V řadě lidnatých asijských států, ale i ve Spojených státech, se kvůli rostoucí spotřebě elektřiny obávají výpadků sítě. Způsobit by je měla vysoká spotřeba, způsobená provozem velkého množství klimatizací.
Léto prý bude horké. To způsobí masové používání klimatizace, jež zase způsobí to, že elektrárny nebudou zvládat výrobu a dostaví se rozsáhlé blackouty. V ohrožení má být až jedna miliarda lidí, tedy asi sedmina lidské populace (OVĚŘ). Píše o tom portál iDnes (zde).
Za potíže podle článku může oživení po covidu, ekonomické sankce vůči Rusku a samozřejmě evergreen posledních let – klimatická změna. Pochyby se vtírají hned po přečtení úvodních tezí textu. Oživení po covidu přeci těžko bude ovlivňovat asijskou energetiku ještě za více než půl roku po odeznění epidemické paniky? Ale hlavně, sankce vůči ruskému agresorovi nejsou záležitostí asijských států, o které se v článku jedná. Ty by naopak na nich mohly vydělat, protože mohou výhodněji získat uhlí, jež přestaly z Ruska odebírat členské státy EU. A jak známo, v Asii je uhlí stále základním kamenem energetických soustav. A „klimatická změna“? Ta už podle aktivistických vědátorů a novinářů může úplně za všechno. Bez ohledu na to, zda je konkrétní projev počasí něčím běžným či pravidelným, nebo jde opravdu o nějakou výjimečnou událost, jež by skutečně mohla být projevem nějaké změny. O tom je však, pro jistotu, prakticky nemožné vést v médiích diskuzi.
V textu současně dochází ke smísení nesmísitelných jevů. Protože porovnávat energetiku Indie, Pákistánu, nebo možná na prahu krachu stojící Srílanky se energetikou USA je jen těžko možné. Současně však není možné zmínit jako problematickou americkou Kalifornii a neuvést, že tento stát má problémy v létě již pravidelně a dlouhodobě. Že tento stát, který má přitom paradoxně páté nejvyšší HDP na světě (po Japonsku, Číně, Německu a Británii), vypíná dodávky elektřiny tak, jak to znali například lidé v komunistickém Rumunsku. Důvodem přitom není nic jiného, než uspěchaná a proto nezvládnutá snaha tamních guvernérů z řad demokratů o co nejrychlejší přechod státu na obnovitelné zdroje. Takže když v podvečer Kaliforňané přicházejí v létě z práce a zapínají klimatizace a další domácí spotřebiče, přestávají zároveň fotovoltaické elektrárny dodávat elektřinu. A problém je na světě. Když se k tomu pak ještě případně přidá porucha na některém ze zbylých konvenčních zdrojů, nastává tma… (O dlouhodobých problémech Kaliformie a jejich příčinách např. zde, výpadek v Texasu např. zde.) Článek z iDnes uvádí, že v ohrožení je ještě dalších devět států USA. I bez jejich vyjmenování je evidentní, že jde právě o ty státy, jež se rozhodly být „klimatickými lídry“ a bez ohledu na stanoviska energetických odborníků se jaly převádět svoji energetiku na obnovitelné zdroje (OZE), jež však současně fungují pouze jako občasné zdroje. Podle počasí a denní doby.
Bohužel, ani další informace v textu se nezdají být úplně seriózní. Spíše se řadí do kategorie alarmistických. „Pokud letos opravdu dojde k velkým výpadkům, mohlo by to vyvolat nějakou formu humanitární krize, a to hlavně z hlediska případného nedostatku potravin i přístupu k energiím,“ cituje iDnes vyjádření Henninga Gloysteina, analytika poradenské společnosti Eurasia Group, pro agenturu Bloomberg. To přímo vybízí k jednoduché otázce: Kdyby se to stalo loni, tak by to takové následky nemělo? Nebo se můžeme zeptat ještě jinak: K výpadkům docházelo i v předchozích letech, proč to nezpůsobilo nějakou „formu humanitární krize“? Nezpůsobí humanitární krizi spíš to, že Rusko blokuje ukrajinské přístavy s miliony tun obilovin pro hladové asijské státy?
V každém případě, recept na překonání avizovaných potíží je jednoduchý. Jestli budou mít státy postavenou dostatečně robustní energetickou síť, jež bude stát na řiditelných a spolehlivých zdrojích, tak nebudou mít problémy, jichž se článek obává. To není nic proti OZE. Jen proti jejich bezhlavému preferování bez ohledu na fyzikální zákony a energetickou realitu.
(5 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading... 
Buďte první kdo přidá komentář