Otázky kolem Ukrajiny




Sdílet článek:
Dle průzkumů veřejného mínění stojí zhruba 87 procent obyvatel na straně Ukrajiny, pár procent neví, a několik procent stojí na straně putinovského Ruska. Domnívám se, že pokud by se dělal podobný průzkum čistě mezi křesťany, výsledky by se nijak výrazně nelišily. Na začátek se přiznám, že stojím plně na straně Ukrajiny, považuji tento konflikt za černobílý a vidím ho jako boj Davida s Goliášem. To ovšem neznamená, že bych se nezamýšlel nad argumenty těch, kteří to vidí jinak. Přestože situace se nám zdá být „ložená“, měli bychom být schopni své stanovisko obhájit a současně bychom měli jasně a srozumitelně argumentovat.

Ponechávám stranou různé obrázky a videa natočená tou či onou stranou. Současná digitální technologie dokáže „nafejkovat“ prakticky cokoli. Takže i když si myslím, že ukrajinská strana „fejkuje“ mnohem méně než ta ruská, čas od času „fejkuje“ taky, a tak nebudu argumentovat na základě obrázků, které nám ta či ona strana přináší. Soustředím se na to, co se mi jeví jako očividné a těžko zpochybnitelné.

Jako očividné a těžko zpochybnitelné vidím to, že rakety a bomby dopadají na ukrajinská města a nikoli na města Ruské federace. Bojuje se na území Ukrajiny, nikoli na území Ruska. Tvrzení, že Ukrajina napadla Rusko, vidím jako naprosto absurdní. Bylo by to stejné jako tvrdit, že Československo se v roce 1938 chystalo napadnout Německo, nebo že se v roce 1939 chystalo k témuž kroku Polsko. Ukrajinci byli ve všech parametrech několikanásobně slabší než putinovské Rusko a byli si toho vědomi. Tvrzení, že se Ukrajinci chystali napadnout Rusko, vidím jako naprostý nesmysl.

Ale i pokud by se k něčemu takovému chystali, neznamená to dle mého názoru, že by to opravňovalo ruskou akci. Mohu si o někom myslet, že je to násilník, ale nemohu ho preventivně zmlátit, dokud mi nic neudělal. Nemohu na něj zavolat policii s tím, že ten člověk vypadá velmi nesympaticky a asi se k něčemu chystá. Trestat lze dokonaný čin, nikoli předpokládaný úmysl.

„Chápači“ Putina argumentují tím, že Rusko se cítilo ohroženo organizací NATO. NATO by ovšem Rusko nikdy nenapadlo, už jen proto, že by něco takového „neprodalo“ obyvatelstvu členských států. Evropa má zájem na byznysu; je možno ji vinit z hamižnosti, jenže v 21. století se byznysu daří mnohem lépe v dobách mírových než válečných. Mezinárodní korporace lépe vydělávají prachy, když je klid. To soustředění na zisk se nám nemusí líbit (mně se taky nelíbí), nicméně žádná válka v zájmu NATO není.

Ale i kdyby byla, stejně nakonec záleží na tom, „kdo si začal“. Ano, NATO se rozšiřovalo, ale tuto válku nezačalo.

Tu jsme u další výsostně morální otázky. Rusko požaduje, aby se NATO stáhlo za hranice v roce 1997. Jinými slovy, chce, aby se o menších státech rozhodovalo podobně jako na Jaltské konferenci v únoru 1945, kde si velmoci Evropu rozparcelovaly. Nicméně dnes je svět někde jinde. V západní civilizaci panuje všeobecná shoda, že by si jednotlivé státy měly rozhodovat samy o tom, do jakých mezinárodních organizací vstoupí a „s kým budou kamarádit“. Kdyby se třeba Putin dohodl s Bidenem, že nějaký stát bude z NATO vyloučen, byl by to důvod, abychom z NATO vystoupili, protože bychom neměli být součástí organizace, v níž se rozhoduje „o nás bez nás“. Ono to tak patrně nakonec nedopadne, a Ukrajina nebude – přinejmenším na mnoho desetiletí – do NATO přijata, podobně jako do něj nemohlo být přijato Finsko dejme tomu v roce 1965. Je ale snad jasné, že přistoupit na ruský požadavek není z principu možné, protože západ by se musel vzdát principu sebeurčení národů.

