MARCUS
Vlkův úvod:
Seděl jsem a lámal si hlavu co napsat k zítřejší stávce. Která se odehraje především, a já dodávám KONEČNĚ, na českých školách. O tom více v paralelním textu. Ale než jsem je začal datlovat, přišel mi mail. Od nicku Marcus. Popisující, proč že ta stávka ve školách bude. Tedy také bude.
Je to zajímavé čtení, zejména pro nás, co do zákulisí školství postrádáme bližší vhled.
Když to shrnu, jde o jednu a tu samou písničku:
Na kvalitní vzdělání našich dětí a vnuků peníze NEJSOU. Abychom je přece nezadlužovali!!! Už v tomhle je hluboká logika, že její dno nedohlédnete ani hvězdářským dalekohledem! Nicméně na Financování Ukrajiny transfery peněz a zbraní ano. A vedle toho přece musíme, opravdu musíme nakupovat za neuvěřitelné stovky miliard korun tančíky, dělíčka, letadýlka, raketky, flintičky a kdo ví co všechno! Přirozeně na dluh. Tam ty děti a vnuky, které nechceme vzdělávat kvůli chybějícím prostředkům klidně zadlužíme!
Ale proč by přidával další písmena. Marcus vám to naservíruje na stříbrném podnosu a horké:
Ahoj vlku,
rád bych ti dal podnět týkající se některých událostí, které se právě dějí v českém školství. Jsem učitel na střední škole s dvacetiletou praxí. A mohu zodpovědně říct, že to, co se teď děje a chystá, jsem snad ještě nezažil. A co mě nejvíce rozčiluje, je ta všudypřítomná dezinformační kampaň, která se kolem toho vede. Viz článek na seznamu (https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-130-procent-nestaci-skryty-duvod-ucitelske-stavky-240035).
Po dlouhém váhání jsem se i já rozhodl zapojit do stávky, která je plánována na 27. 11. Osobně mám za to, že stávky a demonstrace nic moc zásadního nezmění a jsou jen zdrojem nenávistných výlevů představitelů moci a jejich proti protestující populaci. Ovšem nyní byla i pro mě překročena míra únosnosti. V médiích i v mnohých internetových diskusích (samozřejmě hodnotově moderovaných) se v posledních dnech snáší nenávist a zášť proti učitelům a veřejnost je mylně informována o „pravých důvodech“ naší stávky. Jde údajně další nenažranost učitelského stavu, který stále touží po vyšších a vyšších platech. Takže bych rád uvedl některé dezinformace na pravou míru.
V minulosti vysílaly vlády ČR i Česká školní inspekce jasné instrukce, že je třeba zefektivnit a modernizovat výuku na našich školách. Všechny tyto plány vychází z vládního dokumentu Strategie 2030, kterým se už několik volební období české vlády i Česká školní inspekce zaklínají. V této souvislosti došlo od roku 2019 ke změně financování základních a středních škol tak, že finance škola nově dostává nikoliv na žáka, ale na počet odučených hodin. Ty byly stanoveny pro každou školu a studijní obor koeficientem PHmax, který se odvíjí od učební náročnosti oboru, naplněnosti tříd dané školy a řady dalších parametrů. Tento koeficient stanovuje, kolik hodin může každá škola odučit a tedy na kolik dostane finančních prostředků. Zda toto penzum hodin využije, nebo nikoliv, je zcela na řediteli školy. Tato volnost měla umožnit jistou organizační volnost v plánování a zavádění inovativních metod ve výuce. Jednalo se například o volitelné semináře, půlené hodiny, tandemovou výuku, kombinované předměty, hodiny navíc pro nadané nebo naopak zaostávající žáky a další prvky, které mají vest ke zkvalitnění výuky a zlepšení vzdělanostní úrovně, která bohužel stále klesá. Tedy rozhodně nejde o nějaké asistenty a podobné věci, kterými je kritiky těchto změn často argumentováno.
