázkou, zda je většina poslanců ochotna v parlamentu tuto stranu zakázat. Řízení k zákazu ukazuje, že zákazem AfD chtějí zrušit svobodný demokratický řád, a to „aktivně bojovým a agresivním přístupem.“ Je nejasné, zda existuje většina poslanců, kteří zákaz schválí, ovšem takoví, kteří s tímto krokem nesouhlasí, existují.

Poslankyně FDP Katja Adler tento krok odsoudila na X, kdy napsala: „Člověk by mohl dostat dojem, že příznivci zákazu mají větší strach z demokracie než o demokracii.“

I uvnitř SPD jsou politici, kteří pochybují, zda je zákaz správnou metodou, ne nutně proto, že věří na demokracii, ale jelikož mají strach ze Spolkového ústavního soudu, že by mohl rozhodnutí o zákazu prohlásit za nezákonné, což by pouze AfD pomohlo k vzestupu.

Např. generální tajemník SPD Kühnert řekl, že by sice také chtěl, aby tato strana byla zakázána, ale nemyslí si, že už je dost důkazů k doložení oprávněnosti zákazu.

Také Sahra Wagenknecht vyjádřila kritiku tohoto zákazu, kdy „T-Online“ říká, že místo aby brali vážně legitimní obavy voličů AfD, tak se prostě chtějí nevítaného konkurenta zbavit zákazem. Wagenknecht je však také v pozici, že kdyby zákaz prošel, tak by ona sebrala voliče AfD.

Také skupina CSU v Bundestagu toto řízení k zákazu AfD odmítá. Vůdce regionálního seskupení Alexander Dobrindt „Augsburger Allgemeine“ řekl, že tento krok je špatný a kontraproduktivní.

Na návrh zákazu už reagovala i řada politiků AfD.

„Já si myslím, že to je úžasné. Takový návrh zákazu proti AfD podporovaný CDU a SPD. Budeme požadovat hlasování jednoho po druhém. To jakožto anti-demokrata zbaví legitimity každičkého, kdo o to žádá, každého, kdo na to řekne ano, i každého, kdo se zdrží hlasování. Ani nemluvě o ministryni vnitra Fraeser, která nás přes Spolkový úřad na ochranu ústavy už roky špehuje, aby za ty roky posbírala dost důkazů za účelem klasifikovat nás jako extremisty,“ napsala poslankyně AfD Beatrix von Storch.

V režimu též existují obavy, že proces zákazu by mohl trvat roky, během nichž to řízení k zákazu samotné bude AfD jen posilovat.

Krajně levicový radikál Anton Hofreiter ze strany Zelených v interview řekl, že kdyby si myslel, že procedura zákazu AfD proběhne rychle, tak by ji podpořil, ale protože nejspíš potrvá roky, tak si myslí, že je v tomto okamžiku spíš riskantní.

Avšak ti, kdo jdou po AfD už mají plán B, kdyby jejich snahy o zákaz strany nevyšly, takže by se tato strana odřízla od státního financování, což by v podstatě znamenalo konec této strany, protože by už nemohla své aktivity financovat nebo platit zaměstnance.

Německo je v současnosti jedinou Západní zemí, která se vážně pokouší zavést zákaz významné opoziční strany. Jelikož jsou takové postupy běžné v nedemokratických zemích, tak by to znamenalo další temný den v německé historii na úrovni opětovného vzestupu fašismu a stranické oligarchie v zemi.

Ukazuje se, jak spolu s nožovými a teroristickým útoky způsobenými imigračními politikami hlavních stran popularita AfD dále roste. Jen minulý týden se syrský migrant při hromadném útoku v Essenu dopustil žhářství, napadl lidi mačetou a vjel do lidí dodávkou, takže zranil 31 lidí včetně malých dětí. To přišlo po sérii džihádistických útoků v Solingenu, Mannheimu a Mnichově z posledních měsíců.

AfD, která nejvíce ze všech významných stran vyzývá k přísnějším kontrolám imigrace, je také nesmírně populární u mládeže. Avšak hlavní strany s tím, jak čím dál více se svými návrhy nepochodí, tak se obrací k otevřeným zákazům své demokratické opozice.