Poučení z kovidového vývoje




Sdílet článek:

17. května máme takové pěkné výročí – skončil první nouzový stav v souvislosti s kovidem. Obvykle bývá zvykem trochu bilancovat, a proto poučme se z kovidového vývoje. Jestli rok s pandemií bezpochyby něco ukázal, pak naprostou neschopnost státu cokoliv vyřešit ve prospěch občanů.

Dobré zprávy na začátek

Začnu optimistickým poučením. To, že od státu a jeho úředníků nelze čekat nic dobrého, se dá krásně ukázat na nošení respirátoru venku. Se začátkem jara se ukázaly první vlaštovky a mezi náhubkáři sem tam probleskoval nezakrytý obličej. Postupně, navzdory zákazům, lidé venku odložili roušky nebo respirátory a vládní zákaz prostě ignorovali. Vláda to nejdřív zkusila vyhrožováním pokutami, policie se snažila vládě vyhovět, ale to hromadné odmítnutí bylo příliš zřetelné. Bylo zřejmé, že ani fízlům se nechce jít sami proti spoustě lidí, proto se raději začali dívat jinam. Předstírali systému, že vše mají pod kontrolou, ale všichni věděli, že je to iluze. Rouškomrdi mohli zešílet touhou někoho prásknout a najednou to moc nešlo. Co se lidem nedodržující toto naprosto zjevně idiotské nařízení stalo? Ano správně, nic. Nákaza klesala dál v souladu s obvyklým cyklem jaro dolů, podzim nahoru, jak už to u respiračních chorob bývá. Vyplývá z toho poučení, že když se vládní zákazy jednoduše ignorují, nezmůže vláda vůbec nic. Platí pravidlo, že vláda může jen to, co jí dovolíme.

Děláme to nelegálně a co jako má být?

Navzdory výše zmíněnému ale většina lidí vnímá jako bernou minci vládní mičurinství ohledně práva a taky celkem v klidu tolerují pronásledování odpůrců vládních nařízení včetně fyzického násilí páchaného fízly. Stačí připomenout naprosto otřesný případ z Uherského Hradiště. Dokonce i mírné a poslušné soudy několikrát ukázaly, že vláda překračuje právo a počíná si nezákonně. Když už i jinak zdrženlivé centrální úřady, jako je třeba Úřad na ochranu osobních dat, dá stanovisko, že vládní nařízení je nezákonné, tak míra překračování zákonů už musí být naprosto neúnosná. Dokonce i rouškofilní magazín seznam přinesl článek, že se úředníci na ministerstvech zpěčují dělat, co se po nich v této věci chce. Odpůrci covidového třeštění jsou propouštěni z práce, je jim zakazováno se vyjadřovat. Z mnoha ukázkových příkladů mohu uvést případ doktora Pirka. Samozřejmě důvody jsou oficiálně jiné, ale my víme své.

Dalším příkladem flagrantní ignorace práva bylo vyhlášení nouzového stavu za pomoci hejtmanů. Ale naprostou legendou se stala Jeho Veleslizskost soudruh Kůže, který otevřeně řekl, že jeho nařízení je protiprávní. No a co? Prostě budete poslouchat, holoto! Nicméně metu absolutní ignorace práva také atakuje ministr et ministr Havlíček, Bůh žehnej jeho dobré duši. Ty jeho výblitky si přečtěte, stojí to za to jako ilustrace myšlení partajního naboba. Nejzajímavější myšlenku budu citovat:

Vše je proveditelné, akorát musíme chtít. A pokud budeme stále hledat důvody, proč to neudělat, a nabádat ostatní, že to vlastně není nezbytně nutné, možná tím získáme něco ve smyslu určitého ulehčení, ale ve finále tím trestáme sami sebe.“

Moudrá slova. Neposloucháte vládu, která porušuje zákony, a tím trestáte sami sebe. Přemýšlím, zda to není přelomový názor génia právní vědy na nový výklad občanských práv? Drahý soudruhu ministře, víte, my máme nějaká práva a nelíbí se nám, když nám je někdo násilím bere. Vůbec se nám také nelíbí vaše plány na vybudování vězení z celého státu, kde bude každý sobě drábem. Havlíček a jemu podobní mají úplně u prdele svobodu člověka a občany považují za obtížný hmyz, kterému je občas nutno podkuřovat, aby mohl sedět ve své luxusní kanceláři z jejich peněz. Víte, soudruhu ministře, asi bych se raději vytrestal, než si nechat pomáhat od lidí jako jste vy.

