Norská cena elektřiny 4,70 Kč je pro tamní vládu neúnosná, pro českou je normální




Sdílet článek:
Mnohé země řeší otázku pomoci občanům a podnikům s neúnosně vysokými cenami energie. Vláda bohatého Norska považuje zvýšenou cenu elektřiny za nepřijatelnou a občanům ji dotuje, v ČR řešení chybí. Polsko ukazuje zásadnější cestu.

V minulých dnech se objevily zprávy, že vláda Norského království hodlá dotovat domácnostem ceny elektřiny. Dlužno připomenout, že pět milionů obyvatel Norska, které není členem EU, patří k nejbohatším lidem na celém světě. Je to také proto, že norský stát těžící bohaté zásoby ropy a zemního plynu (v plynu je 3. největší vývozce na světě) financuje z těchto zisků rozsáhlé programy rozvoje společnosti včetně pohodlného zajištění na stáří. Vybrané daně mj. financují velkorysý sociální a zdravotní program a občané daně platí, protože jsou spokojeni, jak štíhlý a efektivní stát jejich peníze spravuje. Není divu, že Norsko se pravidelně umísťuje na prvních příčkách žebříčků, kde se ve světě nejlépe žije.

Norsko, které si vyrábí 98 % potřebné elektřiny z vodních zdrojů, dodává normálně elektřinu domácnostem v přepočtu za 1,75 Kč/kWh. Ovšem kvůli energetickým trhům zblázněným mj. růstem emisních povolenek zdražila cena elektřiny v přepočtu na 4,70 Kč za kWh. To je pro Nory a jejich vládu neúnosné. Kabinet v Oslo tedy svým občanům zaplatí polovinu celkové faktury z ceny vyšší než za běžný tarif 1,75 Kč/kWh a jediným limitem je měsíční spotřeba 5000 kWh. V balíčku pomoci za 20 miliard v přepočtu z norských korun na českou měnu je také pomoc na zvýšené náklady za bydlení a podpora studentům.

Norové mají v průměru čistý měsíční plat (po zaplacení velmi vysokých daní) kolem 80.000 Kč. Tomu také odpovídají vyšší náklady na bydlení i jídlo; za lahev vína z obchodu dáte bezmála v přepočtu 400 korun, za 0,5 lahev piva kolem 80 Kč, nájem třípokojové bytu v centru většího města přijde v průměru přes 40.000 Kč měsíčně, hypotéka na 20 let je úročena 2,8 %, VW Golf 1,4 přijde na 900.000 Kč.

Nicméně stabilní, bezpečná a cenově dostupná elektřina je základ celkové prosperity Norů, kteří tímto čistým zdrojem nejen svítí a vaří, ale v drtivé většině také topí. Průměrná spotřeba elektřiny na 1 obyvatele Norska činí bezmála 25.000 kWh ročně (přes trojnásobek dosavadní české spotřeby s 8000 kWh ročně) a je po Islandu nejvyšší na světě. Jak je zřejmé, norská vláda nechce připustit, aby na tuto základní výhodu ekonomiky a společnosti dopadla ruka zcela rozhozeného evropského trhu s energií. Norové jsou teď mistry světa v používání bohatě dotovaných elektromobilů a přes polovinu prodejů nových aut tvoří právě čistě elektrické vozy. Také jejich elektrické nabíjení teď bude dotováno.

Dlužno poznamenat, že s vysokými cenami energie pomáhají svým občanům mnohé země EU, Francie, Itálie, Španělsko, Řecko, Rumunsko, Maďarsko, v minulých dnech se obrátila s podobnou výzvou na vládu v Berlíně spolková organizace ochrany spotřebitelů.

Jak známo, vláda Andreje Babiše se také v říjnu rozhodla českým občanům pomoci. Na listopad a prosinec všem z cen odpustí 21 % DPH z ceny elektřiny. Ostatní ještě více chudí mají žádat o podporu na úřadech práce. Českým podnikům narostly po energetické krizi ceny elektřiny a plynu několikanásobně a podle odhadů vlády ČR budou energetickou chudobou zasaženy dva miliony obyvatel republiky, ekonom Lukáš Kovanda odhadl tento počet na dvojnásobek. Jak v listopadové diskusi v Senátu o naplnění cílů dekarbonizačního programu Fit for 55 uvedl náměstek ministra průmyslu a obchodu René Neděla, EU chce na příštích sedm let v boji proti energetické chudobě přispět České republice částkou 1,7 miliardy eur. Rozpočítáno na 2 miliony chudých Čechů je to 10 eur měsíčně. Zato si srovnávaný norský občan v supermarketu koupí 3 piva. A je v klidu, protože ví, že ho vláda jeho země v zásadní otázce energetické bezpečnosti ve štychu nenechá.

