Volby skončily …




Sdílet článek:

Volby skončily: jako formální vítěz voleb 72 poslanců získalo hnutí ANO 2011, druhý nejsilnější subjekt ODS získala 34 poslanců, třetím nejsilnějším subjektem s 33 poslanci se stalo hnutí Starostové a nezávislí, čtvrtým nejsilnějším subjektem s 23 poslanci jsou lidovci z  KDU-ČSL, pátým nejsilnějším subjektem s 20 poslanci je Okamurova SPD, šestým nejsilnějším subjektem se 14 poslanci je TOP09 a všeho všudy pouhé 4 mandáty získali Piráti, což je velice milé překvapení těchto voleb, které mi udělalo velikou radost. A to tím větší je tohle překvapení, když vezmeme v potaz, že ještě květnové průzkumy voličských preferencí 2021 některých volebních agentur, které označovali právě Piráty za údajné vítěze těchto voleb, a tím de facto i konkludentně tvrdili, že to budou právě Piráti, kteří budou mít nejvíce poslanců a tedy tím pádem že jejich šéf Ivan Bartoš se stane de facto designovaným předsedou vlády České republiky, alespoň tedy minimálně designovaný český premiér za oba kandidující koaliční zlepence, které jak jsem již předpovídal s volbami skončí, a jako KDU-ČSL, tak i ODS, tak i všichni ostatní si vytvoří v Poslanecké Sněmovně svůj vlastní poslanecký klub, ovšemže s výjimkou Pirátů, kteří k tomu nemají dostatek svých vlastních poslanců, a kteří tudíž jako přívěsek se přidají do poslaneckého klubu Starostů a nezávislých anebo budou bez příslušnosti k jakémukoliv poslaneckému klubu oni čtyři pirátští poslanci působit jako  tzv. „nezařazení poslanci“. A tudíž to, že právě voliči Starostů a nezávislých dosáhnou svým zodpovědným „kroužkováním“ svých vlastních kandidátů až tak neuvěřitelně obrovského úspěchu, že jejich „partnerům“ Pirátům – jejichž sfetovaní a úplně nedisciplinovaní pirátští voliči, kteří ve své hlouposti a sfetovanosti nekroužkovali své vlastní pirátské kandidáty – nakonec zbydou všeho všudy pouze jen čtyři poslanecké mandáty z celkového počtu 200 poslanců Poslanecké Sněmovny Parlamentu České republiky, no tak to je asi skutečně vůbec jediné veliké překvapení těchto voleb. Jinak žádná jiné překvapení se nekonalo. Všichni jsem totiž si byli velice dobře vědomi, že kromě těchto sedmi politických stran a hnutí nikdo jiný již poslanecké mandáty nemá šanci získat.

Respektive abych byl úplně přesný, kromě těchto výše uvedených sedmi politických stran a hnutí, čistě hypoteticky pokud by se stal obrovský zázrak, tak zde z hlediska matematické pravděpodobnosti ještě jako určité velmi malé promile procenta byla čistě hypotetická možnost, že k těmto sedmi subjektů by se čistě hypoteticky jako subjekt osmý mohla přidat buď KSČM anebo PŘÍSAHA policisty Šlechty, a ještě i to je absolutně vyloučeno i kdyby se čistě hypoteticky tento obrovský zázrak stal, že by se tento obrovský zázrak stal v duplicitním provedení, tj. že by tuto hranici získání 5% hlasů pokořili současně oba tyto subjekty, neboť vzhledem k daným okolnostem tohle jednoduše přísné zákonitosti matematické logiky jednoduše neumožňují. A tím méně zákonitosti matematické logiky umožňovali pokoření hranice oněch 5% ze strany ať již jakéhokoliv jiného zde nejmenovaného subjektu. A to tím méně, když se nad tím zamyslíme, dokonce i samotný Bůh Otec či Bůh Syn Ježíš Kristus, potažmo skrze vůli Boží mnozí proroci a svatí třebaže učinili hodně zázraků, kdy objektivně došlo k porušení například ireverzibilních zákonů medicíny „mortus causa“ /tj. zázračné vzkříšení mrtvého/, anebo kdy Židé pod Mojžíšovým vedením přešlo „suchou nohou“ přes Rudé Moře, které se jim rozestoupilo vytvoříce koridor zatímco moře stálo jako svislá zeď vlevo i vpravo daného koridoru, což exaktně vzato znamenalo porušení fyzikálních zákonů, tyhle obrovské zázraky se občas sice staly, nicméně ani Bůh v čistě ryzé podobě nikdy neumožnil a ani nikdy sám neprovedl takový zázrak mimo sfér medicíny a fyziky, potažmo chemie, který by znamenal porušení mimořádně přísných zákonů a zákonitosti matematické logiky. Jediný Boží zázrak, který se k tomu alespoň částečně přibližuje je zázrak, kdy náš Pán Ježíš Kristus zázračně rozmnožil pět chlebů a dvě ryby čímž nakrmil několik tisíc lidí, nicméně i tenhle zázrak mající objektivně charakter zázraku spíše neurčitě kvantitativního než zázraku doložitelně exaktně aritmetického i přes určité své pomezí fyzikálně-matematické fakticky znamenal spíše porušení fyzikálních zákonů než mnohem přísnějších exaktních zákonů matematické logiky. Každopádně však ale i kdybychom už mermo-moci i chtěli tento zázrak rozmnožení pěti chlebů a dvou ryb i hypoteticky subsumovat pod Boží zázrak, který porušil přísné zákony matematické logiky, tak dle zdravého rozumu je zřejmé, že kvůli nějakým volbám, natožpak kvůli volbám v relativně bezvýznamné desetimilionové zemi, která rozhodně není „pupkem světa“ a na jejímž individálním osudu rozhodně nestojí budoucnost celé naší planety jako celku, že ani samotný Bůh by nemohl, respektive přesněji řečeno, ani samotný Bůh by nikdy neudělal, rj. nechtěl udělat žádný zázrak, který by přísné zákony matematické logiky porušil v souvislosti s volbami do Poslanecké Sněmovny v České republice.

