Ruské zájmy v Afghánistánu aneb jak se Moskva připravovala na vítězství Tálibánu




Sdílet článek:

Zatímco je Západ a s ním celý svět zaměstnáván zpackaným odchodem aliančních jednotek z Afghánistánu, Rusko tento vývoj sleduje s jistou mírou škodolibé radosti.

Spojené státy a jeho spojenci totiž přinejmenším vizuálně opouštějí Afghánistán stejně neslavně, jako před lety vojenské jednotky Sovětského svazu. Moskva však sleduje vývoj v Afghánistánu i s jistými obavami; cítí ale i šanci, která by pro Rusko nemusela vyznívat úplně negativně.

Tálibán jako nepřítel Ruska, se kterým Moskva čile vyjednává

Tálibán je z rozhodnutí Nejvyššího soudu Ruské federace z 3. února 2003 zakázaným teroristickým hnutím a podle slov Putinova zvláštního vyslance pro Afghánistán Zamira Kabulova zatím Moskva nespěchá s jeho oficiálním uznáním. Ani tato skutečnost však Kremlu nebrání s Tálibánem jednat, naposledy 8. – 9. července 2021 v Moskvě. Setkání se z ruské strany zúčastnil již zmíněný zvláštní vyslanec Zamir Kabulov. Misi Tálibánu již tradičně vedl Shahabuddin Delawar jako klíčový člen hnutí a za minulé vlády také diplomat působící v Saudské Arábii nebo v Pákistánu. Nešlo však o první setkání tohoto druhu. Zástupci hnutí již v minulosti opakovaně Moskvu navštívili, a přijížděli sem výhradně z kanceláře politického křídla Tálibánu, od roku 2013 sídlícího v katarském hlavním městě Dauhá.

Jednání s Tálibánem potvrdil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov již v roce 2018, když prohlásil, že Rusko tyto rozhovory nikdy neskrývalo, protože je Tálibán důležitou součástí afghánské společnosti. I podle mediálně potvrzených zpráv proběhla další setkání mezi Kremlem a Tálibánem ještě např. v květnu 2019 nebo v lednu 2021. Letošní červencové rozhovory v Moskvě byly oficiálně vedeny za účelem ujištění, že Tálibán v případě další eskalace konfliktu nebo poté, co převezme kontrolu v zemi, zamezí vojenskému překračování hranic sousedních středoasijských států. Řeč byla především o severních oblastech Afghánistánu, a zvláště o Tádžikistánu. Zde se Moskva netajila záměrem výrazně omezit napětí mimo Afghánistán především v důležitém regionu Střední Asie. Není od věci si připomenout, že na území Tádžikistánu v blízkosti afghánské hranice je dlouhodobě umístěna ruská 201. armádní základna, jedna z největších ruských vojenských základen v zahraniční.  Těsně před setkáním s Talibánci ujistil prezident Putin v telefonickém rozhovoru tádžického prezidenta Emómalí-ji Rahmóna, že v případě potřeby Rusko vyplní své závazky dané v rámci Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti a nenechá Dušanbe napospas. Putin tím osobně a v dostatečném předstihu sdělil vyjednávačům Tálibánu nejdůležitější ruskou pozici, a to ještě před zahájením samotného jednání. Moskva se však zároveň snaží efektivně využívat hrozby destabilizace ve středoasijském regionu i k posílení svého vlivu na místní politické špičky a tím svého vlivu v celé oblasti Střední Asie.

Během moskevských jednání Rusko Tálibán požádalo i o záruky při zajištění bezpečnosti ruských diplomatických a konzulárních misí v Afghánistánu. Vyjednání této otázky Rusku umožnilo, že je společně s Čínou jedním z mála států světa, který může v Afghánistánu diplomaticky působit i po odchodu aliančních sil. Je však patrné, že Rusko v zájmu svých příštích aktivit v této části světa poněkud přehodnotit svou strategii, a to nejen vůči Afghánistánu.

Vše nasvědčuje tomu, že se Kreml chystá efektivně využít vzniklé situace a po odchodu Američanů posílit svůj vliv. V Moskvě již dávno pochopili, že pokud se tak nestane, přijdou jiní hráči, kteří vzniklé šance využijí na úkor Ruska.

Tálibán však potřebuje ruskou podporu v boji s tzv. Islámským státem, který by v případě dvojvládí v Afghánistánu nakonec pravděpodobně zvítězil. Případná dominance ISIS v oblasti Afghánistánu a Střední Asie je zcela zřetelně neslučitelná i s ruskými zájmy.

Mediálně méně prezentovanými tématy červencového moskevského jednání bylo i důkladné posouzení dalšího vývoje situace v regionu poté, co Tálibán převezme moc v zemi. Shahabuddin Delawar v Moskvě mj. potvrdil záměr okamžitě znovuobnovit Afghánský islámský emirát.

Další ruské obavy a jejich přímočará analýza

Vedle obav z eskalace napětí v severních příhraničních oblastech Afghánistánu se Kreml stejně jako Západ obává pokračování exportu drog (Tálibán slibuje, že tyto aktivity neobnoví), ale i z vývozu džihádu a tím pravděpodobného nekontrolovaného toku migrantů z Afghánistánu do zemí Střední Asie. Je také na místě obava, že s těmito migranty mohou přijít i extremisticky naladění jedinci, kteří spolu s uprchlíky proniknou až do Ruska.

Moskevský Institut mezinárodních politických a ekonomických strategií v závěrech své nedávno publikované analýzy o ruské strategii v Afghánistánu zcela otevřeně tvrdí, že „Moskva se do afghánského případu nezapojuje jenom proto, aby zvýšila svoji autoritu jakožto mírotvorce v očích Evropské unie, ale především jako rival NATO. Rusko nepotřebuje mír kvůli míru ani kvůli respektu ze strany EU. Mír je pro Rusko důležitý, avšak uzavřený za výhodných podmínek, a tyto podmínky se neshodují se zájmy EU“. Reálnou ruskou pozici lze jen těžko pragmatičtěji a přímočařeji popsat.

Ruské angažmá v Afganistánu má ještě jeden pro Moskvu důležitý rozměr. Vrací Rusko na mezinárodní scénu jako výrazného protagonistu. A v ruské společnosti existuje stále vysoká poptávka po znovuobnovení velmocenských pozic. To nahrává Kremlu, aby mohl využívat zahraniční politiku a zahraničněpolitické aktivity při upozaďování ruských vnitropolitických, ekonomických nebo sociálních problémů. Pro oficiální ruské vedení neexistuje vítanější narativ, než je demonstrace neúspěchů protivníka, v tomto případě NATO v čele se Spojenými státy.

Jan Paďourek

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (4 votes, average: 4,50 out of 5)
Loading...

>> Podpora

Svobodný svět nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory na provoz. Pokud se Vám Svobodný svět líbí, budeme vděčni za Vaši pravidelnou pomoc. Děkujeme!

Číslo účtu: 4221012329 / 0800

 

>> Pravidla diskuze

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

>> Jak poslat článek?

Chcete-li také přispět svým článkem, zašlete jej na e-mail: redakce (zavináč) svobodny-svet.cz. Pravidla jsou uvedena zde.

Sdílet článek:

1 Comment

  1. Sověti po svém odchodu dokázali ještě dost dlouho udržet jimi dosazenou vládu. Američani nestačili ani zabránit Tálibánu aby se nezmocnil jejich výzbroje.

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*