Přikryje Ústavní soud škrty na důchodcích? |

Sdílet článek:

Ve středu po poledni má Ústavní soud vyhlásit své rozhodnutí ve věci seškrtaných důchodů z loňského roku. Vyhlašovat jej bude místopředseda soudu Vojtěch Šimíček, i když původně to měl být jeho kolega. Výměna „soudce zpravodaje“ podle právníků naznačuje i to, jak se hlasování soudu k věci postaví.

Příští středu má Ústavní soud vynést verdikt v kauze důchodových valorizací. Sledované téma, které tribunálu předložila k posouzení sněmovní opozice, se dotýká statisíců penzistů, kterým byla v loňském roce snížena valorizace penzí pod úroveň inflace. Vláda navíc změnu prosadila ve zrychleném režimu legislativní nouze.Veřejné projednávání v minulém týdnu odkrylo další okolnosti celé kauzy. O postupu vlády vypovídali ministři Zbyněk Stanjura a Marian Jurečka. Oba tvrdili, že vláda musela postupovat rychle, aby se pravidla změnila ještě před koncem března a „stihla se“ červnová valorizace.

Někteří ústavní soudci se pozastavovali nad tím, proč vláda honila legislativní změnu na poslední chvíli, takže musela využít procedury, určené pro zcela výjimečné situace. Ve sněmovně přitom disponuje pohodlnou většinou a lze předpokládat, že by změnu mohla schválit standardní cestou.

Návrh byl předložen bezprostředně poté, co byl v lednu 2023 zvolen prezident Petr Pavel. Podpis pod tímto zákonem byl jedním z jeho prvních kroků po inauguraci.

Ministři ale tuto souvislost odmítají, podle jejich tvrzení vláda musela překotně reagovat na nečekaná čísla o vývoji inflace, která v lednu předložil Český statistický úřad. Sami prý tak vysokou inflaci nečekali a v rozpočtu se nepočítalo s tím, že by se penze navyšovaly o tak vysoké procento.

Jejich tvrzení v rámci odpovědi soudci Jaromíru Jirsovi vyvolalo mezi ekonomy směs úžasu a pobavení. Zejména dovětek ministra Jurečky, že očekával inflaci mezi pěti a šesti procenty. Reálná inflace totiž byla procent sedmnáct a podle ekonomů zcela odpovídala predikcím.

„To, že hrozí vystřelení inflace, se vědělo. Politici měli ve druhé polovině roku 2022 dostatek času, aby se na tu situaci připravili. Dokonce je řada ekonomů upozorňovala, že v oblasti penzí může přijít problém. Daleko pravděpodobnější je proto varianta, že z politického důvodu nechtěli před prezidentskými volbami jakkoli naznačovat jakoukoli nejistotu ohledně výplaty penzí, protože tím by nahráli Andreji Babišovi, protikandidátovi pana Pavla. Kdyby politici pětikoalice jen náznakem zmínili, že nevyplatí důchody v plné výši valorizace, to by samozřejmě byla velká nahrávka na Babišovu smeč a ten by ji využil,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz ekonom Lukáš Kovanda.

Sám ministr Jurečka se, stejně jako premiér Fiala, před prezidentskými volbami dušoval, že na valorizační vzorec penzí se sahat nebude.

Ústavní soud bude posuzovat nejen samotný návrh, ale i způsob, jakým byl v Poslanecké sněmovně schválen. Opozice se snažila jednání obstruovat, vypjatá situace končila nedůstojným přetlačováním o sněmovní mikrofon, který obsadili poslanci opozice poté, co se lidovecký místopředseda Jan Bartošek pokusil odebrat slovo lídrovi ANO Andreji Babišovi.

Jak ale informovaly Lidové noviny, i v Ústavním soudu jsou podle všeho na celou kauzu rozdílné pohledy. Ty vedly k mimořádné situaci výměny soudce zpravodaje. Taková situace nastává, pokud je návrh soudce zpravodaje většinově odmítnut. V tomto případě měl soudce Jana Svatoně „vystřídat“ soudce Vojtěch Šimíček.

V patnáctičlenném tribunálu je aktuálně sedm soudců vybraných prezidentem Petrem Pavlem a osm, kterým dobíhá mandát z éry Miloše Zemana.

Oba zpravodajové patří k „Zemanovým“ soudcům, i když jejich pohledy na právo se vždy značně lišily. Místopředseda soudu Šimíček, kterému skončí mandát v červnu, je podepsán pod řadou značně diskutovaných nálezů, ať v plénu, nebo v senátu se soudkyní Kateřinou Šimáčkovou.

Jan Svatoň byl posledním soudcem, kterého Miloš Zeman jmenoval krátce před koncem svého mandátu v loňském roce. Brněnský docent je expertem na ústavní a správní právo.

Podle ústavních právníků, které oslovily Lidové noviny, tato výměna naznačuje, že Ústavní soud stížnost opozice zamítne. Mohl by ale vyslovit pochybnosti, vládu pokárat nebo vyzvat ke změně jednacího řádu či jiných procedurálních předpisů.