A tak kromě samotného debaklu Pirátů, kterým po zisku všeho všudy pouhých čtyř poslanců ze dvou stovek celkového počtu poslanců Poslanecké Sněmovny zůstali již pouze jen oči pro pláč, že příští čtyři roky možnosti Pirátů škodil naší České republice budou prakticky úplně nulové,nad rámec čehož  jedinou věci kterou zajisté nikdo z nás nečekal a která nás velmi překvapila, byl obrovský úspěch kandidujícího subjektu VOLNÝ BLOK, který namísto očekávaného výsledku nějakých „nula celá – nula – nic“ svým ziskem 1,33 % hlasů nejenže získal VOLNÝ BLOK mnohonásobně více než se dalo čekat, ale kdyby čistě hypoteticky získali ještě o těch sedmnáct stotinek procenta hlasů více, tak vzhledem k tomu, že zisk 1,5 % znamená získání finančního nároku na vyplacení státní podpory  ve výši 100 Kč za každý jeden obdržený hlas, tak i VOLNÉMU BLOKU by byl vyplacen tento státní příspěvek za obdržené hlasy úplně stejně, jako bude vyplacen všem kandidujícím subjektům, které v těchto volbách do Poslanecké Sněmovny získali celkově minimálně dotyčného 1,5% hlasů.

Pokud jde o náš samotný Zlínský kraj, vše dopadlo přesně do poslední tečky tak, jak jsem Vám již před volbami napsal, že dopadne: napsal jsem, že koalice SPOLU získá ve Zlínském kraji čtyři poslanecké mandáty (i stalo se tak!), napsal jsem, že z těchto čtyř mandátů získaných koalicí SPOLU ve Zlínském kraji získají tři poslanecké mandáty lidovci z KDU-ČSL (i stalo se tak!), napsal jsem, že ten jediný nelidovec zvolený z kandidátní listiny koalice SPOLU za poslance ve Zlínském kraji bude ódésák (i stalo se tak!), a v neposlední řadě napsal jsem i to, že tímto jediným ódésákem zvoleným ve Zlínském kraji bude uherskohradištský starosta Stanislav Blaha (i to se stalo!).