V Otázkách Václava Moravce 12. 12 končící šéf MPO Karel Havlíček řekl, že počátkem roku 2022 očekává růst ceny elektřiny o dalších 50 % a u plynu „ještě o více“. To samozřejmě bude navýšeno už i o dosud odpouštěných 21 % DPH, takže šok pro spotřebitele bude ještě větší.

Premiér v demisi Andrej Babiš a jeho „univerzální voják“ ve vládě Havlíček nyní kritizují Green Deal a systém spekulativních emisních povolenek a připravují se tak na svou opoziční ofenzívu a pozici rozhodného zastánce zájmů občanů „proti zlé EU“. Je to naprosto chladný a cynický politický kalkul. Po celá minulá léta všechny prvky této Zelené dohody a aplikace systému emisních povolenek Babišova vláda v Bruselu bez námitek svými podpisy schvalovala a prostředí této politiky pomáhala formovat. Nepochybně proto Andrej Babiš na nadcházející Radě EU asi podpoří ostrý postoj vlády Polska, která je odhodlána ze systému emisních povolenek EU vystoupit, nebude-li zásadně revidován.

Nyní se nastupující vláda designovaného premiéra Petra Fialy tváří v tvář drsným ekonomickým a sociálním dopadům v podobě prudkého růstu cen energie a všech komodit, produktů a služeb (viz inflace odhadovaná na 1/2022 až na 8 %) bude muset proti dosavadnímu oficiálnímu „prozelenému“ kursu předchozí české vlády v Bruselu vymezit. Tohoto Černého Petra odmítnutí či revize řady dekarbonizačních programů EU odcházející vláda se škodolibou radostí přenechá nastupující vládní koalici. Aniž se Fialův vládní tým složený z pravicových konzervativců až po progresivistické zelené Piráty dosud mohl sednout do křesel na jednotlivých resortech a skutečně týmově postupovat, už zcela zřetelně budoucí kabinet vstoupil na politické minové pole, jehož mapu Andrej Babiš s radostí zahodil. A v médiích se začíná psát o „Fialově drahotě“, aniž designovaný premiér vešel do Strakovky.

Přes peněženky spotřebitelů a jejich zděšení a hněv nad cenami energie, znehodnocení úspor, platů a důchodů inflací nejvyšší za více než 20 let se totiž již nyní hraje o vítěze voleb příštích. Akceschopnost nové vlády už předem zmrazuje biliónová sekera ve státních financích, kterou zasekl Babiš a jeho tým nejen ve dvou covidových letech minulých, ale naprogramoval i pro roky další.

Miloš Zeman kdysi ve funkci premiéra za ČSSD nazval v 90. letech svůj kabinet „vládou sebevrahů“. Ale asi nad tímto názvem copyright nemá a mohl by se opět aplikovat. Vláda Petra Fialy, jejíž jakoukoli chybu bude pozorně sledovat většina oprávněných českých voličů, kteří tuto koalici nevolili (vedle hlasů pro opoziční ANO a pro SPD přes milion hlasů propadl, protože se jejich strany do Sněmovny kvůli 5% klausuli nedostaly), se opravdu nemá moc na co těšit.

 

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (8 votes, average: 4,50 out of 5)
Loading...

>> Podpora

Svobodný svět nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory na provoz. Pokud se Vám Svobodný svět líbí, budeme vděčni za Vaši pravidelnou pomoc. Děkujeme!

Číslo účtu: 4221012329 / 0800

 

>> Pravidla diskuze

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

>> Jak poslat článek?

Chcete-li také přispět svým článkem, zašlete jej na e-mail: redakce (zavináč) svobodny-svet.cz. Pravidla jsou uvedena zde.

Sdílet článek:

3 Comments

  1. Nejhorší ovšem je, když vláda začne „pomáhat“. Bohatě by stačilo, kdyby zrušila předchozí nařízení, dotace, regulace a přestala škodit. To je ovšem marné přání. Budování socialismu si žádá oběti.

    • Nařízení, dotace, regulace a dodal bych ještě: výjimky, vyjímečné stavy – to vše je práce kormidelníků kapitalizmu. Že by mysleli socialisticky?

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*