Němci si to nenechají vysvětlit




Sdílet článek:

Premiér Petr Fiala o víkendu hovořil o tom, že současné vysoké ceny benzinu jsou zapříčiněny válkou, kterou s námi všemi vede ruský prezident Vladimir Putin. Doslova to označil za „Putinovy ceny“. Ztotožňujete se s tímto pohledem?

Do určité míry ano, světové ceny energií šly nahoru z velké části kvůli Putinově šílené válce. Ale to není všechno. Dále jsou tu sankce, které Západ uvaluje sám na sebe: zavírání atomových elektráren a rezignace na další výzkum a vývoj v tomto odvětví, ostrakizace těžebního průmyslu, utopické sny o obnovitelných zdrojích, které nejsou podloženy existujícími technologiemi, zkrátka vítězství politiky nad ekonomickým uvažováním.

Jsou současné vyšší ceny u stojanů benzinek způsobeny poptávkovým šokem? Můžeme tedy i vzhledem ke klesající ceně ropy na světovém trhu očekávat, že benzin i nafta brzy o něco zlevní?

Pohonné hmoty vždy sledují světové ceny, samozřejmě s přihlédnutím k výši spotřební daně a DPH. Česko má hustou síť čerpacích stanic a vysoce konkurenční trh. Jakmile jedna pumpa zlevní, rozkřikne se to a ostatní jsou nuceny následovat. Na spiknutí pumpařů nevěřím.

Hovoří se o tom, že začátkem týdne některé pumpy zlevnily z hodiny na hodinu i o několik korun na litru pohonných hmot. Lze to dávat do spojitosti se zavedením cenových kontrol?

To skutečně netuším.

Inflace v únoru činila meziročně 11,1 %, přičemž potraviny zdražovaly přibližně v rozmezí 8-12 procentních bodů. Analytici očekávají, že inflace má i nadále růst. Jaké dopady tato situace bude mít na nízkopříjmové domácnosti, na samoživitelky? Co by měla vláda udělat?

Co může vláda dělat? Měnová politika je v rukou ČNB, komoditní inflace je mezinárodní jev. Vláda by ovšem mohla dočasně snížit DPH či spotřební daň, neboť vzhledem k růstu cen bude i inkaso DPH přiměřeně vyšší.

Česko patří mezi země, které ve velkém přijímají ukrajinské uprchlíky, hovoří se o nižších statisících zejména žen s dětmi. Jaký dopad to bude mít na český pracovní trh v krátkém období?

Jelikož český pracovní trh má problém s nedostatkem pracovních míst, může jít o vítanou posilu. Ženy se mohou poměrně rychle uplatnit ve službách (zdravotnictví, školky, jesle, péče o seniory, maloobchod, pohostinství atd.) i v průmyslu. Nevěřím, že by imigranti „brali Čechům práci“. Přimlouval bych se za velkorysé uznávání kvalifikací a diplomů, aby vzdělaní lidé nemuseli zametat smetí nebo sedět v továrně u pásu. Čeho se musíme vyvarovat: imigranti si nesmějí zvyknout na pohodlný život na sociálních dávkách, což je chyba, které se dopustilo například Německo nebo Švédsko.

A jaký dopad to bude mít na státní rozpočet? Očekáváte, že bude nutné jej přepracovat?

Je výjimečná situace, kterou je třeba řešit výjimečnými prostředky. Třeba i přepracovat státní rozpočet; neptejte se mě ale, jak to udělat. To by bylo na hodně dlouho.

Je podle vás skutečně možné, že vlivem ruské invaze na Ukrajinu padne Green Deal? Stane se z energetické bezpečnosti pro mnohé evropské státy nosné téma?

Bylo by skvělé, kdyby zvítězil rozum a ekonomická kalkulace oproti fantastické zelené utopii. Ovšem fantastika a utopie má na své straně Německo. Mnoho Němců se skutečně bojí, že se utopí či uvaří kvůli globálnímu oteplování – bojí se toho mnohem více než Ruska. Němci se bojí, že každá atomová elektrárna je vlastně převlečená nukleární bomba, a nenechají si vysvětlit rozdíly v konstrukci různých typů atomových reaktorů. Černobyl bouchl, tedy každá atomová elektrárna může bouchnout, tečka. Nějaké poloopice z východní Evropy nám přece nebudou vysvětlovat něco, v čem my, Němci, máme přece jasno. Green Deal bude, i kdyby na chleba nebylo. Energetická bezpečnost? Pro Němce je Rusko partner, nikoli nepřítel. Bývalý kancléř Schröder je ruský agent, což se ani nesnaží skrývat. Merkelová byla velmi pravděpodobně něco podobného a současný kancléř Scholz se tak přinejmenším chová.

