Ozvěny návštěvy čínského prezidenta Si v Moskvě




Sdílet článek:

PETR VLK

Setkání obou  nejvyšších představitelů  Ruska a Číny v Moskvě nepochybně  patří  k těm nejšpičkovějším politickým událostem naší planety v  roce  2023. Do Moskvy  upíral pohled  celý svět a napjatě  čekal,  co tahle  schůzka přinese. Zejména kolektivní Západ  hořel zvědavostí. A  řešil především tři, pro něj,  klíčové otázky:

1- pomůže  Čína  Rusku daleko více obcházet západní sankce a  tím je v podstatě  vyrušit?

2- začne  Čína dodávat  Rusku  zbraně  a munici a tím mu umožnit  daleko větší nasazení sil?

3- budou  výstupem z jednání konkrétní dohody mezi Moskvou a Pekingem ohledně přesměrování  ruských energetických toků  pro plyn a ropu sítí  nově  vyprojektovaných plynovodů a  ropovodů, jež  by  Číně  zabezpečily nenapadnutelné dodávky  energetických nosičů a  Rusku ekonomicky vynahradily nucený odchod ze  západních trhů?

Dodám, že dle mého názoru celá ta  úplně  ujetá provokace  s haagským zatykačem na Putina byla  vedena  snahou   jednání obou státníků když ne  torpédovat, tak alespoň dostat  pod velký tlak tím, že  čínskému prezidentovi  Blinkenem nepřímo sdělil, že  bude jednat  s mezinárodně hledaným zločincem a  že je tedy také napůl vyvrhelem a že by udělal dobře, kdyby si našel jiné, lepší kamarády. Například  kolektivní Západ a jeho „pravidla“. Ten zatykač  se prostě  stal prostředkem politického nátlaku na Čínu a každého, kdo by s Ruskem/Putinem, chtěl  čemkoliv jednat.

Přiznám se,  že  jsem docela  netrpělivě  hledal jakékoliv  informace na  toto  téma. A nacházel jen  a jen spekulace. Co se konkrétně  dohodlo, nikdo pořádně  neví.  Všude jen dohady. Podle  pravidla   – vidím  jen to, co chci  vidět a nemusím ani  nic doopravdy vědět!

Český  mainstream to pojal zcela  jednoznačně  – Putin od Siho nedostal, co si představoval! Čína  se zachovala  zdrženlivě a  nedala  Putinovi  to, co si představoval!  Prostě  tihle  vždycky a jedině  správní  měli opět  jednou zásadně jasno. Já nikoliv.

A  v daném případě nešlo ani použít moji  oblíbenou  metodu  –  hodně  toho načíst a  pak  si z toho množství vybrat  to, co mi přijde nejpravděpodobnější nebo nejoriginálnější. Všude jen hádání s kávové sedliny.

Existovala  i další přijatelná možnost  – udělat  jakýsi zhuštěný kompilát  z různých  světových  medií a ten  vám nabídnout. Protože takovýhle  informační eitopf  už  přeci jenom reprezentuje  spektrum  možných výstupů a  když nic jiného, tak lze  získat určitou  představu, co všechno spatřila a nebo předpokládá, že spatřila, světová zpravodajská komunita. Ale na  to zas  vlkovi nezbýval čas a  síly. Takže  v podstatě  téma rusko čínských rozhovorů odepsal, až  ho z nouze  vytrhnul, nikoliv poprvé, skvělý  ukrajinský portál Strana.ua. Který ohledně  Siho a Putina  dostal stejný  nápad  – tedy  zkusit  sestavit  ten  zmíněný  širokospetrální  zpravodajský  eintopf. Takže  vám jej nabídnu tak, jak  to dali dohromady v redakci Strany.ua  v článku

„Пугающее послание“. Что пишет западная пресса о визите Си Цзиньпина в Москву

podle překladače

„Strašidelná zpráva“ Co píše západní tisk o návštěvě Si Ťin-pchinga v Moskvě

V návštěvě Si Ťin-pchinga v Moskvě viděl Západ signál  sbližování Ruska a Číny.