Pokud se někteří jako hloupé malé děti diví tomu, že koalice SPOLU jako celek získala o několik tisíců hlasů více než Babišovo hnutí ANO 2011 a proto nechápou, jak mohlo Babišovo hnutí získat 72 poslaneckých mandátů, zatímco koalice SPOLU jako celek jen 71 mandátů, že prý to údajně prý „není možné“, tak tito lidé pouze jen veřejně demonstrují svou vlastní hloupost, že vůbec nepochopili volební systém v České republice na který mylně pohlížejí jako kdybychom ve volbách do Poslanecké Sněmovny Parlamentu České republiky jsme měli jeden jednotný volební obvod, kde by to bylo skutečně nemožné, nicméně ale když se de facto koná čtrnáct separátních „voleb“ konaných ve čtrnácti vzájemně úplně nezávislých volebních obvodech kdy se počty získaných hlasů na jednotlivé poslanecké mandáty přepočítávají separátně v každém jednom z oněch čtrnácti volebních obvodů ze získaného počtu hlasů v něm samotném a nikoliv že by se snad zisk mandátů vypočítával ze získaných hlasů v celé České republice. Ty, kteří to ještě stále nechápou „jak je to možné“ doporučuji, snad to bude stravitelnější příklad pro pochopení, aby příští rok když budou volby našich senátorů v 27 senátních obvodech, aby si v tom druhém kole voleb do Senátu Parlamentu České republiky kandidáty do senátů pomyselně rozdělili na základě jejich stranické politické příslušnosti a sečetli volební zisky kandidátů kandidující za tutéž politickou stranu a nakonec se i podívali na to, kolik jednotlivé politické strany získali senátorů, tak možná se stane, že třebaže kandidáti určité politické strany jako celek získají nejvíce hlasů, nemusí ještě nutně získat nejvíce senátních mandátů. Matematická pointa spočívá totiž v tom, že zatímco třebas v onom druhém kole v některém obvodu může teoreticky vítězný kandidát zvítězit třebas až o nějakých dejme tomu dvacet tisíc hlasů, tak zas v některém jiném volebním obvodu může vítězný kandidát zvítězit třebas pouze jen o jeden jediný hlas. Z právního hlediska v obou případech to znamená zisk mandátu senátora, zatímco z hlediska formálně matematického zatímco v jednom případě získal vítězný kandidát získal až o dvacet tisíc hlasů více než jeho poražený soupeř, tak v jiném případě vítězný kandidát získal pouze jen o pouhý jeden jediný hlas více hlasů nad svým poraženým soupeřem. A tedy když se tohle sečte za včech 27 volebních obvodů kde se konaly volby do Senátu Parlamentu České republiky, nemusí to pak nutně znamenat, že politická strana, která získá nejvíce zvolených senátorů že by musela jako součet ze všech 27 senátních volebních obvodů nutně získat i nejvyšší počet získaných hlasů. A tohle fakticky vzhledem k volbám do Poslanecké Sněmovny ve čtrnácti separátních volebních obvodech České republiky, byť i třebas ne v až tak vyhraněné podobě, se fakticky občas může někdy stát i ve volbách do Poslanecké Sněmovny.

Nebudu tvrdit, že ze všech zorných úhlů volby do Poslanecké Sněmovny dopadly pro mně úplně ideálně. Měl-li jsem doposud hluboko do kapes, tak po očekávaném ekonomickém posunu doprava budu na tom ovšemže ekonomicky a finančně ještě hůře než doposud, nicméně ale z hlediska pro-life a pro-family hodnot, které jsou bez ohledu na můj osobní ekonomický profit u mně na prvním místě,  však si nemyslím, že by volby dopadly špatně, právě naopak. Myslím, že nejen samotní piráti, ale obdobně i různí ti abortfašisté, pro-euthanazijní extrémisté, různí genderoví a LGBTI homofašisté politicky ostrouhali, a jejich vliv teď bude přece jen alespoň o trochu menší, a to je pro mně klíčové a rozhodující. To že si já osobně ekonomicky pohorším je za těchto okolností pro mně druhořadé, to je pouze můj osobní problém. Ale ani tohle bych neviděl moc horké. Problémy možná budou míti i jiní. Mám informaci, že například ambulantní lékaři možná že budou muset opět pohledat a oprášit, respektive zprovoznit ty staré mašinky na vydávání potvrzení o zaplacení třicetikorunového poplatku za návštěvu lékaře. A to ještě navíc nebude stačit tu mašinku opětovně pouze jen uvézt do chodu, ale moje informace je taková, že údajně prý vzhledem k časové době, která od té době uplynula a s ní spojenu inflací je údajně prý „třicet korun“ již málo, a proto další starostí ambulantních lékařů bude ty manšinky poopravit, a tedy namísto vydávání potvrzení o zaplacení někdejších třiceti korun, jelikož budou jim pacienti muset platit tentokrát již „padesátikačku“ a tedy i lékaři budou pacientům muset vydávat potvrzení o zaplacení padesáti korun za návštěvu lékaře. Ale zas tak horké to není! Vzhledem k současným jiným problémům plus k délce legislativního procesu je absolutně vyloučeno, aby k povinnosti plavit onen padesátikorunový poplatek za návštěvu u lékaře mohlo dojít přede dnem 1.7.2022. Ale nakonec dokonce ještě ani k tomu nemusí dojít. Možná budou mít jiné problémy, takže tohle vůbec ani nemusí přijít na program dne, a pak když to třebas .eventuálně i bude podáno do Poslanecké Sněmovny, tak pokud třebas hnutí ANO 2011 na sebe vezme roli oponenta z pozic ekonomické levice a jeho odpor a s ním spojené obstrukce budou velmi intenzivní, pak zejména pokud dostatečně intenzivní nebude i snaha politických stran ekonomické pravice o prosazení dané změny, tak může býti prosazena i mnohem později než 1.7.2022, anebo dokonce třebas až do skončení volebního období se nemusí nutně podařit projít všemi fázemi legislativního procesu v důsledku čehož, pokud se to do konce volebního období v roce 2025 nepodaří legislativně dotáhnout úplně do konce, nuže tak to  lidově řečeno „padne pod stůl“ stejně jako stovky jiných v různých stadiích legislativního procesu rozpracovaných návrhů zákonů.