A princip sebeurčení národů souvisí s principem sebeurčení (tedy se svobodou) jednotlivce. Pokud velmoci rozhodují o malých státech, je to podobné, jako když v nějaké zemi rozhodují pouze mocní a obyvatel se neptají. Chceme-li hájit osobní svobodu, musíme hájit i právo národů na sebeurčení. Jsou to spojité nádoby.

Rusko zkrátka žije mentálně někde úplně jinde. Naši „chápači Putina“ se zde těší velké svobodě slova – jinak bych nedostával denně několik jejich pamfletů. Kdyby žili v Rusku a šířili by různé negativní materiály o Rusku, už by s nimi dávno zatočili. Proto mi připadá obzvlášť kuriózní, že Putina hájí i někteří evangelikální křesťané, protože situace evangelikálích křesťanů v Rusku je stále prekérnější. Někteří pastoři byli dokonce zabiti, jiní byli zmláceni a jejich sbory byly rozprášeny.

Konečně zmíním ještě jednu z morálních otázek. Několik lidí se ptalo, zda je možno modlit se za Putinovu smrt. Nebudu na tuto otázku odpovídat kategoricky, protože nežiju na Ukrajině, Rusové mi nerozbombardovali dům a nezabili dítě. Pokud někdo něco takového prožil, nebudu soudit, zač se modlí. Ale za sebe doporučuji, abychom se modlili za to, aby byl odstraněn (třeba penzionován) a aby na jeho místo nedosedl někdo ještě horší. A současně je možno modlit se za jeho obrácení. Ano, vím, že to zní téměř šíleně, ale jsem přesvědčen, že dokud člověk dýchá, může se k Bohu obrátit. Jistě, je to velmi nepravděpodobné, ale domnívám se, že ne zcela nemožné.

Znám jednu Ukrajinku, chodila k nám na skupinku. Byla to architektka, ale v Praze se živila jako uklízečka ve vojenské nemocnici. Občas mluvila s pacienty o Bohu. A jednou mluvila s bývalým komunistickým generálem, který měl před sebou pár dnů života. Byl to člověk, z nějž šel strach. Bály se ho i zdravotní sestry. Nicméně i tento člověk po službě oné drobné Ukrajinky přijal Pána. Někdy se zázraky dějí. Pochopitelně, modlím se především za Ukrajinu. Za její vítězství, jakkoli je nepravděpodobné, za její obnovu, za probuzení ukrajinského národa.

 

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (1 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

>> Podpora

Svobodný svět nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory na provoz. Pokud se Vám Svobodný svět líbí, budeme vděčni za Vaši pravidelnou pomoc. Děkujeme!

Číslo účtu: 4221012329 / 0800

 

>> Pravidla diskuze

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

>> Jak poslat článek?

Chcete-li také přispět svým článkem, zašlete jej na e-mail: redakce (zavináč) svobodny-svet.cz. Pravidla jsou uvedena zde.

Sdílet článek:

11 Comments

  1. Zajímavý názor. Jen ten začátek zdiskreditoval vše. Autor přiznává, že považuje tento konflikt za černobílý. A to je chyba, protože NIC na světě není jen černobílé i když každá mince má dvě strany. Bylo již mnoho napsáno o příčinách toho co se nyní děje v konfliktu UA/RF. Je zde mnoho náznaků a souvislostí které celému konfliktu předcházely. Barevné vidění světa rozšiřuje obzory. Černobílé vidění světa má svá úskalí a omezení.

  2. “probuzení ukrajinského národa.”
    Tady je jádro sporu. Co je to ukrajinský národ? Odštěpené části – Krym, Donbas … se rozhodně necítí být takovými Ukrajinci, jaké by Kyjev rád viděl.

  3. “Stát na straně Putina” či “na straně Ukrajiny” je pitomost. Ať si to tam vyříkají sami mezi sebou, my o tom víme jen propagandistické bláboly manipulace jednou, či druhou stranou. Vítězstvím, ani prohro jedné, či druhé strany nic nezískáme. Čím ale můžeme získat velmi, když se pěkně postaráme sami o sebe. Jako hned jeden z prvních úkolů bych viděl zbavení se vykulené muslimské onuce (však ona stejně prohlašuje, že tu stát není od toho, aby se o nás staral, tak proč bychom měli my živit ji?) a fialového slizu. Plus celé té jejeich Národní Fronty vlastizrádců jako celku. A pěkně začít hrát sami za sebe a sami pro sebe, jak suverénní Česko, ne jako poslušná kolonie bruselského Landsmannschaftu.