Moskva je první světovou metropolí, kam Si Ťin-pching dorazil ihned po znovuzvolení do nejvyššího státního postu ČLR. Tato skutečnost, stejně jako aranžmá a délka návštěvy čínského vůdce v Rusku, vyvolaly na Západě velmi živou diskusi.

John Kirby, koordinátor strategické komunikace v Národní bezpečnostní radě Bílého domu, řekl: „Jsou to dvě země, které nejsou spokojené s vlivem nebo dominancí Spojených států ve světě. Neradi hrají podle pravidel, která jsou stanovena jako  světový řád. A chtějí zpochybnit naši pozici.“ .

V redakci jsme proto shromáždili informace  ze západních médiích s hodnocením návštěvy Si Ťin-pchinga v Moskvě.

„Protiváha USA“

Návštěva čínského vůdce v Rusku je ve světových médiích považována za geopolitické vítězství Putina.

Podle agentury Bloomberg využil Si Ťin-pching dva dny jednání v Moskvě, aby  pevně stál na straně Ruska proti USA.

Si viděl příležitost potrápit USA a posílit svou image globálního státníka poté, co pomohl zprostředkovat historickou dohodu mezi Saúdskou Arábií a Íránem, zatímco Putin může ukázat, že má podporu jednoho z nejmocnějších světových vůdců, i když USA a jeho spojenci se ho snaží vší silou izolovat,“ uzavírá Bloomberg.

Independent se domnívá, že Rusko a Čína se v tématu Ukrajiny sjednotily. To odkazuje na 12bodový mírový plán navržený Pekingem, ale „odmítnutí Ukrajiny by se mohlo stát kamenem úrazu“. Spojené státy jsou také proti pekingskému návrhu podporovanému Moskvou, který implikuje okamžité příměří s upevněním současné frontové linie (Kyjev i Západ jsou proti).

Spiegel poznamenává, že Čína se staví do pozice prostředníka v konfliktu na Ukrajině. The Guardian uveřejnil titulek: „Putin vítá kontroverzní čínský mírový plán na Ukrajině. Ale USA varují před ‚jakýmkoli taktickým krokem Ruska ke zmrazení války za jeho vlastních podmínek‘.“

Mnoho světových publikací spojuje rozhovory mezi Vladimirem Putinem a Si Ťin-pchingem s touhou oslabit  dominanci USA ve světě. Píší, že vzniká spojenectví, kterého se Západ obává.

Daily Mail poznamenal, že „Si Ťin-pching posílá na Západ mrazivou zprávu, ve které říká ‚drahému příteli‘ Vladimiru Putinovi, že ‚přicházejí změny, které nebyly vidět nejméně  100 let, a děláme je společně‘.

Financial Times uvádí, že „Si Ťin-pching podpořil Putinův postoj k válce na Ukrajině, ale zatím neučinil pevné sliby ohledně klíčového plynovodu, který přesměruje vývoz ruského plynu z Evropy do Asie… Byl to Peking, kdo uvázal Moskvu“ na ekonomické záchranné lano“ v současné válečné době zvýšením nákupů energií a nahrazením na ruském trhu některého zboží vlastními vývozy  a hlavně technických komponentů, dříve dodávaných Rusku ze západních zemí. Pro Putina byl  hlavní cíl, kterého dosáhl během třídenního pobytu Číňanů vůdce v Moskvě,  přesvědčit Si Ťin-pchinga, aby souhlasil s projektem „Síla Sibiře – 2, kterým budou potrubí s ruským plynem procházet do ČLR přes Mongolsko.

