Glosa MM: Vedlejší škody |

Sdílet článek:

MIROSLAV MACEK

Prosím vás, hlavně nelomte rukama nad obrázky zabitých dětí, žen, nevinných civilistů a zvířat na obou stranách palestinsko – izraelského konfliktu. Prostě to nazývejte jako Američané při svých vojenských zásazích ve světě „collateral damage“, tedy „vedlejší škody“. A je to!

Ekonom Lukáš Kovanda o vleklém problému, zahaleném současným válečným děním:
„Masakr z trhu s dluhopisy – kde je panika horší než kdy jindy – se šíří a důsledky jsou hodně ošklivé. Masivní deficity, kam se podíváš – důsledek republikánských daňových výjimek a demokratických investic do zelené energie – se zdály v pořádku, když měl FED úrokové sazby na nule a nakupoval desítky miliard dluhopisů každý týden. Peníze zadarmo zamaskují skrytí problémů. Ale se současnou mírou 5 % začne ta matematika být složitější.“
Spojené státy mají problém. Investoři se jejich dluhu zbavují s největší vehemencí od roku 1787. Amerika tak musí nabízet vyšší a vyšší úrok, aby jí vůbec půjčili. Pokud úrok na desetiletém dluhopisu USA překročí úroveň 5 %, nelze vyloučit vážnou krizi. Éra levných peněz končí; utopena v dluhu a deficitech, které notně přiživila.
Podstatou problému je fatální selhání centrálních bank celého Západu, které v uplynulých patnácti letech pod záminkou boje s domnělým strašákem deflace vypěstovaly u politiků – a následně jejich voličů – závislost na droze levných peněz a levného dluhu. Lidé na Západě tak v nikdy neviděné míře a plošnosti dostávají peníze i tehdy, když nepracují, nebo tehdy, když sice pracují, ale jejich činnost nemá žádný celospolečenský přínos, ba může působit rozkladně a společnost ve skutečnosti rozleptávat. Dluh morálce nesvědčí; tím méně dluh přebujelý.“
Dodávám:
Můžete provádět sebevětší politické piruety, ekonomická realita vás nakonec vždy dostane…

Al Jazeera:
Jak to všechno začalo aneb semeno dnešních dějů.
Před více než sto lety, 2. listopadu 1917 napsal tehdejší britský ministr zahraničí Arthur Balfour dopis adresovaný Lionelu Walterovi Rothschildovi, hlavě britské židovské komunity.
Dopis byl krátký – jen 67 slov – ale jeho seismický účinek na Palestinu je pociťován dodnes.
Dopis, zvaný Balfourova deklarace, se zmiňoval o tom, že britská vláda připouští zřízení národního domova pro Židy v Palestině a nebude tomu klást překážky.
Stručně řečeno, evropská mocnost slíbila sionistickému hnutí zemi, která byla z 90% osídlena Araby.
Roku 1923 byl ustanoven Britský mandát, který trval až do roku 1948. Během této doby podporovala Británie masivní židovskou imigraci – mnozí imigranti utíkali z Evropy před nacizmem. Palestinci byli šokováni, jak se jejich země demograficky mění a jak Britové konfiskují jejich půdu a předávají ji židovským osadníkům. Do doby vzniku státu Izrael roku 1948 bylo již 78% palestinského území v rukou židovského hnutí.

Čtenář glos C. M. mi napsal:
Palestinci rakety Kásam používají od roku 2001. Vyrábí je podomácku, protože se jedná o neřízené rakety, palivo se vyrábí ze směsi cukru a hnojiv (celá specifikace raket je dostupná např. zde: https://www.valka.cz/…460). Drtivá většina z těch více než 2000 raket, vypálených v sobotu 7. 10. 2023 na Izrael, byly právě tyto rakety Kásam, jejichž dolet se pohybuje obvykle do 20 kilometrů a které padaly na Sderot (vzdálený od Gazy 1 kilometr), nebo Aškelon (vzdálený od Gazy 9 kilometrů), nebo Kyriat Gat (vzdálený 20 kilometrů).
Důvod, proč tyhle primitivní zbraně překonaly izraelský Iron Dome, je prostý: zahltily jeho kapacitu, protože Izraelci jednoduše neměli v daný čas dost vlastních protiraket na sestřelování těch salv, odpalovaných palestinskými teroristy.
A pokud se čtenáři T. T. M. nezdá, jak mohly tyhle rakety doletět i 70 kilometrů z Gazy do Izraele: evidetně šlo o jiné rakety. Které se “schovaly” v salvách primitivních Kásamů a pak některé z nich doletěly, kam podle Palestinců měly. Je to replikování totožné taktiky používané v rusko-ukrajinské válce, kdy Rusové i Ukrajinci zkouší zahltit kapacity protiletecké obrany nepřítele hejnem levných dronů za současného odpálení řízených raket nebo sofistikovanějších dronů, což zajistí, že některé z nich proniknou a zasáhnou daný cíl. Rozdíl je pouze v množství: na Ukrajině se k tomuto zahlcení používají desítky dronů, kdežto Palestinci odpálili tisíce raket.