Jaké poučení z toho plyne? Lidé obecně si nejsou vědomi svých práv, neumí je využívat. Dokonce, i když jsou výkonné složky vlády proti nařízením, tak se ty nesmysly valí dál. Žádná oficiální instituce není vládu schopna zastavit v jejím protiprávním jednání a konání, stejně jako za bolševika. Síla klanů využívající nouzový stav ke svému obohacení je tak velká, že funkci státu dokáže totálně paralyzovat. Díky tomu se ukazuje, že české právo funguje jako ve starém vtipu, kde se občan ptá, zda má právo na… Ale jistěže máte právo. Opravdu mám právo na …? Ano, máte právo, jsme svobodná společnost. Asi si nerozumíme, chtěl jsem se zeptat, zda můžu… Á pozor, to nemůžete!

Jsem očkovaný, heč!

Co se ale Svědkům covidovým podařilo prakticky dokonale, je přesvědčení prostého lidu, že očkování vyřeší vše. Sice se objevují zvláštní zprávy, že v zemi s jednou z nejvyšších proočkovaností řádí další vlna covidu, ale koho to zajímá? Kde jen soudruzi udělali chybu? Podařilo se zpropagovat očkování jako poziční zboží, tj. něco, co je opravdu vysoce prestižní mít. Být očkovaný je něco jako jezdit v luxusním mercedesu. Viděl jsem na vlastní oči, jak lidé byli schopni se prakticky ušlapat, aby se dostali k zázraku očkování. Můj známý mi prakticky se slzou v oku oznámil, že je konečně očkovaný. Konečně je spasen! Bez ironie, opravdu to tak myslel. Mohu o něm říct, že to není žádný hlupák. O to víc mne to překvapilo, jak je nadšen danajským darem vlády. Možná jsem konečně pochopil, proč na konci obléhání města Tróje si sami obležení vtáhli za hradby koně akorát tak velkého, aby se do něj vlezla spousta řeckých vojáků a ani je nenapadlo se podívat, co je uvnitř toho koníka. Stejně jako Trojané mají lidé pocit, že očkováním pro ně restrikce a nebezpečí přestávají platit, a proto odložili opatrnost. Když se pokoušíte poukázat na to, že po očkování je tu vlna podezřelých úmrtí, či na umírání po vakcinaci v ústavech, prostě to ignorují, neboť se nehodí do jejich obrazu světa a nadcházející spásy. Jen mávnou rukou, že to je pár lidí z miliónu. Zarážející je, že když se tento postup aplikuje na covidové třeštění, tak je to bráno jako jasná ukázka sobecké domýšlivosti. Dvojí metr běžně uplatňovaný médii už pronikl hluboko do myšlení prostého občana. Hodně lidí podlehlo iluzi, že když násilníkovi vyhoví a udělají, co chce, že tím to končí. Ale nic není vzdálenější pravdě. Troufnu si přidat jednu dezinformaci ze své vlastní dílny a napíšu, že na podzim budou soudruzi zase sténat, jak rozvolnění byla chyba a pak po volbách to rozjedou naplno a ještě lépe.

JIPky už nejsou plné. Jak to?