Ve společném projevu se Si Ťin-pchingem po jednáních se ruský prezident zavázal dodat Číně do konce roku 2023 nejméně 98 miliard metrů krychlových plynu. Toto číslo je dosažitelné pouze se zprovozněním druhého potrubí. Na základě Putinových výroků by se dalo usuzovat, že na tomto plynovodu již v zásadě došlo k dohodě s Čínou a s Mongolskem (přes jehož území musí procházet).

Západní tisk však píše, že tomu tak není.

„Čínský vůdce se zdržel nabídky Vladimiru Putinovi toho, na co čekal: závazek nakoupit mnohem více plynu,“ píše Bloomberg.

Peking podle publikace nechce opakovat chyby Evropské unie a přehnaně spoléhat na palivo z Ruska. Čínské úřady mají naopak v úmyslu co nejvíce diverzifikovat dodávky užitečných zdrojů důležitých pro ekonomiku, přestože to může být pro zemi dražší.

Pravda, těžko říci, jak moc tato tvrzení odpovídají realitě. Peskov popřel zprávy Bloombergu, že Čína nepodporovala myšlenku výstavby plynovodu, a nazval to „nádivkou s nízkou kvalifikací“. Celkově by bylo nepravděpodobné, že by Putin na schůzce dokonce vyslovil plány na výstavbu Síly Sibiře-2, pokud by Peking měl v tomto ohledu negativní stanovisko. Další otázkou je, že stále může docházet ke sporům o cenu a další dodací podmínky, a proto nebyly finální dohody oznámeny (ale to se může stát např. při návštěvě ruského premiéra Mišustina v Číně, která je již naplánována na velmi blízkou budoucnost).

Západní média, která si všímají možného rozporu v postojích k rozšiřování dodávek plynu, se zároveň domnívají, že čínský vůdce zašel mnohem dále, aby splnil ruská přání v ukrajinské otázce. Společné prohlášení jako celek opakovalo obecná ustanovení kremelské vize situace, píší Financial Times.

Welt v článku nazvaném „Putin a Si chtějí zahájit novou éru vztahů v Moskvě“ píše, že Kreml podpořil postoj Pekingu k ukrajinskému konfliktu obecně.

Politico upozorňuje na skutečnost, že Si Ťin-pching svou první návštěvu po zvolení do čela ČLR poprvé navštívil v Rusku. Čínský vůdce, který prodloužil své funkční období, kromě různých témat k diskusi popřál Putinovi úspěch v příštích prezidentských volbách, poznamenal list.

Očekává se, že 70letý Putin bude příští rok kandidovat na další prezidentský mandát, zatímco Si Ťin-pching (69) jej právě před necelými dvěma týdny získal.

Francouzská televize BFM označila setkání Putina a Si Ťin-pchinga za jasný signál Západu o rusko-čínském přátelství.

Ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching zahájili v pondělí v Moskvě „neformální“ setkání, dlouho očekávané setkání, které upevňuje přátelství mezi Pekingem a Moskvou tváří v tvář konfrontačnímu Západu.

Německý televizní  kanál ZDF se zaměřil na slova Si Ťin-pchinga, že Čína bude i přes současnou mezinárodní situaci pokračovat ve spolupráci s Ruskem a je s ním solidární ohledně nutnosti přejít do multipolárního světa.

Západní publikace zároveň upozorňují, že Čína se snaží držet si od Ruska určitý odstup.

„Plán Si Ťin-pchinga je dosáhnout rovnováhy: Čína chce, aby Rusko přežilo, ale nechce být vnímána jako plně podporující Rusko,“ řekl listu Financial Times Dongshu Liu, docent čínské politiky na Hong Kong City University.

Bude Čína dodávat zbraně Rusku?

Západní média nevylučují, že by se Putin a Si Ťin-pching mohli tajně dohodnout na dodávkách zbraní Čínou Rusku pro válku na Ukrajině. I když veřejně, jak poznamenávají západní novináři, to samozřejmě nebylo deklarováno.