  4. Kubánci se v roce 1962 rozhodli přijmout na své území sovětské jaderné rakety. No a jak víme z historie, USA to samozřejmě pokládaly za projev kubánského práva na sebeurčení a nedovolily si říci proti tomu ani popel. Nemůžeme se přeci plést do záležitostí suverénní Kuby, měl (správně) říct J.F.K.,ne? Autor článku je idiot.

  5. Vůbec nemá cenu nějak vice reagovat na tento článek.
    Jsme manipulovani medii a politiky a pravdu se nedozvíme. Leda naši potomci, za 50 let.
    A autor článku zjevně sám ignoruje a nezminuje se o mnoha faktech, které se na tomto stavu podilely. Napr majdan v 2014, udalosti v Oděse aj.
    A souhlasim s p. KADELEM, že je blbost stát na straně RF/UK.

  6. Takovejch slintu dohromady uz jsem dlouho necetl. Koukam, ze propaganda funguje, Goebbels by tise zavidel. Staci povolit pouze jeden oficialni nazor, hustit to do lidi dnem a noci a pro jistotu zakazat a odsoudit vsechny, kdo mluvi opak. Senilni Biden precte z papiru, jak mu lezi na srdci lidska prava (po strane suska jak je nespravedlive, ze R. ma tolik ner. surovin), Brusell se ozve , jak nas Rusko nechce poslouchat a hle cesky narod by sel do boje, co na tom, ze nema zbrane a vycvik, rus je proste fuj. Nenechal si bombardovat 8 let Dombas s 15000 mrtvymi, nechtel stat v haptaku pred neziskovkama, nechtel si nechat diktovat a brat bezceny papirky, co zapad tiskne jak o zavod. Dejiny se vyviji, tak uz mame hodny nacky z Ukrainy.Ale Rusko ma 25% svetovych energii, takze za chvili vsichni prilezou. aby meli plyn a naftu. Bohuzel s idiotskou EU padne i normalni Evropa… Budete mit, co jste chteli…

  7. Pro pana Drápala je NATO asi “Bůh nejvyšší”, to mne fakt pobavilo: “žádná válka v zájmu NATO není”.

    • Světluško, takových duševních lajdáků jako je Drápal, tady je dost a dost, ale s tím nic nenaděláte, buď jsou mladí a ještě dospějí a pokud už jsou staří, tak to berte tak že kolaboranti tady byli, jsou a budou, to je v každém národě.

  8. Autor píše: „Ale za sebe doporučuji, abychom se modlili za to, aby byl odstraněn (Putin) a aby na jeho místo nedosedl někdo ještě horší.“
    No a jiní se legitimně a logicky modlí, aby se to samé stalo se Zelenským, Fialou, Macronem, Trudeauem, Bidenem a dalšími.

  9. Zajímalo by mě, jak by se autor článku ve svém černobílém vidění vypořádal s otázkou, jaký je rozdíl mezi právem na sebeurčení Kosovských Albánců žijích na území Srbska a právem na sebeurčení etnických Rusů žijích na území Ukrajiny a jaký je rozíl mezi dvouměsíčním bombardováním Srbska armádou NATO a invazí Ruska na Ukrajinu. A k tomu názoru názoru autora na mírumilovné rozšiřování NATO k ruským hranicím: Animozita Ukrajinců a Rusů je historicky vzájemná a obě stany na sebe mířily zbraněmi . Ukrajinci to chtěli podpořit zbraněmi většího “kamaráda”. Autoři tohoto “nápadu” však nedocenili, respektive podcenili historicky podmíněný, pudový strach Rusů z útoku ze západu (Napoleon, Hitler), o kterém svědčí fakt, že do tohoto “dobrodružství” se pustili přes to, že jim muselo být zřejmé, jaké následky to pro jejich zemi vyvolá.

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*