Znamení odporu




Sdílet článek:

Už přes sedmdesát krutých let zápasí židovský stát o své přežití. Jediný, jenž vznikl se souhlasem světa (OSN), a jediný, jehož existence je čím dál víc zpochybňována. Je také pod tlakem Západu, aby uzavřel kompromis s nepřáteli, kteří pragmatismus neuznávají a usilují o jeho zničení.

Přežil pět válek s agresivními sousedy, tisíce raket Hizballáhu a Hamásu i lidské sebevražedné útočníky, přesto poskytuje elektřinu, vodu a nemocnice svým nepřátelům. Každá vojenská akce Izraele, tak jako dnešní obrana hranice proti sebevražednému davu z Gazy, je vykládána jako nepřiměřená odveta nebo přímo agrese, ba dokonce i obranná zeď před útočníky je mnohými považována za zločin apartheidu. Je jen otázkou času, prohlásil Hassan Nasralláh, vůdce Hizballáhu, kdy napadneme Izrael z Libanonu i Gazy. Obě militantní hnutí jsou financována, vyzbrojena a zfanatizována íránskou ideologií totální války proti Izraeli.

A přestože se válečná mračna hrozivě stahují, svět mlčí, protesty proti ajatoláhům a sebevražedné politice Hamásu se nekonají. Zdá se, jako by Západ upíral Izraeli právo na obranu, neboť ohrožuje světový mír.

Takovou realpolitiku, kdy zavražděný je vinen, znají Češi dobře z roku 1938. Jak ale vysvětlit, že tolik západních vzdělanců naslouchá arabské propagandě a má pocit, že Izrael vznikl omylem?

Vždyť sama Liga národů (1922) jednomyslně uznala nárok židovské diaspory na svou prastarou domovinu a pověřila Británii, aby rozdělila mandátní území (tehdy poměrně neosídlené) na dvě části a umožnila vznik Izraele.

Britové vytvořili ze dvou třetin Jordánsko – vlastně palestinský stát, ale ten židovský kvůli odporu Arabů ne. Když vznikl a sousedi jej zničit nedokázali, nárok Jordánska na zbytek Palestiny neuznali a místo aby uprchlíky absorbovali, internovali je do táborů jako načasovanou demografickou bombu. Tak povstal v lágrech nešťastný palestinský národ. Představme si, kdyby Německo po válce soustředilo šest miliónů svých vyhnanců do táborů a na hranicích Polska a Česka by dnes čekalo osmnáct miliónů na návrat.

Arabské odmítnutí kompromisu zničilo existenci miliónů Palestinců. V roce 1948 jich bylo internováno zhruba 600 000, dnes je v lágrech převážně jejich dětí a vnuků na pět miliónů.

S nenávistí dialog vést nelze, ale proč Evropané démonizují Izrael?

Po bleskovém šestidenním vítězství Izraele (1967) západní levice náhle prozřela, že tento stát není modelem socialismu a nepřímo porazil jejich starou modlu – Sovětský svaz.

Komunistické státy zrušily s Izraelem diplomatické styky – první pokus o delegitimizaci a neomarxisté začali považovat národní demokratický Izrael za retrográdní omyl (proti vývoji historie), za odnož amerického imperialismu a utlačovatele Arabů, čili světového proletariátu, přestože ti mají v Izraeli občanská práva.

A tak se Židé, nejen Izrael, stali největšími nepřáteli humanitní akademie a antiizraelská rétorika špatně zastíraným antisemitismem. Levicový liberalismus považuje národní stát za zlo a překážku pokroku k zářným zítřkům sjednoceného lidstva.

A Izrael? Kupodivu se mu daří ekonomicky i v obležení, ačkoli vydává ohromné částky na obranu. Zúrodnil polopouště, vybudoval moderní infrastrukturu, dobývá pitnou vodu z moře (72 %) a zvláště v IT technologii patří mezi šampióny. Integroval milión přistěhovalců z Ruska a přicházejí noví, zatímco Palestinci emigrují. Fanatici z Hizballáhu a Hamásu jim totiž nedávají naději ani na stát, ani na prosperitu a děsí je vidinou diktatury ajatoláhů.

A Židé? Ztratili západní levici, získávají však křesťany. Prastarý spor příbuzných náboženství zanikl. Katolická církev i evangelíci se s nadšením hlásí k biblickým kořenům své víry.

Obnovit židovský stát, jazyk a kulturu po tisícileté perzekuci a uhájit jej proti přesile diktátorů a Stalinově totalitní velmoci je zázrak.

Dnes zápasí proti nelítostným přívržencům šíitské teokracie. V Libanonu a Sýrii míří na Izrael na deset tisíc íránských raket. Islámští fanatici stejně jako Židy nenávidí i Západ, totožný je osud Evropy a Izraele. A měli bychom vědět, že ten nepatrný starověký národ (dvě desetiny jednoho procenta lidstva), výjimečný nejen svými zástupy vědců, inženýrů a umělců, ale i vírou, že dějiny mají vznešený účel a lidstvo osud, bojuje i za nás.

L’ Chajim, Israel!

 

Alexander Tomský

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (4 hodnocení, průměr: 5,00 z 5)


>> Podpora

Svobodný svět nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory na provoz. Pokud se Vám Svobodný svět líbí, budeme vděčni za Vaši pravidelnou pomoc. Děkujeme!

  • Číslo účtu: 2501976369 / 2010
  • BTC: 3ECjS5WDWwyjMtHU4ZJjMesEtmJ7eMz69N
  • ETH: 0x67B32F7DD7d084b83a28B59F3EBD2B6b2f837337

VYBRÁNO TENTO MĚSÍC: 2 000 Kč

>> Pravidla diskuze

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

>> Jak poslat článek?

Chcete-li také přispět svým článkem, zašlete jej na e-mail: redakce (zavináč) svobodny-svet.cz. Pravidla jsou uvedena zde.

Sdílet článek:

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*