To, o čem Putin a Si Ťin-pching možná diskutovali a na čem se dohodli za zavřenými dveřmi v Moskvě, mimo dohled televizních kamer, zůstane v příštích dnech předmětem intenzivního zájmu po celém světě. Po silném projevu podpory – ale bez zmínky o dohodě s Čínou o dodávkách zbraní nebo jiné smrtící pomoci – Si Ťin-pching opustil Rusko,“ píše CBS.

Agentura Associated Press poznamenává, že „Si pravděpodobně nabídne silné záchranné lano Putinovi, svému  klíčovému partnerovi ve snaze přetvořit svět a omezit americký vliv“.

Noviny zároveň píší: „Čína neučinila sebemenší náznak pomoci Rusku zbraněmi, čehož se Spojené státy a další západní spojenci obávali.“

Michail Korostikov, expert na rusko-čínské vztahy, řekl Carnegie Endowment, že zatímco závislost Moskvy na Pekingu roste, čínský manévrovací prostor se také zmenšuje.

„Neexistují žádné alternativy k Rusku jako partnerovi poskytujícímu zdroje, které bude Čína kriticky potřebovat v případě eskalace její konfrontace se Západem,“ řekl. „To pomáhá vyvážit situaci a umožňuje Moskvě doufat, že Peking nezneužije své nově získané ekonomické páky.“

Obecně lze shrnout, konstatuje CBS, že Moskva a Peking ukázaly „jednotu a uštědřily  jasnou ránu západním zemím, které pomohly Ukrajině bojovat s ruskou invazí, včetně Spojených států“.

„To, co svět viděl během Si Ťin-pchingovy návštěvy, byl propracovaný akt navržený tak, aby demonstroval opozici vůči alianci Západu, vedené  USA. Rusko loni oznámilo, že s Čínou buduje nový ‚demokratický světový řád‘. Další z řady procházek po dlouhých kobercích, aby se setkali v centru slavnostně vyzdobené luxusní haly v Moskvě k pevnému podání ruky, signál  zbytku světa byl jednoznačný,“ shrnuje CBS.

Symbol podpory na pozadí zatýkacího rozkazu

NBC považuje návštěvu Si Ťin-pchinga v Rusku za symbol podpory, zejména ve světle zatykače Mezinárodního trestního soudu na Putina.

CNN zase upozornila, že pro Čínu je návštěva Si Ťin-pchinga v Moskvě důležitá pro růst jejího vlastního diplomatického vlivu a sebevědomí ve světě.

Pro čínského vůdce je tato vysoce medializovaná státní návštěva Ruska příhodnou příležitostí předvést rostoucí diplomatický vliv Pekingu na světové scéně a také jeho touhu zpochybnit světový řád ovládaný USA.

Podle New York Times se vojensky, diplomaticky i ekonomicky Peking stává pro Rusko stále důležitější páteří v jeho válečném úsilí.

„Čína zůstává jedním z největších odběratelů ruské ropy, pomáhá financovat invazi. Obě strany také pořádaly společná vojenská cvičení a společně kritizovaly NATO,“ píše New York Times.

BBC poznamenává, že Si Ťin-pchingovu návštěvu doprovázela překvapivá návštěva japonského premiéra Fumio Kišidy v Kyjevě, což z něj udělalo prvního japonského vůdce po druhé světové válce, který navštívil zemi ve válečném stavu.

„Změny, které se nestaly za sto let“

Podle CNN setkání mezi Si Ťin-pchingem a Putinem, „které se odehrálo na pozadí ruského náporu na Ukrajinu“, „nenechalo žádné pochybnosti o odhodlání Pekingu rozvíjet vztahy s Moskvou, a to navzdory rostoucí Putinově izolaci na světové scéně“.

„Třídenní návštěva Si Ťin-pchinga v ruské metropoli byla příležitostí pro dva samozvané ‚přátelé‘ předvést svůj blízký osobní vztah uprostřed pompéznosti státní návštěvy a podělit se o to, jak mohou prosazovat světový řád, který je proti tomu vedený Washingtonem a jeho demokratickými spojenci,  který by  rádi prosadili“ píše CNN.

