Douglas Murray o demontáži civilizace na univerzitách




Teoretické úsilí demontovat civilizaci se do značné míry v médiích, ale nikde nezapustilo tak hluboké kořeny a nerozběhlo se s takovou rychlostí jako v metastázujících výhoncích sociálních věd. Mnohé univerzity nabízejí kursy v pochybných „ženských studiích“, „černošských studiích“, „queerských studiích“ nebo jiné, jež mají s odkazem na stejné nepostradatelné myslitele společný cíl – podlomit veškeré dosavadní filosofické a morální jistoty a nakonec je zlikvidovat, včetně tradičního chápání biologie. A tak se názor, že existují dvě pohlaví, změnil na představu dvou genderových stereotypů.

 

Z toho vznikla v univerzitním prostředí oblíbená koncepce, že neexistuje přirozený mužský a ženský rod, ale že jde jen o pouhý „sociální konstrukt“. Velmi oblíbená se stala kniha Judith Butlerové z Kalifornské univerzity v Berkeley Gender Trouble: Feminism and the Subversion of Identity (Potíže s genderem: feminismus a rozvrat identity, 1990). Autorka v ní prohlašuje, že se feminismus zásadně zmýlil, neboť považoval kategorie muže a ženy za přirozené. Ve skutečnosti představuje pohlaví pouhou společenskou roli, již „kultura předpokládá“ a vlastně vynucuje. A proto gender není nic víc než „trvale prosazované veřejné představení“, a nikoli výsledek nějaké dané „předchozí skutečnosti“. Stejné hledisko prosazují – s odkazem na tytéž myslitele – i černošská studia. Tak jako gender i rasa je pouhým kulturním konstruktem, jaký stále dokola omílá společenské divadlo.

Sotva se podařilo sexuální podstatu mužské a ženské role podlomit, počalo se budovat nově a ke slovu se přihlásily základní teze sociální spravedlnosti a intersekcionality. Vyčištěný prostor vyplnily svou vlastní ideologií. V roce 1988 „vědkyně v oboru ženských studií“ z Wellesley College ve Spojených státech Peggy McIntoshová publikovala esej White Privilege: Unpacking the Invisible Knapsack (Výsada bělochů: jak vybalit neviditelný ruksak), v podstatě několikastránkový seznam padesáti požadavků, jež mají prokázat „každodenní výhody bílých nad barevnými“. Je poněkud bizarní žádat něco takového jako „Mít možnost se po většinu dne vyskytovat ve společnosti lidí mé rasy“ nebo „Moci chodit sama na nákup, kdy se mi zachce, a bez obav, že mě bude někdo sledovat nebo obtěžovat“. Mnohá z jejích přání po více než třiceti letech zastarala nebo působí komicky, většina se ale vůbec netýká pouze bělochů a žádné, jak se McIntoshová domnívá, se nevztahuje k údajnému systémovému útlaku. Nicméně to celé sepsala srozumitelně a víme, co požaduje – lidé by si měli uvědomit své nezasloužené výsady a výhody, protože vyplývají z mocenské struktury společnosti. Převratný je její názor, že veškeré rasové a sexuálně odlišné skupiny trpí pod útlakem, který je všechny společně „uzavírá“ (interlocking) a spojuje do jedné komunity. Nutno namítnout, že společnou mají jen frontu humanitních fakult v nepochopitelném oboru lidských křivd.

Z pohledu McIntoshové a jí podobných, jako je Kimberlé Crenshawová, se podstata a rysy tohoto „uzavíracího“ útisku ještě musí důkladně vypracovat. Zvláštní, ta jejich představa, že se ještě objeví něco úžasného, ale jak už to u utopistů bývá, jejich plán nové společnosti cestovní mapu do budoucnosti nemá. Nicméně nás bělochy McIntoshová vyzývá, abychom „denně zvyšovali své morální povědomí“ o společenských výsadách a „využili své náhodně přidělené moci k zásadní rekonstrukci mocenského systému“. Zdá se, že politickou a společenskou moc nekritizuje, hodlá ji pouze rozdělit podle jiných měřítek. Veškeré tohle uvažování je natolik mlhavé a nedefinovatelné, že by se v každé normální době nedostalo ani za obvodové zdi wellesleyské ženské univerzity, a také dost dlouho nedokázalo prolomit hradby akademie. Když se ale Výsada bělochů dožila našich zmatených časů a oné podivné touhy všechno nově vysvětlit, pak – navzdory své naivní prostotě – takové volání po zpytování svědomí a rozdělení společenského vlivu padlo na úrodnou půdu.

Douglas Murray je rodák z Londýna, známá postava britské intelektuální scény. Vystudoval anglistiku v Oxfordu. Je autorem jedné divadelní hry (o švédském diplomatu Raoulu Wallenbergovi) a šesti knih. Podivná smrt Evropy (o masové imigraci)  vyšla česky v roce 2018, Šílenství davů (odkud je tato ukázka) vychází v těchto dnech v nakladatelství Leda. Murray je otevřený homosexuál, označuje se za neokonzervativce a křesťanského ateistu.

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (8 hodnocení, průměr: 5,00 z 5)


>> Podpora

Svobodný svět nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory na provoz. Pokud se Vám Svobodný svět líbí, budeme vděčni za Vaši pravidelnou pomoc. Děkujeme!

  • Číslo účtu: 2501976369 / 2010
  • BTC: 3ECjS5WDWwyjMtHU4ZJjMesEtmJ7eMz69N
  • ETH: 0x67B32F7DD7d084b83a28B59F3EBD2B6b2f837337

VYBRÁNO TENTO MĚSÍC: 2 500 Kč

>> Pravidla diskuze

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

>> Jak poslat článek?

Chcete-li také přispět svým článkem, zašlete jej na e-mail: redakce (zavináč) svobodny-svet.cz. Pravidla jsou uvedena zde.

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*