První rok války na Ukrajině – lze k tomu dodat něco nového?




Sdílet článek:
VÁCLAV KLAUS

Už během prvního roku války bylo řečeno téměř všechno, co řečeno být mělo. Co chybí, je taková seriózní analýza situace, která by nebyla zcela znehodnocena diktátem politické korektnosti. Jednostranné, ideologicky motivované předsudky, strach před možnými důsledky nekorektních odpovědí, špatné svědomí, které v naší zemi existuje zejména ve vztahu k roku 1968, blokují hledání pravdy.

Nacházíme se v éře vysoce poškozené veřejné diskuse. Jen ti už vysloužilí (emeritní), kteří nemají co ztratit, mají jistou volnost mluvit otevřeně. Často nejde jenom o strach ze ztráty zaměstnání. Mnohdy člověk nechce „jen“ narušovat jednotu a klid ve vlastní rodině, v kruhu přátel, v pracovním kolektivu. Podvědomě se bráním tomu, být permanentním „narušovatelem“ jednoty.

K tomuto tématu nikdo nemůže být expertem, i když se za něj mnozí považují. I já nejsem nic jiného než angažovaný člověk, který má velkou starost a obavu o dnešní vývoj. A proto se snažím odpovědět si na některé vysoce aktuální otázky.

1. Kdo zvítězí? Lidé na Ukrajině, v Rusku, ale ani v Německu či v České republice to určitě nebudou. Ti prohrají v každém případě, a to nejen materiálně.

2. Které státy budou vítězi války? Válka je na Ukrajině a agresorem je Rusko, o tom není pochyb. Tyto státy určitě vítězi nebudou. Toto říci je však jen menší částí pravdy. V podstatě jde o něco jiného a daleko většího. Bojuje se o hegemonii v dnešním, evidentně už multipolárním světě.

3. Dojde k rozšíření války? Tady musím přejít do minulého času. Rozšíření války v mnoha nepřímých a přímých formách již dávno nastalo.

4. Kdo nejvíce ztratí? Nepochybně dvě bojující země. Dlouhodobě pravděpodobně Rusko. Síla většiny vyspělých zemí západního světa se dříve či později prosadí. To Rusko v žádném případě nemůže změnit.

5. Co ztratíme? Ztratíme mír, demokracii, nezávislost (především malých zemí) a spoustu peněz jako důsledek masivního zbrojení na celém světě. Ztrácíme i jistou „lehkost bytí“ v Kunderově smyslu. O neudržitelné lehkosti bytí bych radši ani nemluvil.

 

VÁCLAV KLAUS

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (6 votes, average: 3,33 out of 5)
Loading...

>> Podpora

Svobodný svět nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory na provoz. Pokud se Vám Svobodný svět líbí, budeme vděčni za Vaši pravidelnou pomoc. Děkujeme!

Číslo účtu: 4221012329 / 0800

 

>> Pravidla diskuze

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

>> Jak poslat článek?

Chcete-li také přispět svým článkem, zašlete jej na e-mail: redakce (zavináč) svobodny-svet.cz. Pravidla jsou uvedena zde.

Sdílet článek:

5 Comments

  1. Pan Klaus nějak “pozapomněl” napsat “vítěze” tohoto konfliktu, nechci mu sahat do svědomí, ale. Vítěz bude v každém případě hlavní tvůrce a podněcovatel tohoto konfliktu a to emerika které celá evropa zalezla do míst kde lidem končí záda v domnění že budou žít v blahobytu, jenže z toho blahobytu v rektálu zůstal už jen smrad a ten smrad budou tzv evropané cítit ještě hóóóódně dlouho.

  2. Pane Vy jste musel v té emérice trpět.Anebo to tady na čtenaře tak hrajete?A ta EU jak Vas potrapila kdyz tak trpite.Tak to v ni zabalte a běžte ten blahobyt hledat na druhy konec sveta.Snad budete spokojen.Pak dejte tip.

  3. Václav Klaus vidí Rusko jako agresora. Země, kterou nejsou v mocenské sféře USA, mají naopak za to, že válkou na Ukrajině se Rusko brání tlaku agresivního amerického imperialismu. Tak kdo je tady skutečný agresor? Veřejná diskuze o příčinách války na Ukrajině je však současnou vládnoucí garniturou, včetně prorežimních mainstreamových médií zakazována až kriminalizována. Takový je stav svobody slova v České republice. Režimní pseudodogma, co se týče války na Ukrajině je takové, že dějiny světa začaly až dne 24. 2. 2022. Za sebe si dovolím tvrdit, že pokud by na Ukrajině nedošlo k násilnému státnímu převratu v roce 2014, podporovanému americkými penězi, dodnes je Ukrajina neutrálním a relativně stabilním státem.

    • Tak když se na to podíváme z pohledu základních lidských práv (práva na život a majetek jednotlivce), je každý stát agresorem (vůči jednotlivcům) už z definice. Z pohledu mezinárodního práva, které si stanovily státy (a podle potřeby, hlavně ty velké, jej běžně porušují), je důležité, kdo má účinnější propagandu, aby obhájil své stanovisko. Ovšem těžko někdo zpochybní, že systematickou fyzickou agresi proti lidem, vlastním občanům, začal ukrajinský stát. K fyzické agresi došlu už na Majdanu, ale vyšetřování zametl pod koberec pučem instalovaný státní aparát.
      Zastánci svobodné společnosti by podle mě měli požadovat ukončení státní agrese všech stran stejně jako hájit právo lidí, společenství, národů na sebeurčení bez ohledu na jakési “mezinárodně uznané hranice”.

  4. Pan privatizator uz videl lecos.Treba ze budeme ekonomickym tygrem Evropy za par let.Poblem je,ze ty prognozy jsou bez zaruky a škody pak obrovske na generace.V dobe sveho mladi se videl v tvrdem thacerovskem kapitalismu bez privlastku a jedine cesty.Dneska ovsem tvrdi ze dalsi cesta existuje.Celem vzad a zpatecku pryc od tech kam nas natahal.Tak vidite kolik najednou cest existuje.Jenomze je prošustrovana prace predchozich generací a vse rozprodano do cizich rukou.Privatizacni zakony naprosto katastrofalni,cehoz vyuzili k obohaceni bezpracnymi zisky tisice lidi rozkradenim co se dalo.Pak dostali amnestii.Tak vidite pana neomylneho.Jenomze ruzne instituty uz nic nevytvori,pouze pockaji na cizi ruce a pak treba zkusi dalsi experiment.

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*