PETR MILER
Není země Evropské unie, která by v tuto chvíli byla do elektrifikace aut zblázněná více než Německo, i celý tamní automobilový průmysl je snad s výjimkou BMW této myšlence stále více oddán. Sami Němci ale dávají svými peněženkami najevo jiné preference.
Máme před sebou čerstvé výsledky německých prodejů nových aut za první čtyři měsíce letošního roku a nevíme, zda se máme smát, brečet nebo jak na ně vlastně reagovat. „Zelené” ale každopádně děsí, neboť jasně ukazují, že ani velmi progresivně smýšlející státy nejsou s to zažehnout plamen elektrifikace aut tak, aby dokázal hořet i poté, co do něj přestanete permanentně přilévat další a další… benzin.
Pokud by věci šly tak, jak si vysnili politici, aktivisté a další zaslepení příznivci elektrického pohonu aut, měly by se v tuto chvíli v Německu prodávat téměř jen elektrifikované vozy. A i kdyby ne, jejich podíl na odbytu by měl masivně stoupat, protože čehokoli jiného v nabídce výrobců rychle ubývá, nemluvě o skrytých i otevřených podporách elektrifikovaných aut v celém procesu od výroby přes marketing až po samotný prodej. Však si uvědomte jen to, kolik reklam na ně zaměřených je přes minimální zájem o elektrifikované vozy v éteru u nás, v Německu vypadá situace ještě úplně jinak.
Jenže nic takového se neděje, ani zdaleka. Už čtvrtý měsíc v řadě jejich odbyt meziročně klesal, naposledy to bylo o 5,3 %, což zmenšilo jejich podíl na trhu na 20,5 %. A to prosím za situace, kdy trh zejména díky rychlejšímu vyřizování starších objednávek s pomocí lepších dodávek komponentů o 12,5 % rostl. Co tedy lidé kupují především? To už skutečně není složitá otázka.
Celkově bylo v Německu prodáno v dubnu 202 947 nových vozů, z nichž 37,7 procenta (76 519 aut) mělo čistě benzinový pohon, což představuje nárůst o 17,7 procenta ve srovnání s loňskem. Také diesely (36 138) šly nahoru, konkrétně o 2,4 procenta, a samy o sobě téměř vyrovnávají podíl všech elektrifikovaných aut dohromady (17,8 procenta tržního podílu). Je to zejména benzinová, ale klidně i spalovací renesance uprostřed něčeho, co mělo být elektrickou revolucí. Není, zejména konec dotací na dobíjecí hybridy poslal prodeje elektrifikovaných aut do kopru. Elektromobily se ještě nějak drží, ale co je čeká, pokud Němci skutečně skončí s jejich podporou ke konci letoška? To pro ně bude jen další rána.
Už dosavadní vývoj jasně ukazuje, že žádná „elektrická revoluce” neexistuje, přirozená poptávka zůstává pořád stejně zanedbatelná (u nás jednotky procent trhu) a jakmile ze hry odstraníte dotace, zájem míří k nule. Dobíjecí hybridy se tak prodejně meziročně propadají o polovinu, a to je třeba říci, že takové auto nemá důvod většině lidí vadit. Funguje v podstatě normálně, „jen” je těžké a drahé. Když ho dostanete jako služební, může vám to být jedno, prostě jezdíte od pumpy k pumpě s nabíjecím kabelem pod podlahou kufru. Elektromobil ale bude nutně omezovat mobilitu podstatné části svých uživatelů, prodat jej bez dotací je ještě těžší.
Ke zmíněnému už jen dvě poznámky, které na první pohled nemusí být patrné. Jednak při tak jasné dominanci spalovacích aut v současných prodejích poněkud padá teorie elektrických evangelistů o tom, že teď už tedy budou prodeje elektromobilů „čistit trh” a zákaz v roce 2035 celý proces jen „doklepne”, takže do 10 až 15 let je se spalovacími vozy amen. Houby s octem, spalovacích aut v tuto chvíli dál a dál přibývá. A zřejmě to tak dál bude, dokud se někdo jejich přímými či nepřímými zákazy nepokusí trend obrátit. Za takové situace budou silnice plné benzinů a dieselů ještě v roce 2050.
A pak se sluší dodat, že i když se dnes automobilový trh jako takový v Německu zotavuje, oproti stavu z předcovidových let je pořád v troskách. Dle dat KBA se ještě v roce 2019 prodalo za první čtyři měsíce roku v zemi 1,19 milionu aut, letošní výsledek je o 27 % horší. I to je následek oné „elektrické revoluce”, která sice reálně neprobíhá, snahy si ji vynutit skoro za každou cenu ale své neblahé dopady mají.
Buďte první kdo přidá komentář