Mnohé ze škol se rozhodly být spíše konzervativní, žádné moderní metody a další inovativní prvky ve výuce nezavádět. Ty jsou na tom nyní vlastně nejlépe. Naopak jiné školy chtěly začít s modernizací výuky, navýšily si počet hodin (v rámci koeficientu PHmax) buď s určitou rezervou, nebo šly tzv. až na strop. Díky tomu nabraly nové pedagogy, rozdělily například některé hodiny matematiky, nebo češtiny pro více a méně nadané žáky. Zavedly například nový integrovaný předmět, nebo se rozhodly zapojit do některých hodin tandemovou výuku. Věř, že všechny tyto změny stály učitele, kteří se to tohoto procesu na škole zapojili, obrovské množství úsilí, energie a času vysoce nad rámec jejich pracovní doby a zákonných povinností. Ale všichni do toho šli s přesvědčením, že je to dobré pro žáky, že všechna ta snaha a úsilí mají nějaký smysl a začali věřit, že se s českým školstvím konečně něco pozitivního děje.
A co se vlastně chystá nyní? Ministerstvo zjistilo – světe div se, že tento plán zvýšil finanční náročnost českého školství. Že stoupl počet odučených hodin, že se zvýšil počet učitelů v systému. Takže se teď po čtyřech letech rozhodlo, že celou inovační vlnu přiškrtí. Podle plánu by se nově měla hodnota PHmax pro základní školy snížit o 5 % a pro střední školy dokonce o 15 %! Těch 15 % pro střední školy jde vyloženě a zejména proti gymnáziím, které patří mezi nejnaplněnější střední školy, které proto právě nejčastěji zaváděly například dělení hodin. Pravda, nevypadá to nijak zásadně. Ale těch 5 – 15 % hodin, které se nyní budou patrně škrtat, jsou většinou právě přesně ty, které byly navýšeny a určeny pro výše popsané inovativní a modernizační změny ve výuce. Což v překladu znamená, že ředitel, který se rozhodl tyto výzvy v minulosti ignorovat, nenabíral nové učitele, nepůlil hodiny, nezaváděl nové předměty, má teď klidné spaní. Naopak ředitel, který tyto inovace zavedl, má velký problém. Bude muset nově nabrané učitele propouštět a všechny nebo většinu nových předmětů, hodin a metod zase rušit nebo přinejmenším redukovat.
Tady nejde o to, že učitelé chtějí více peněz na platy. Tady jde o frustraci a deziluzi těch, kteří věnovali nemalé úsilí ke zlepšení kvality výuky. Tento krok je tak silně nekoncepční a neguje to, co se v našem školství za poslední roky začalo měnit, že vyhání do stávky i učitele, kteří by za normálních okolností nikdy protestovat nešli. Nota bene, když se dočtou tak do nebe volající a provokativní nesmysl, jaký je uveden v článku na novinkách výše. A to už vůbec neřeším další nekoncepčnost, jako je redukce nepedagogických pracovníků (uklízeček, kuchařek, hospodářek a podobně). Podle pana ministra se takto budou škrtat jen volná a neobsazená místa, což je další při nejmenším nepřesnost. Většina škol má sice na úseku technicko-hospodářském nějaký ten úvazek papírově volný. Nicméně jej rozpouští mezi pracovníky, které by jinak zaměstnat nemohla nebo neměl z čeho platit. Jde například o správce sítě, hospodářku a další profese. Zodpovědně lze říci, že na většině školy reálně žádná volná a neobsazená místa nejsou. Takže jejich škrtnutím bude ředitel nucen tyto činnosti delegovat na stávající zaměstnance (bezplatně). Celý problém s nepedagogickými pracovníky je samozřejmě mnohem komplikovanější a nechci se jím podrobněji zabývat, neboť jako řadový učitel do této problematiky tolik nevidím. Chtěl jsem jen shrnout problém z pohledu sebe – učitele.
Buďte první kdo přidá komentář