Všimli jste si toho, jak z médií beze slova vysvětlení zmizel narativ na téma, jak jsou plné jednotky intenzivní péče? Najednou už neslyšíte zodpovědné soudruhy maskované za lékaře, jak nabádají, aby nařízení vlády byla dodržována. Co to? Jak to, že čísla klesají? Že by se lidé konečně zamilovali do opatření a začali vše dodržovat? Důvod je překvapivě o dost jednodušší. Od Velikonoc už není příplatek za covidové pacienty. Žádné krásné stovky procent navíc. Takže nikdo už nemá zájem plnit JIP covidovými pacienty a tak se tato oddělení naplnila obvyklou skládankou pacientů. Jsou sice stále plné, ale to už nikoho netrápí. Pokud si myslíte, že nemocnice snadno odolají pokušení a férově léčí pacienty podle potřeby, tak byste se měli zeptat, kde soudruh Kůže našetřil na ty svoje nemovitosti. Proč už nejsou dávána nemocnicím procenta navíc? Protože to systém financující zdravotnictví už není schopen unést. Je logické, že když v systému s omezeným rozpočtem vyplýtváte na léčení jedné nemoci ohromující množství prostředků, tak nezbyde na léčení jiných neduhů. Pro ilustraci, kolik peněz zmizelo, jedná se o osm kompletně vybavených nemocnic na úrovni fakultních nebo chcete-li je to cca 21 000 nových Fábií. Takže až budete čekat na nějakou operaci třikrát tak dlouho, vzpomeňte si na to, jak jste zodpovědně chránili cizí zdraví. Nebo až budete platit za nákup, všimněte si, kolik věcí značně podražilo a poděkujte svým zachráncům.

S tím nenošením roušky jsi akorát trapnej

Velmi často se v argumentaci covidových fanatiků objevuje motiv toho, že přece není žádný problém dát si na chvilku roušku, však to nic není, o co jde? Nebolí to a může to jenom a jenom pomoci. Pominu-li stupidnost argumentace, že mi nějak může pomoci přiotrávit se dušením, jedná se především o symbol. Náhubek na obličeji znamená, že souhlasíte s tím, aby děti byly vězněny, aby lidé byli zavírání náhodně na základě pochybných testů jen po telefonátu do samovazby nazývané karanténa, aby části společnosti byly izolovány. Je divné, že kovidoví fanatici považují za ochranu odepření sociálního kontaktu starým lidem, pro něž je právě tento kontakt často smyslem života. Dřív se tomu říkalo trest odnětí svobody, dnes se to nazývá ochrana. Nošením náhubku se tak dává vládě souhlas s tyranií, demonstruje se poslušnost a oddanost. Odložení roušky vyžaduje velkou osobní odvahu zvlášť ve vnitřních prostorách. Pak je nutné být připraven čelit davu fanatiků, či být nachystán na to, že služba nebo prodej zboží vám bude odmítnut. Když na pořad přijde otázka prokázání se testem, pak je legitimní se ptát, kde mají smlouvu o ochraně osobních dat, či zda jsou připraveni čelit desetimiliónové pokutě za porušení povinnosti při správě zmíněných dat. Prodejci pak jen v úžasu otvírají ústa, že něco takového je možné a vůbec existuje. Nakonec se stejně dozvíte, že jste trapnej, protože nenosíte roušku a tím akorát děláte problémy ostatním. Ano, jistě. Vláda nás nutí svými stupidnostmi na sebe navzájem donášet, dělat si každý každému fízla a já jsem ten, kdo dělá problémy. Tahle otrocká mentalita je k zešílení. Vláda to tak chce, tak to tak musí být. Ona to určitě myslí dobře. Ve výsledku z toho plyne, že kovidoví fanatici vždy hledají nějakou výmluvu, kterou si ospravedlní svůj postoj jako správný a morálně dobrý. Jsou lidmi vnitřně unikajícími před skutečností, že jsou zbabělé vyděšené ovce, co pouze plní příkazy bez přemýšlení. Na tomhle funguje každá diktatura. Daleko nebezpečnějším výsledkem však je uvykání lidí na to, že je naprosto normální za peníze nedostat službu či zboží. Vede to k tomu, že někdo za vás moudře rozhodne, zda vůbec a co smíte nakupovat. Zdá se to divné, přitažené za vlasy? Jen si vzpomeňte na žárovky, výkon vysavačů, igelitové tašky, obnovitelné zdroje energie a jistě si najdete další a další příklady. V kombinaci se zákazem hotovosti, možnosti odepření nákupu, redukce dodavatelů pomocí likvidace malých prodejen a omezováním sortimentu vzniká plně totalitní systém, ve kterém můžete mít práv na tisíce, ale budou k ničemu.