Máme se připravit na to, že mnohem dražší paliva se v dohledné době promítnou i do cen všech navazujících služeb a produktů?

Do jisté míry samozřejmě, ale nechtěl bych budit paniku. Ten nejsilnější monetární impuls, kvůli kterému nyní tak mohutně rostou ceny, skončil zhruba před rokem. Peněžní ekonomika má ovšem velkou setrvačnost, takže se plně projevuje v cenách komodit teprve nyní. Samozřejmě, Putinova válka situaci ještě zhoršuje.

Psycholožka Yvonna Lucká v rozhovoru pro Radiožurnál uvedla, že Češi jsou velmi citliví na ekonomickou újmu, „protože jsme si zvykli mít všeho třikrát tolik, než potřebujeme“. Bude toto podle vás ohrožovat stabilitu vlády, pokud si budeme muset více utahovat opasky?

To nevím, ale jsem si jistý, že s jinou vládou bychom na tom patrně nebyli lépe. Co může vláda dělat v situaci, kdy skutečnými viníky inflace jsou Česká národní banka, ostatní světové centrální banky, případně šílený Putin? Vláda může dělat poměrně málo. Snížit DPH, ale o tom jsme již mluvili.

Může mít podle vás na spotřební chování obyvatel vliv, když jim čelní političtí představitelé v médiích radí či je tlačí do menší spotřeby? Viz např. apely na menší spotřebu pohonných hmot nebo na vytápění obydlí na nižší cílovou teplotu.

Podobné apely nejsou příliš šťastná věc, pokud vedoucí představitelé státu nejdou příkladem. Za druhé světové války král George VI. nechal v Buckinghamském paláci označit všechny vany značkou ukazující hladinu ve výši pěti palců (12,7 centimetru), což byl maximální limit závazný pro britské domácnosti. Bylo třeba šetřit teplou vodou a královská rodina odmítla privilegia plynoucí z jejího postavení. Tak by se měli čelní představitelé státu chovat!

Do mediálního prostoru se opět dostal mrtvý projekt plynovodu Nabucco, který koncem předminulé dekády prosazoval mimo jiné i tehdejší premiér Mirek Topolánek (ODS). Projekt, vedoucí jižní trasou přes Turecko, byl tehdy vysmíván jako drahý a zbytečný, strategická hodnota snížené energetické závislosti na Rusku nebyla brána jako dostatečný faktor. Obstojí tato kritika i nyní, nebo měl Topolánek lepší schopnost předvídat krizové situace než většinová společnost a zrušením projektu jsme se dopustili zásadní chyby?

S odstupem času vidíme, že Mirek Topolánek byl docela dobrý premiér, navzdory různým dílčím chybám. Ano, plynovod Nabucco by se nám nyní tuze hodil.

 

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (4 votes, average: 3,25 out of 5)
Loading...

>> Podpora

Svobodný svět nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory na provoz. Pokud se Vám Svobodný svět líbí, budeme vděčni za Vaši pravidelnou pomoc. Děkujeme!

Číslo účtu: 4221012329 / 0800

 

>> Pravidla diskuze

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

>> Jak poslat článek?

Chcete-li také přispět svým článkem, zašlete jej na e-mail: redakce (zavináč) svobodny-svet.cz. Pravidla jsou uvedena zde.

Sdílet článek:

2 Comments

  1. Pavla Kohouta měla dosud vládní mašinerie ze fundovaného analytika. Já taky. Ovšem nevím, jak se bude hodit nové protektorátní vládě, když ji dokáže Kohout tak lehce a srozumitelně zkritizovat a zesměšnit. Oni v té naší protektorátní vládě moc rozumu nepobrali, takže očekáván, že ho zařadí do tabulky „nepohodlný, nepřijatelný, nebezpečný“. Ostatně takových normálně odvážných lidí je dnes na indexu velké množství, uvedu například Cílek, Kuras, Štefec, analytik Žantovský (neplést se skrčkem havloidem Žantovským) Lenka Procházková a další… prostě jich je už hodně. Takže očekávám, že si Kohouta všimne zdegenerovaný Vrábel a poslušně odevzdá hlášení na MV Rakušanovi. Ten vydá rozkaz ostrakizovat Kohouta. Tak to u nás demokraticky chodí.

  2. Tupost německé politické reprezentace bude mít jeden pozitivní důsledek – oslabení a snad i rozpad EU. Už i slepému je jasné, že zcela základní bezpečnostní požadavky evropských zemí se nesmiřitelné liší.

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*