Žádná klimatická krize nehrozí

Za těch zdánlivě nekonečných týdnů tropických veder a sucha, kdy už se nám zdálo, že Evropa je na cestě k přeměně v poušť, mohla tato zpráva vyvolat mávnutí rukou a sarkastický úšklebek coby zjevný hoax a konspirační teorie. Naštěstí se nám letní teploty propadly pod meziroční průměr s hojnými dešti, takže se zprávou můžeme přece jen vyrukovat s nadějí ve větší pozornost, kterou jí odhodlaně odmítají věnovat mainstream média. I když, jak ne hned každý ví, počasí a klima nejsou jedno a totéž, a podle krátkodobých trendů počasí nelze posuzovat dlouhodobé klima.

Pud sebezáchovy radí, že když nás moudří a na slovo vzatí odborníci jako Al Gore a Greta Thunberg straší, s citováním počítačových výpočtů budoucnosti, že všichni zahyneme, jestliže okamžitě nepřestaneme topit, létat, jezdit, jíst maso, chovat dobytek a všelijak jinak produkovat CO2, měli bychom tomu pro jistotu uvěřit, i kdyby to nebyla pravda, protože co kdyby přece jen, že? A zapochybovat o tom teprve tehdy, až se dozvíme, že bránit se před něčím, co nehrozí, by mohlo vést k něčemu horšímu. Takže s touto opatrností se začtěme do dokumentu, jehož zpráva je pro změnu dobrá a zní takto:

Žádná klimatická krize nehrozí

Oznámilo to téměř 1200 vědců z celého světa včetně jednoho Nobelova laureáta, v dokumentu nazvaném World Climate Declaration. Reagují jím na politiku Bidenovy administrace s tímto ujištěním: „Není žádný důvod k panice a poplachu. Stavíme se silně proti škodlivé a nerealistické politice nulové CO2, kterou navrhuje Bidenův režim pro rok 2050“.

Skupina vědců si říká Global Climate Intelligence Group (zkratkou CLINTEL) a plánuje „poskytovat vyžádané i nevyžádané rady vládám a firmám celosvětově“. Bude to dělat, jak je zapotřebí: „Klimatická věda musí být méně politická a klimatická politika víc vědecká“. Žádá od vědců, aby upozorňovali, že modelové počítačové výstupy jsou „lidským produktem“ a závisejí plně na „tom, co do nich vložili teoretici a programátoři: domněnky, předpoklady, vztahy, parametrizace, omezení stability atd.“ Upozorňuje, že tyto faktory zůstávají z většiny nezveřejněné. A že tím „klimatická věda zdegenerovala v diskusi založenou na domněnkách, ne na solidní sebekritické vědě“. A musí teď začít „klást podstatně větší důraz na empirické vědění“.

Dokument upozorňuje na několik omylů šířených klimatickými aktivisty a uvádí je na pravou míru:

Oteplování je způsobeno nejen antropogenickými faktory, ale i přírodními. Historie zemského klimatu zná fáze teplé a studené. Malá doba ledová skončila teprve koncem 19. století, teď pokračuje přirozené oteplování.

Oteplování je pomalejší než předvídaly počítačové modely IPCC a se správným vědeckým přístupem má lidstvo dost času se mu přizpůsobit.

Klimatická politika vychází z nedokonalých modelů, které zveličují účinek skleníkových plynů jako CO2 a ignorují fakt, že obohacování atmosféry oxidem uhlíku je prospěšné, neboť ten je potravou rostlin a základem všeho života a posílením zemědělské produkce. Naopak, snižování CO2 je nejen ekonomicky nákladné, ale i ekologicky škodlivé.

Pro tvrzení, že globální oteplování zvýšilo výskyt přírodních katastrof, neexistují žádné statistické důkazy.

A teď zvědavě čekejme, jak se k tomu postaví politici, klimabubáci, globalističtí „influenceři“ a politicko-ekonomičtí černokněžníci v Davosu, kteří si z toho udělali výnosný kšeft, zatímco svět ženou do bídy „udržitelnou ekonomikou“ Green Dealu. Těm všem totiž deklarace vědců radí, že „cílem globální politiky musí být prosperita pro všechny“.

Podrobněji vady katastrofických předpovědí založených na „šmírácké práci předpojatých vědců“ analyzuje ve své loni vydané knize dnes v médiích opět citovaný Patrick Moore, jehož by bylo těžké podezírat z neznalostí tématu, konspiračních teorií, lhostejnosti k planetě nebo šíření dezinformací. V 70. letech byl jedním ze zakladatelů a aktivistů původně dobročinné organizace Greenpeace, kde vedl noblesní kampaně na záchranu velryb, proti hromadným masakrům tuleňátek, proti vypouštění toxických látek do prostředí, proti jaderným testům na ostrovech. Po 15 letech se s ní rozešel, když se měnila v nátlakové hnutí zneužívané levicovou politikou a nadnárodními korporačními zájmy a „kšeft prosazující šmejdovu vědu“. A stal se – podobně jako „otec ekologie“ James Lovelock – jedním z hlavních zastánců jaderné energie, „statisticky nejbezpečnějšího energetického zdroje“. To mu u nepřátel vysloužilo pomluvu „sluha jaderného průmyslu“.