Páníček to tak chce

Co mne ale úplně dostalo, je smutný koulervoucí příběh o odloučení mileneckého páru, který byl každý z jiného okresu. Nemohli se potkávat, protože přece bylo zakázáno jezdit z okresu do okresu. Tak mamlas raději páchal samohanu, než aby porušil vládní zákaz. To mi prostě hlava nebere, že si není schopen ani vymyslet nějakou obezličku nebo se rovnou na zákaz vybodnout a dorazit tam na kole nebo pěšky. Pro vysvětlení, šlo o vesnice plus mínus vedle sebe, ale v jiném okrese. Pokud je někdo tak debilní, že opravdu nejde za svou milou, protože to vláda zakázala, tak je beznadějný kokot na druhou. Tahle příhoda není vymyšlená nebo opsaná z novin jako srdceryvná propaganda, ale reálná skutečnost, kterou jsem měl možnost vidět a s tím člověkem osobně mluvit. Není to ani tak, že by se s tou babou nechtěl vidět, jsou spolu relativně krátce a ještě je to baví. Prostě stát přikázal a tím je to dané. Nejsem zrovna příznivcem fňukání na téma, ach ta mladá generace, ale co je tohle za přístup k osobní svobodě, to mi prostě uniká. Ale děsí mne ta bezmoc a neschopnost konat v okamžiku, kdy je na pořadu dne čin.

Závěrem trochu z jiné strany

Proběhl soud s příslušníkem StB, který se hájil tím, že jen plnil rozkaz a nebyl veřejný činitel. Všimněte si, jak mu na to odpověděl soudce. Považuje za nejsmutnější, že se takto hájí a že svým konáním značně omezoval občanská práva dotčených. Když to vztáhnete na dnešní dobu, kdy jen plníme rozkazy ze shora, o kterých víme, že jsou nelegální, tak je to samozřejmě a zajisté něco úplně jiného. Kdo to srovnává, je pravý dezinformátor. Jenom nevím, proč se mezi dezinformátory zařadil sám zakladatel Světového ekonomického fóra Klaus Schwab, který vyzval k povinnému globálnímu zdravotnímu průkazu v podobě implantovatelných mikročipů do 10 let. Zajímavé, když to hlásali konspirátoři, sklidili jen hurónský smích. No a ejhle, je to pravda. Začínám mít pocit, že slovo dezinformace znamená vysoce pravděpodobná věštba a konspirační teorie informační únik plánů. Virus byl jenom generálka, jak a co snesete. I zjistilo se, že prakticky cokoliv. Takže dodám jednu dezinformaci a to formou hádanky.

Klepe to na dveře a je to celé černé. Co to je? Naše růžová budoucnost.

Josef Vohnout

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (Ještě nehodnoceno, buďte první!)


>> Podpora

Svobodný svět nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory na provoz. Pokud se Vám Svobodný svět líbí, budeme vděčni za Vaši pravidelnou pomoc. Děkujeme!

  • Číslo účtu: 2501976369 / 2010
  • BTC: 3ECjS5WDWwyjMtHU4ZJjMesEtmJ7eMz69N
  • ETH: 0x67B32F7DD7d084b83a28B59F3EBD2B6b2f837337

VYBRÁNO TENTO MĚSÍC: 2 000 Kč

>> Pravidla diskuze

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

>> Jak poslat článek?

Chcete-li také přispět svým článkem, zašlete jej na e-mail: redakce (zavináč) svobodny-svet.cz. Pravidla jsou uvedena zde.

Sdílet článek:

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*