FRANTIŠEK KAŠPÁREK
Rozhádaní republikáni v USA si sami odstřelili svého předsedu kongresu. Demokrati mohli jen v klidu posedět, pobaveně přihlížet a hlasováním dodat poslední ránu z milosti. Bylo to snad poprvé, co své rivaly nadšeně podpořili.
Podívejme se na chvíli do doby, kdy svět byl relativně v pořádku. Ronalda Reagana netřeba podrobně představovat. Herec, politik, prezident, zapřisáhlý konzervativec. V roce 1961, tedy dvě desetiletí předtím než se stal prezidentem řekl něco, co bylo proneseno se značným časovým předstihem:
„Svoboda však není od vymření vzdálena víc než jednu generaci. Nepřechází na naše děti pokrevně. Jediný způsob, jak jim svobodu, kterou jsme poznali můžeme odkázat, je bojovat za ni, bránit ji a pak jim ji předat spolu s dobře vštípeným poučením, že celý svůj život musí i oni činit to samé. Pokud to ani já, ani vy neuděláme, pak můžeme sklonek svého života strávit tím, že budeme našim dětem a jejich dětem vyprávět, jaké to v Americe bylo v dobách, kdy byli lidé ještě svobodní.”
A profesor Gad Saad v knize Parazitická mysl k tomu dodává:
„Musíme obnovit svůj závazek bránit svobodu projevu a bojovat proti levicovým myšlenkovým patogenům, které se nás snaží dohnat k iracionalitě a ideologické konformitě.“
Prezident Reagan nebyl dokonalý. Dokonalá je však jeho výzva pro obranu svobody.
Dnes více než kdykoliv předtím.
(37 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading... 
Buďte první kdo přidá komentář