Kanál poznamenal, že když Si Ťin-pching opustil Kreml, jeho poselství  na rozloučenou potvrdilo jeho názor, že dynamika globální moci se mění.

„Společně posouváme kupředu tyto změny, které tu nebyly vidět za 100 let,“ řekl při rozloučení s Putinem.

Alexander Korolev, odborník na mezinárodní vztahy z University of New South Wales v Austrálii, řekl CNN, že společné prohlášení ukazuje „obecné sbližování čínských a ruských pohledů na svět a přístupů k mnoha mezinárodním otázkám“.

„Je to velmi jasné a přímé, pokud jde o identifikaci Spojených států jako hlavní bezpečnostní hrozby,“ řekl.

Bývalý poradce pro národní bezpečnost  amerického exprezidenta Donalda Trumpa – John Bolton pro The Telegraph řekl, že Rusko a Čína tvoří osu, která „se stává skutečným problémem Západu“.

„Věřím, že se formuje rusko-čínská osa, ke které se připojí Írán a Severní Korea. Podívejte se na mapu, podívejte se na geografii,“ řekl.

Bolton se domnívá, že by se to mělo brát vážně, protože Peking i Moskva považují svůj vztah za „alianci bez hranic“.

„To je skutečný problém Západu, bez ohledu na to, co se stane na Ukrajině,“ řekl bývalý Trumpův poradce.


Takovýhle výběr  svým čtenářům nabídla  Strana.ua. Za mne stručné, ale přesto velmi reprezentativní a informativní.

Samozřejmě, lze  vyslovit údiv,  že Strana.ua  neocitovala  Filipa Rožánka  z České televize, Libora  Dvořáka z Českého rozhlasu Ondřeje  Soukupa  z Hospodářských novin a  další „superspecialisty na Rusko“ nebo Barboru Šámalovou, opět  z ČT  nebo nějakou vědmu  či vědmoucha  z takového Sinopsisu, aby  si rozšířila obzory ohledně  Číny, ale kdo je dneska  dokonalý? Tedy kromě zmíněných  českých kanálů?

Za mne  dobré shrnutí. A potvrzení toho, že opravdu nikdo nic neví a jen hádají z kávové sedliny. Ovšem že to moskevské jednání  se promítne  zásadně  do celoplanetární budoucnosti, tak o tom nikdo z velkých světových redakcí nepochybuje. Pouze  čeští šmoci  to vidí  tak, že  Putin prostě utřel…

 

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (4 votes, average: 4,50 out of 5)
Loading...

>> Podpora

Svobodný svět nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory na provoz. Pokud se Vám Svobodný svět líbí, budeme vděčni za Vaši pravidelnou pomoc. Děkujeme!

Číslo účtu: 4221012329 / 0800

 

>> Pravidla diskuze

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

>> Jak poslat článek?

Chcete-li také přispět svým článkem, zašlete jej na e-mail: redakce (zavináč) svobodny-svet.cz. Pravidla jsou uvedena zde.

Sdílet článek:

2 Comments

  1. John Kirby: “Neradi (Čína a Rusko) hrají podle pravidel, která jsou stanovena jako světový řád.” Ta umanutá, drzá a arogantní představa Američanů, že ustanovili pro celý svět závazný světový řád, na to jednou dojedou. Stejnou představu měl svého času Hitler i Lenin se Stalinem.

  2. T.Pro Vas je neco závazneho ze nemuzete bez svolení USA ani na WC?Zkuste se oprostit od te naučene nenavisti a zapomenout na USA.A uvidite ve svem údivu ze je k zivotu vubec nepotřebujete. No a naopak zjistite ze bez pana Vaseho vudce ani nemuzete neposlechnout špinit EU a svobodny svět,a křicet na namesti ze to neni zadna specialni operace,ale brutalni loupežné přepadeni sousedniho statu.

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*