Pro drtivou většinou lidí je na prvním místě to, kdo bude českým premiérem. Přestože uznávám, že tohle je také důležité, ba i velice důležité, navzdory tomu však, tahle otázka u mně není a nikdy ani nebyla na prvním místě. Na prvním místě je pokud možno co nejsilnější opozici proti genderové a homosexualistické LGBTI ideologii plus co nejsilnější odpor proti všem dalším neomarxistickým ideologiím. A v tomhle homogénne jednotné že všech subjektů jsou pouze jen KDU-ČSL a Piráti, byť i ve vzájemně opačném gardu, KDU-ČSL jednotně všichni „proti“, Piráti zas jednotně všichni „za“, všechny ostatní subjekty jsou pak v těchto morálně-etických otázkách více či méně rozpolceny, ba dokonce někdy je svým způsobem rozpolcen i jeden a tentýž člověk, který jako poslanec jednou hlasuje tak, a po druhé fakticky v téže či ve velice obdobně a analogické věci i navzdory svému předešlému hlasování hlasuje třebas i úplně opačně, což celou situaci často činí velice nepřehlednou a tedy i ne zcela předem předvídatelnou.

Stejně tak je to i se společností jako celkem. Před pěti lety jsem viděl jedno video, z odstupem tak velmi dlouhého času si již nepamatuji jakým jazykem tamten katolický kněz mluvil, tím méně si již tedy pamatovat, zda-li to bylo ve Francii nebo Německu, potažmo v nějaké jiné západoevropské zemi mající své problémy jednak s nenávisti dané společnosti proti křesťanství, jednak s rostoucí muslimskou migrací a z ní plynoucím postupem pozvolného procesu  faktické islamizace dané společnosti. Onen kněz řekl tento výrok: „Když jsme my jako národ odmítli Krista, tak za odměnu dostaneme za to Alláha“.
 Já bych sice ten výrok mohl nějak trochu parafrázovat s aspektem na loňskoroční eurovolby na margo toho, když četní pro-lifeři či „pro-lifeři“ /sám totiž už nevím zda-li o těchto lidech mám psát bez uvozovek anebo v uvozovkách/ odmítli volit předsedkyni Hnutí pro život Zdeňku Rybovou a namísto ní si zvolili pro-potratového fanatika Ivana Davida, ale dělat to již nebudu, stejně je to zbytečné. Nicméně ale pouze jen tento ostrý paradox uvádím na dokreslení naší absurdní situace, a proto je-li zde až takto extrémně schizofrenně rozpolcena naše společnost, tak asi bych velice křivdil poslancům, kdybych jim upíral právo váhat, tápat a kolísat, respektive kdybych se na ně pro to velice zlobil a nechápal výrok jistého politika, který velmi výstižně řekl, že „Každý národ má takovou vládu, jakou si sám zaslouží“.

Henryk Lahola

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (9 hodnocení, průměr: 2,56 z 5)


>> Podpora

Svobodný svět nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory na provoz. Pokud se Vám Svobodný svět líbí, budeme vděčni za Vaši pravidelnou pomoc. Děkujeme!

  • Číslo účtu: 2501976369 / 2010
  • BTC: 3ECjS5WDWwyjMtHU4ZJjMesEtmJ7eMz69N
  • ETH: 0x67B32F7DD7d084b83a28B59F3EBD2B6b2f837337

VYBRÁNO TENTO MĚSÍC: 1700 Kč

>> Pravidla diskuze

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

>> Jak poslat článek?

Chcete-li také přispět svým článkem, zašlete jej na e-mail: redakce (zavináč) svobodny-svet.cz. Pravidla jsou uvedena zde.

Sdílet článek:

1 Comment

  1. Zo začiatku tu vyzeralo ako velmi podarená satira, až som si precital meno autora a zistil, ze kazde slovo bolo myslene vazne. Rešpekt. To tiez nedokaze kazdy takto pisat.

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*