Kniha nese titul Fake Invisible Catastrophes and Threats of Doom (Falešné neviditelné katastrofy a hrozby zkázy světa). Vychází z jeho „prozření, že většina těch děsivých zkazek v dnešních médiích stojí na věcech, které jsou neviditelné, jako CO2 a radiace, nebo hodně vzdálené, jako lední medvědi a korálové útesy“. Průměrný člověk je tedy nemůže pozorovat a ověřit a musí spoléhat na „aktivisty, média, politiky a vědce – kteří v tom všichni mají obrovskou finanční a politickou zainteresovanost“.

Po 50 letech činnosti vědce a ekologa si dal za úkol „odhalit dezinformace a přímé lži používané k vystrašení nás a našich dětí o budoucnosti naší země“. Vysvětluje Moore v úvodu knihy, v níž pak kontruje jednu dezinformaci po druhé. Jako: Ledních medvědů neubývá, nýbrž už 50 let přibývá. Lesní požáry nejsou způsobeny globálním oteplováním, nýbrž mizerným managementem a mrtvými stromy. Korálové útesy nezhynou do roku 2100, nýbrž množí se v těch nejteplejších mořích. CO2 jako takové životu neškodí, nýbrž je jeho základem.

Na obranu jaderné energie poskytuje konkrétní statistiky: Francie produkuje 71 procent energie jaderně a vypouští ročně na osobu 5 tun CO2. Německo produkuje jaderně 11 procent a vypouští 9,1 tun CO2, takže zavřením jaderných elektráren bude vypouštět ještě víc.

Jako důkaz, že oteplování není způsobeno jen zvýšenými emisemi CO2, nabízí historické záznamy: Emise mezi lety 1700 a 1850 byly nepatrné, ale Země se oteplovala stejným tempem jako od té doby do dneška. A pauza v oteplování mezi lety 1995 a 2014 proběhla v době největších emisí CO2 v dějinách.

Největší hrozbou v dnešním světě není klimatická změna, nýbrž „tlak na fázované vyřazení všech fosilních paliv do třiceti let“. Ta dnes tvoří 80 procent energetických zdrojů a jsou „spolehlivá a nákladově efektivní,“ oproti „nespolehlivým a drahým formám energie jako větrná a solární“, které je mají nahradit.

A o těch, jako na zavolanou, se v těchto týdnech dozvídáme toto:

Větrné turbíny ničí planetu

To, že zabíjejí tři čtvrtě milionu ptáků ročně, se už obecně ví, a mávl nad tím rukou i takový třeba Washington Post: „Záchrana planety je důležitější než pár ptáků“. Ale to je jen kapička v moři ekologické destrukce. Ony ty vrtule totiž vyžadují k provozu obrovské množství vzácných nerostů – nejvíc měď. Jen té jedna turbína potřebuje 67 tun. Na těžbu tohoto množství se rozkope 50 tisíc tun zemského povrchu. Často je to půda potřebná na pěstování potravy, zvlášť v této době, kdy se jí předpovídá nedostatek. Na těžbu a přepravu se spotřebuje obrovské množství energetických zdrojů – jen ropy je to 90 milionů barelů ročně. Těžba vzácných nerostů zabíjí přírodu (včetně milionů dalších ptáků, ale taky třeba ryb) a poškozuje lidské zdraví.

Vysloužilé vrtule jsou z nezničitelného sklo-vláknového materiálu, který se nedá recyklovat a musí se pohřbívat hluboko pod zemí. Uvnitř vrtulí je lehké dřevo balsa, po němž je velká poptávka, uspokojovaná katastroficky masivním kácením stromů. Tak mizí statisíce hektarů dešťových pralesů v Asii a Jižní Americe na výrobu vrtulí v Číně. Tím prudce ubývá největších pohlcovačů CO2 a generátorů kyslíku.

„Ekologická stopa“ – což je název pro propočet kvantity země a moře potřebné k obnově spotřebovaných zdrojů, v současné době teď vychází na 1,75. Čili k obnově planety potřebujeme o tři čtvrtě planety víc. A to ještě díky chudé části světa, neboť kdyby celý svět spotřebovával energii v takové plýtvavé kvantitě jako Německo (a tedy většina Evropy), potřeboval by na to tři planety Země – podle propočtové formule autora „ekologické stopy“ profesora Mathise Wackernagela. Ten onen propočet komentuje takto: „Spotřebováváme zdroje budoucnosti na zaplacení nynějška.“

Takový černý humor byste těžko vymysleli: Snižování CO2 se dosahuje snižováním CO2. Záchrana planety se provádí ničením planety.

Tož takové konspirační teorie a fejkňůzy šíří dezinformátorská média jako Physics World, Harvard Gazette, Sci Tech Daily nebo Spiegel. Hanba jim.